Co se dá zjistit výzkumem?
Popis chování
Výzkum trhu a veřejného mínění často popisuje chování populace. Výzkum je užitečný a přínosný. Dozvíme se z něj věci, které pomohou společenské diskusi, uvědomíme si něco důležitého nebo podstatného, dodáme inovátorům potřebnou inspiraci nebo třeba upozorníme na nebezpečný trend.
1. Bezmasá strava a veganství
Unikátní výzkum o veganství realizovala v roce 2019 agentura Ipsos ve spolupráci s Asociací společenské zodpovědnosti a Českou veganskou společností. Cílem výzkumu bylo zmapovat stravovací návyky a přístup ke stravě v české populaci, včetně veganů, vegetariánů a flexitariánů. Bezmasou stravu preferuje 5% Čechů a 10% Čechů ve věku 18-34 let, přičemž evropský průměr je 24% populace. Flexitariáni, tedy ti, kteří konzumují maso pouze příležitostně, se v české populaci vyskytují 4 krát méně častěji, než je evropský průměr. Motivací pro nižší konzumaci masa bývá dopad živočišných potravin na zdravotní stav a také, zvláště u žen, etické důvody. 45% populace je také přesvědčeno, že živočišná produkce má negativní dopad na životní prostředí. Více informací je zde.
2. Jak často absolvují muži "zdravotní STK"?
Pravidelné preventivní prohlídky absolvuje pouze čtvrtina dospělých mužů v ČR, prevenci považuje většina za zbytečnou. Přitom každý den si diagnozu rakovina vyslechne 220 lidí a 70 lidí denně na rakovinu zemře. I to vyplynulo z výzkumu realizovaného v roce 2016 agenturou Millward Brown (Kantar) pro Nadační fond Petra Koukala a Sanofi. Závěry z výzkumného šetření byly použity pro popularizační a kontaktní kampaň, která zdůrazňovala důležitost prevence.
3. Vyhazujeme potraviny? A je to problém?
Odpověď na tuto otázku zjišťoval tým výzkumníků z CVVM v roce 2018. Kromě celkových postojů k plýtvání potravinami jsme se díky výzkumnému šetření dozvěděli, že ti, co častěji nakupují přímo u pěstitelů, na farmářských trzích či běžném tržišti, častěji vidí problematiku plýtvání potravinami jako důležitý celospolečenský problém. Mezi důvody, které vedou lidi ke snaze omezit plýtvání potravinami patří snaha vyjít s rodinným rozpočtem, úspora času na nakupování, ale také omezení ekologické zátěže planety a etický rozměr plýtvání. Tiskovou zprávu z výzkumu naleznete zde.