4 z 10 mladých Čechů v posledním roce absentovali v práci kvůli stresu

Češi přiznávají, že je trápí stres. Šest z deseti Čechů se v uplynulém roce potýkalo se stresem v takové míře, že to mělo dopad na jejich běžný život. Třetina tento pocit zažívala opakovaně. Více než čtvrtina Čechů (27 %) pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce.

Celosvětově přiznalo pocity stresu ovlivňující každodenní život 62 % lidí, situace se však liší dle regionů. Zatímco nejvyšší míru stresu uváděli obyvatelé Turecka, nejméně stres trápí obyvatele Japonska.

Míru stresu, která by jim znemožnila chodit do práce, uvádí celosvětově 40 % lidí, což je významně více než v ČR.

Mladí lidé absentují v práci kvůli stresu nejčastěji

Míra pociťovaného stresu i způsoby, jak se s tím vyrovnat, se významně liší dle věku. Generací, která se cítí být ve stresu nejvíce, jsou mladí dospělí, tzv. generace Z^[1]. 39 % Generace Z se v uplynulém roce cítilo ve stresu natolik, že nemohli chodit do práce, 18 % dokonce opakovaně. Obecně zvýšenou míru stresu, která ovlivňovala každodenní život, zažilo 77 % Generace Z. Až 85 % Gen Z zažívalo takovou míru stresu, že měli pocit, že nezvládají své věci.  

[1] Generace Z: lidé narození v letech 1995–2006; do výzkumu jsou zahrnuti pouze mladí dospělí, tj. lidé ve věku 18–29 let

Zvýšenou mírou stresu jsou zasaženy častěji ženy než muži, a to napříč všemi generacemi.

V globálním měřítku je pociťovaná míra stresu a jeho dopady na každodenní život mladých ještě vyšší. Kvůli psychickým problémům v práci absentovalo v uplynulém roce 54 % Generace Z napříč světem, u Generace Y^[1] (lidé narození v letech 1980–1994, tj. aktuálně ve věku 30–44 let) to bylo
47 %.

[1] Generace Y: lidé narození v letech 1980–1994

Oproti starším generacím je Generace Z více ochotná o problémech spojených s duševním zdravím mluvit. 54 % Gen Z v uplynulém roce mluvilo o problémech týkajících se duševního zdraví se svou rodinou či přáteli.

Duševní zdraví jako jeden z hlavních zdravotních problémů

Celosvětově 45 % lidí uvádí duševní zdraví jako jeden z hlavních zdravotních problémů, kterým čelí jejich země, a to již druhý rok v řadě. Následují nádorová onemocnění (38 %) a stres (31 %). Češi za největší zdravotní problémy považují nádorová onemocnění (45 %), obezitu (39 %), poté následuje stres (38 %) a obecně duševní zdraví (31 %).

„Z dlouhodobých dat vidíme, že roste důraz na duševní zdraví v ČR i ve světě, a to zejména po pandemii covidu. Dlouhodobý stres má dopad nejen na společenský život, ale vede i k absenci v práci, zejména u mladé generace. To má pochopitelně negativní dopad na firmy i ekonomiku jako celek. Řada firem si toto uvědomuje a zavádí programy na podporu duševního zdraví svých zaměstnanců,“ dodává k výsledkům Jakub Malý, ředitel Ipsos.

Zdravotní systém upřednostňuje fyzické zdraví

79 % Čechů uvádí, že duševní a fyzické zdraví jsou stejně důležité. Přesto však podle názoru veřejnosti český zdravotnický systém pečuje převážně o zdraví fyzické.

Důležitost duševního zdraví zdůrazňují častěji mladí lidé (Generace Z a Y). Ti také výrazně častěji upozorňují na podceňování významu duševního zdraví ze strany českého zdravotnického systému.

Kompletní report z globálního výzkumu je k dispozici zde.

Informace o výzkumu: 

Výzkum byl realizován v srpnu 2024 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR ve věku 18-65 let. Celkem se ho zúčastnilo 1002 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz.

Globální výzkum World Mental Health Day 2024 byl realizován ve 31 zemích světa vždy na reprezentativním vzorku populace dané země. Celkem bylo dotázáno 23 667 respondentů. Výzkum probíhal v červenci a srpnu 2024.

Zapojené země: Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Francie, Holandsko, Chile, Indonésie, Indie, Irsko, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maďarsko, Malajsie, Mexiko, Německo, Nový Zéland, Peru, Polsko, Singapur, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Turecko, USA, Velká Británie.

Kontakt pro média: Markéta Kneblíková, Communications & PR Manager, tel.: +420 724 601 242, e-mail: marketa.kneblikova@ipsos.com.