Krátké zprávy

Kvalitativní výzkum běží online

02. 11. 2020

S ohledem na probíhající druhou vlnou pandemie koronaviru se výzkumné projekty realizují především v online prostředí. Pokročilé technologie, umožňující sběr bez přímého kontaktu s respondentem, jsou u nás i ve světě již delší dobu zaběhnuté, na online se adaptovaly metody a techniky kvalitativního i kvantitativního výzkumu.

Týmy ve výzkumných agenturách jsou na tuto skutečnost připraveny, například v kvalitativním výzkumu se probíhají webcam groups, čili alternativa klasických skupinových diskusí. Respondenti se do skupiny připojují prostřednictvím různých softwarových platforem na svém počítači či podobném zařízení. Takové technologie jsou dnes dostupné v širší populaci, doba přiměla k aktivnímu využití různých komunikačních nástrojů i ty, kteří je dříve z různých důvodů odmítali. 

Více se také využívají tzv. chat groups, kdy jsou zaznamenávány textové odpovědi respondentů na dotazy moderátora. Účastníci dalších výzkumných projektů rovněž mohou vyplňovat online deníčky, zaznamenávat tak v delším časovém horizontu svou zkušenost s danou službou či produktem a dokumentovat svůj rozhodovací proces. Nebo se mohou stát členy online komunity, dělit se o své názory a vztah k danému výrobku, službě či značce a třeba uplatnit svou kreativitu při plnění zadaných úkolů. Prostřednictvím přístupu zvaného mobilní etnografie pak mohou respondenti umožnit výzkumníkům například virtuální návštěvu své domácnosti a sdílet své názory a zvyklosti.

Takové metody byly již v minulosti běžné, jejich využití v současné době je samozřejmě častější. Například v USA kvalitativní metody online převažovaly nad klasickými již v roce 2019 a v Evropě se digitální platformy uplatnily téměř ve čtvrtině realizovaných projektů. Předpokládáme tedy, že nastalá situace tento trend pouze urychlila a moderní digitalizované metody s námi zůstanou ve větší míře i v budoucnosti. Napomáhá tomu také rozšíření nových technologií v populaci; výzkumníci většinou využívají různé webové či mobilní platformy. Pro některé není ani nutný počítač, postačí Vám tablet či chytrý telefon a připojení k internetu.

Hana Huntová, výkonná ředitelka SIMAR k tomu říká: „Není třeba mít z ničeho obavy. Účastnit se kvalitativního výzkumu můžete i nyní, a to z bezpečí svého domova. Při takových výzkumech samozřejmě platí stejná pravidla ochrany osobních údajů jako u ostatních výzkumů. Výzkumníci dodržují výzkumné Desatero a dbají na bezpečí a pohodu respondentů."

Výzkumné agentury vždy rády ocení spolupráci s respondenty, kteří jsou komunikativní a rádi se s nimi podělí o své zkušenosti či poskytnou zpětnou vazbu. Více informací získáte u výzkumných agentur, zapojených do iniciativy PRO VÝZKUM.

Osobní dotazování bezpečně pokračuje i na podzim

10. 09. 2020

Agentury sdružené v SIMAR si stanovily pravidla bezpečného a šetrného dotazování (CAPI).

Od června se po pauze způsobené opatřeními proti šíření koronaviru postupně rozbíhalo osobní dotazování. Tazatelé byli proškoleni, jak realizovat výzkum ve zpřísněných hygienických podmínkách. Výzkumné agentury úspěšně obnovily práci svých tazatelských sítí, dotazování běží naplno.

27. srpna 2020 proběhla online konference vedoucích pracovníků terénních oddělení členských agentur, na které si účastníci vyměňovali zkušenosti a užitečné tipy na zajištění kvalitní a bezpečné práce v terénu i v této době. Agentury také provádějí nábor a školení nových tazatelů. V případě zájmu o práci tazatele navštivte sekci Zaměstnání na webu sdružení SIMAR

.

Pravidla bezpečného dotazování:

  • Tazatelé i respondenti používají roušky či respirátory
  • Tazatel po každém rozhovoru provádí dezinfekci rukou a pracovních prostředků
  • Tazatel i respondent udržují maximální možný odstup
  • Tazatelé jsou proškoleni o pravidlech bezpečného dotazování a jejich dodržování stvrzují podpisem
  • Je doporučeno pořizovat nahrávku informování respondenta tazatelem o zachování těchto pravidel
  • Je-li to možné, je doporučeno dotazovat venku a nedotazovat v oblastech se zhoršenou epidemiologickou situací a zvýšeným rizikem nákazy (viz semafor).

V případě dalšího zhoršování epidemiologické situace budou pravidla upravena.

Více o osobním dotazování a práci tazatele naleznete v prohlášení z května 2020.

Osobní dotazování je zpět!

29. 05. 2020

Výzkumné agentury se po koronavirové pandemii vrací k osobnímu dotazování.

Vzhledem k vládním opatřením proti koronaviru ČR jsme v nedávné době byli nuceni osobní dotazování na čas přerušit, ale díky příznivé epidemiologické situaci se od 17. května 2020, samozřejmě chytře a opatrně, opět zkoumá.


Tazatelé jsou připraveni a respondenti se zapojí

Video: Jana Proboštová popisuje, jak STEM/MARK realizoval počátkem května šetření mezi tazateli a respondenty. Tazatelé se do terénu těší a respondenti, pokud budeme postupovat opatrně, se rádi do výzkumu zapojí. 

Pro mnohé tazatele je tato práce důležitá pro obživu, ale těší se do terénu na setkání s lidmi, na práci samotnou. Je to vidět i ze zpráv, které si vyměňovali pracovníci Nielsen Admosphere se svou tazatelskou sítí. Na dotaz, zda by byli ochotni začít pracovat v terénu během května, se jim dostalo například těchto odpovědí:

“Dobrý den vám všem, děkuji za krásnou zprávu, už mi dotazování chybí :-) Předem moc děkuji a těším se na spuštění projektů:-) Mějte krásné dny.”

“Krásný den, děkuji za zprávu. Můžete mi dát klidně až 7 VB na výzkumu XY. Důkladně jsem si odpočinul. Velice děkuji.”

“Dobrý den,můžete vše poslat začnu konečně ráda pracovat krásný den.”


O práci tazatele
 

Tazatelská práce v terénu není vždy lehká, ale je pestrá a zajímavá. Více o tazatelské práci se můžete dočíst v nedávno publikovaných rozhovorech se zkušenými tazatelkami agentury STEM/MARK, Venuší Růdlovou a Helenou Dvořákovou.

Zdroj: STEM/MARK

Proč realizovat výzkum metodou osobního dotazování?

Tato klasická a časem prověřená metoda je stále považovaná za jakýsi prapůvod všech výzkumných šetření. CAPI je populární hlavně v akademickém výzkumu a ve výzkumech, které využívají unikátní vlastnosti této metody. Nabízí optimální způsoby zjišťování informací od respondenta, které se nedají plně replikovat při samovyplňování v online prostředí či telefonickým dotazováním. Osobní dotazování je nenahraditelné v projektech, kdy je třeba provést respondenta delším dotazníkem, dotazník potřebuje vysvětlení, je třeba předepsaným způsobem ukázat nějaké předměty či něco testovat v interakci s respondentem. 

Spolehlivost výstupů realizovaných metodou osobního dotazování zajišťuje též skutečnost, že má velmi propracované postupy pro výběr respondentů, ať už se jedná o náhodný či kvótní výběr. Může též dobře zachytit populaci s žádným či malým přístupem k internetu a zachovat tak reprezentativitu výběrového souboru. Je to také jedna z metod, která díky novým technologiím umožňuje kontrolu kvality dotazování v terénu. 

Více o CAPI se dočtete také na stránkách PRO VÝZKUM, standard kvality dotazování SIMAR najdete zde.

Doporučení SIMAR k realizaci výzkumných šetření platná od 17. května 2020

17. 05. 2020

V souvislosti s rozvolňováním vládních opatření proti koronaviru se realizace výzkumných šetření, samozřejmě s potřebnou opatrnosti, bude vracet do běžného režimu.

Nouzový stav vyprší 17. května 2020. Infekce Covid 19 podle Ministerstva zdravotnictví prošla českou populací velmi mírně. Epidemiologická situace v České republice je podle průběžných informací státních institucí velmi dobrá. Nadále však mohou vznikat lokální ohniska nákazy a je i nadále třeba zachovat taková opatření, která zajistí ochranu rizikových skupin.


Jsme hrdí na to, že se nám i ve ztížených podmínkách daří realizovat kvalitní výzkumné projekty. Obor výzkumu trhu, veřejného mínění a datové analytiky přináší pro společnost a ekonomiku velmi potřebné informace o náladách ve společnosti a o potřebách spotřebitelů a trhu. Jsme rádi, že současná situace již dovoluje využít širší škálu dotazovacích metod. SIMAR tímto mění své doporučení ze 16. března 2020 a doporučuje výzkumnému oboru následující postupy sloužící k ochraně respondentů při dotazování:


Obecné pokyny pro realizaci výzkumů s respondenty

  • Účast respondentů výzkumu je dobrovolná a výzkumný obor dodržuje profesní a etická pravidla obsažená v ICC/ESOMAR Kodexu, která kladou ochranu respondentů na první místo. 
  • Celý obor společně sleduje epidemiologickou situaci, přijatá vládní nařízení a doporučení, vyměňuje si tipy na funkční a bezpečné postupy a přizpůsobuje těmto informacím svou činnost.  
  • Osobní dotazování, skupinové a individuální diskuse, mystery shopping a další metody výzkumu, při kterých dochází k osobnímu kontaktu zástupce agentury s respondenty, realizujeme s dodržením pravidel, která minimalizují případné šíření nákazy.
  • Výzkumníci dodržují pravidla chytrého a bezpečného dotazování PRO VÝZKUM. Tato pravidla obsahují obecná hygienická doporučení epidemiologů (např. mytí rukou, dodržování bezpečné vzdálenosti atp.) a o těchto pravidlech poučí zástupce agentur, kteří přichází do osobního kontaktu s respondenty.


Pravidla chytrého a bezpečného dotazování PRO VÝZKUM

  • Oborové sdružení SIMAR doporučuje výzkumníkům aktivně sledovat další vývoj situace a utlumit výzkumnou aktivitu v ohniscích nákazy.
  • Doporučujeme pečlivě zvážit kontakt s rizikovými skupinami, zejména vyhnout se kontaktu s lidmi v karanténě a po pravidelném vyhodnocování rizik se zvýšenou opatrností zahrnout do vzorku i starší lidi.
  • Agentura i v těchto podmínkách usiluje o odpovídající reprezentativitu dotazovaného souboru. Doporučujeme výzkumným agenturám, aby tazatelé respondentům, kteří se z obavy z šíření viru nechtějí zúčastnit osobního dotazování nebo patří do rizikové skupiny, nabídli další způsob dotazování (např. CAWI, CATI atp.).  
  • Tazatelé a další zástupci výzkumné agentury v osobním kontaktu s respondenty a pracovníci řídící sběr dat budou před realizací výzkumu poučeni o hygienických a bezpečnostních pokynech, tzv. pravidlech chytrého a bezpečného dotazování PRO VÝZKUM. Pravidla zahrnují používání osobních ochranných prostředků, dodržení bezpečné vzdálenosti, realizaci výzkumu mimo uzavřené prostory, používání dezinfekce např. při využití elektronického dotazovacího zařízení a pravidla minimalizace šíření nákazy. Pravidla také zahrnou poučení uzpůsobená pro danou metodu dotazování či uložený úkol. 
  • Tazatelé / pracovníci agentury před zahájením projektu podepíší písemné čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, náhlá ztráta chuti a čichu apod.) a o tom, že nebyli v kontaktu s nakaženými osobami a že během práce na projektu zachovají pravidla chytrého a bezpečného dotazování. 
  • Výzkumník před zahájením rozhovoru respondenta krátce informuje o přijatých opatřeních a bude se řídit pokyny pro bezpečné dotazování.


Realizace osobního dotazování a dalších kvantitativních metod vyžadujících kontakt výzkumníka a respondenta (CAPI, CLT, mystery)

  • Pokud možno minimalizovat délku dotazování (nejlépe na 15, případně 30 minut).
  • Vyhnout se pobytu respondenta a tazatele v uzavřených prostorách, pokud je to možné.
  • Doporučujeme tedy například realizovat rozhovor na zahrádce před domem místo přímo v domácnosti, při realizaci výzkumu v místě nákupu realizovat rozhovor např. na parkovišti.
  • Pokud je vstup do domácnosti nutný (například při instalaci zařízení v domácnosti respondenta), pracovník agentury vstoupí s rouškou a po předchozí dezinfekci rukou, případně použití rukavic. Zařízení bude před instalací hygienicky ošetřeno, kontakt s členy domácnosti je minimalizován na nutné minimum. 
  • Pokud je to možné, preferujeme bezkontaktní interakci respondenta a tazatele. V případě, že pracovník předává respondentovi nějaký předmět (např. tablet na samovyplnění části dotazníků, nějaký výrobek, který je předmětem testování, nebo nějakou odměnu) musí tyto předměty splnit hygienické požadavky (tedy jsou zabalené, dezinfikované atp.). 
  • Při realizaci CLT (central location test) je třeba dodržet pravidla pro provozovny obchodů, tedy dodržení odstupů minimálně 2 metry (doporučení plochy, resp. kapacity pro jednoho přítomného zákazníka nejméně cca 10 m2 prodejní plochy), na místě dostupná dezinfekce rukou, povinná ochrana horních cest dýchacích na obou stranách (zaměstnanec i zákazník), manipulace personálu v rukavicích, rukavice i pro klienty na vyžádání.


Realizace skupinových diskusí a individuálních rozhovorů

  • V případě, že povaha zadání výzkumného projektu neumožňuje online skupinovou diskusi, je za podmínky dodržení pravidel chytrého a bezpečného dotazování PRO VÝZKUM možné realizovat skupinové diskuse, je třeba dodržet potřebná hygienická opatření a omezit velikost skupiny. 
  • Tam, kde je to metodicky možné, preferujeme individuální rozhovory. Skupinové diskuse je vhodné realizovat v menších skupinách, například ve 4 lidech, za dodržení hygienický opatření analogických pro vzdělávání a volnočasové aktivity (viz níže). 
  • Současná vládní opatření například v oblasti zájmové činnosti a vzdělávání povolují účast až 11 respondentů (viz usnesení vlády č. 491 ke vzdělávání a volnočasovým aktivitám z 30. dubna 2020).  Skupinové diskuse jsou založeny spíše na pracovněprávním vztahu, nicméně bychom, vzhledem k situaci, doporučili realizovat tyto aktivity zatím spíše v omezeném režimu. Další postup ohledně skupinových diskusí budeme s odborníky na trhu diskutovat po další fázi uvolnění 25. května. 

 

Hana Huntová, výkonná ředitelka SIMAR

Příjemný je každý, kdo mne nevyhodí

13. 05. 2020

Příjemný je každý, kdo mne nevyhodí. Řekla mi v rozhovoru tazatelka STEM/MARK paní Venuše Růdlová. Povídaly jsme si po telefonu. Vše mi trpělivě vysvětlovala a poctivě se snažila odpovědět na to, co jsem chtěla zjistit. Několikrát se mne zeptala, jestli dobře slyším, a když jsem ji dlouho nechala mluvit, tak se ujišťovala, že tam, na konci drátu, stále jsem. Z rozhovoru jsem cítila, že mi vždy dává prostor a vyslechne mne. Ani se nedivím, že jí ta tazatelská práce jde tak pěkně. Umění naslouchat je v dnešní uspěchané době totiž velký dar.

Rozhovor vzniknul jako součást PRO VÝZKUM, iniciativy Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR . Ptala se a otázky zaznamenala Hana Huntová.

Co vás na práci tazatele baví? 

Jsem z malé vesnice a už jsem v důchodu. Tazatelská práce mi dává důvod vyjít ven, jsem ráda v kontaktu s lidmi. Je to docela zajímavá a pestrá práce, setkáte se opravdu s různými lidmi. Někteří se vám potřebují svěřit, mohu si s někým promluvit. Každý výzkumný projekt je jiný, dozvíte se, co si lidé o různých věcech myslí.

Také jsem ráda, že při dotazování mám hodně flexibilní pracovní dobu. Když si řeknu, že je dnes hezky a jdu na to, tak vyrazím. Někdy se mi třeba nechce nebo se potkám s někým nepříjemným, tak to ten den zabalím a pokračuji, když na to mám náladu.

Jaké typy výzkumů děláte nejradši?

Vlastně je mi to jedno, nejčastěji dělám kontinuální (dlouhodobé) projekty nebo  Mediaprojekt, beru, co přijde. Nemám moc ráda odborné technické výzkumy, protože když se mne respondent zeptá na podrobnosti, tak mu to neumím tak dobře vysvětlit.

Také výzkumy, které zkoumají například politické postoje, se mi nedělají lehce, protože moje zkušenost je, že lidé o politice moc nevědí a neradi odpovídají. Metodika mi zapovídá chodit s dotazníky za svými známými, ale získat důvěru cizích lidí, aby mi svěřili svůj názor, je někdy složité. Třeba se mi stává, že politiky neznají a pak je nemohou hodnotit. To se stává hlavně u mladých. Naopak starší lidé, hlavně někteří pánové, politiku hodně rozebírají.

Co vám na práci tazatele přijde nejobtížnější?

Nejtěžší jsou náhodné adresní výběry, tedy když mám předepsáno provést dotazování v dané ulici, čísle domu a bytu a pak musím vybrat předem stanoveného člena domácnosti. To je velmi náročné se k respondentovi dostat. Kolikrát jsem se pak třeba ocitla v tmavé chodbě neudržovaného domu bez možnosti rozsvítit, to ve mně byla malá dušička. To se naštěstí v praxi skoro nedělá, je to nerealizovatelné. Domlouvat se přes domovní zvonek se často nepovede. Člověk vám zavěsí dříve, než dokončíte představování, v půli své věty už slyšíte jen táhlý tón. Lidé bývají často nepříjemní, hodně těžce nesu ty, kteří jsou rovnou sprostí, odmítají nevybíravým způsobem. Samozřejmě respektuji ty, kteří mají na čele napsáno „nemluv se mnou“, ale ta zbytečná agresivita pří odmítnutí rozhovoru mne na lidi mrzí.

"Nejtěžší jsou náhodné adresní výběry.", říká tazatelka paní Růdlová. Zdroj: STEM/MARK 

Někdy se potýkám i s dodržování důležitých kritérii výběru respondentů.,Je to pech, když konečně mám člověka, který by mi ten výzkum udělal, ale nesplní mi kritéria, není předepsán v těch, které mám dotazovat. Ale to je úděl tazatelské práce.

Co děláte pro to, aby vám respondenti důvěřovali? Co vám nejvíce pomáhá?

Nejdůležitější je překonat bariéru zamčených dveří, tedy zvonek a dveře do baráku. Mezi lidmi je dnes více nedůvěry, zabouchnou vám dveře před nosem a říkají, abych si zazvonila na toho, za kým jdu. Už se mi také stalo, že jsem takto zůstala uvězněná mezi dvěma zamčenými dveřmi. Když se pak podaří, že s lidmi mluvím z očí do očí, ukážu jim průkaz tazatele, vysvětlím, odkud jsem a co dělám. Vyplácí se mi vsadit na popularitu výzkumné agentury. Lidé si vzpomenou, že jméno zachytili v televizi, většinou o tom něco četli nebo slyšeli.

Lidé jsou většinou překvapeni, kdo za nimi jde a co chce, a vím, že mne nechtějí vpustit do bytu, je v tom pochopitelná nedůvěra. Nebo říkají, že nemají uklizeno. Většinou pomůže, když řeknu, že nechci do bytu, klidně vyplníme dotazník mezi dveřmi. I když žonglovat s laptopem mezi dveřmi je trochu nepohodlné.

Co říkáte lidem, kteří odmítnou rozhovor? Co byste jim vzkázala? 

Vlastně nevím, co je to moje tazatelské kouzlo. U každého respondenta je to jinak. Když odmítnou, tak se rozloučíme. Omluvím se, že jsem je obtěžovala, případně se zeptám, jestli se mohu stavit jindy, až budou mít více času a bude to vhodné. Jsem ráda, když mi věnují trochu času a popovídáme si. Když to nelze, tak poděkuji a slušně se rozloučím.

Máte svůj recept na to, jak získat od respondentů objektivní informace? 

Správně je to, co vám ten respondent řekne, já ho nesmím ovlivnit. Správná odpověď je to, co vám člověk odpoví na danou otázku. A i když to někdy nedává úplně smysl, je potřeba to zaznamenat tak, jak mi to bylo sděleno. Každý má nějaký názor a má na něj právo. Když jsou tam nějaké logické nesrovnalosti, zkusím se zeptat se znovu, může se stát, že otázka byla špatně pochopena.

Zdá se mi, že nejvíce je to vidět v politických výzkumech. Lidé si během rozhovoru teprve tvoří názor, nebo odpovídají bez rozmyslu, aby se vás rychle zbavili. „Něco tam napište“ je ale špatně. Snažím se pak respondenta zaujmout, získat ho pro to, aby skutečně projevil svůj názor. Říkám jim, že mohu napsat jen to, co mi řeknou, že mi pomůže, když mi sdělí svůj vlastní názor na věc. Zkusím se zeptat víckrát.

Je podle vás výzkum smysluplná činnost? 

Lidi se o to zajímají, určitě to dává smysl. Často od lidí slyším, že je nikdy ještě nikdo nevyzpovídal a jsou rádi, že si mohou říci svůj názor. Mnozí se zajímají o výsledky výzkumů, sledují to, chtějí mít nové informace. Ať jsou už pozitivní či negativní zprávy pro ty, co realizují výzkumy, je to prostě názor dotazovaného vzorku a měli by se z toho poučit. Myslím, že dobře udělaný výzkum je velmi důležitý i pro naše politiky, měli by znát na názor lidí na to, co dělají.  

"Lidé jsou rádi, že mohou říci svůj názor." Zdroj: STEM/MARK

Máte nějakou veselou historku z dotazování? Nebo smutnou? 

Ty veselé vám teď nepovím, někdy se setkávám spíš se smutnými příběhy, lidé se mi často svěřují. Dobré dotazování často skončí velmi příjemně pro obě strany. Když respondent se mnou normálně mluví, pak si ještě chvilku popovídáme a pak to sklouzne ke normálnímu povídání o životě. Pak mám pocit, že jsem mu neukradla čas, že jsme si mohli normálně příjemně popovídat, je nám oběma fajn.

 

Tazatelka Venuše Růdlová 

Pracovala jako prodavačka a celý život se sektávala s velkým množstvím různých lidí. Nyní je v důchodu a kontakt s lidmi jí chyběl. Zkušenosti z předchozí profese se jí pro práci tazatelky velmi dobře hodí, s lidmi to zkrátka umí.

Žije v domečku se zahrádkou a věnuje se rodině.

Tam „venku“ je každý tazatel sám za sebe

10. 05. 2020

S paní Helenou Dvořákovou, zkušenou tazatelkou pro osobní dotazování ve společnosti STEM/MARK, jsem si domluvila telefonický rozhovor. Poslala jsem jí otázky e-mailem, aby se nad nimi mohla dopředu zamyslet. Vzápětí jsem ale v přijaté poště měla odpovědi. Paní Dvořáková, která má tazatelskou práci opravdu ráda, podle svých slov prostě nemůže vidět dotazník, aby ho hned nezačala vyplňovat. Nakonec jsme si i zavolaly, ale vlastně jsme si už jen povídaly o tom, že je důležité se při získávání respondenta se na člověka „naladit“ a že vlastně neví, proč jí málokdo řekne ne. Má totiž, alespoň jak to vidím já, tajemné tazatelské charisma, kterému se skoro nedá říci ne.

Rozhovor vzniknul jako součást PRO VÝZKUM, iniciativy Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR . Ptala se a otázky zaznamenala Hana Huntová.

Co vás na práci tazatele baví?

Baví mě různorodost práce, naprostá nepředvídatelnost, nutnost improvizovat a řešit nečekané situace. To, že si každý den dokazuji, že i obtížný projekt zvládnu, protože v terénu se nehraje na funkce ani tituly, "Tam venku" je každý tazatel sám za sebe. A ze všeho nejvíc mě celé ty roky baví lidi, se kterými si povídám a kteří jsou ochotní věnovat mi kousek svého času. Osobnosti, osudy. Při málokteré práci má člověk šanci poznat průřez společností tak zblízka.

Všichni tazatelé musí být pro svou práci řádně proškoleni. Foto: STEM/MARK

Jaké typy výzkumů děláte nejradši?

Jednoznačně sociologické studie. V předchozích letech jsem měla možnost pracovat na časosběrném projektu SOÚ AV ČR Proměny české společnosti, v jehož rámci jsme pět let po sobě navštěvovali konkrétní domácnosti, zjišťovali nejenom detaily o jejich životech, ale i posun názorů na společenské otázky, historii členů rodiny. Postupem času se z tazatele, původně cizího člověka bůhvíodkud, stal rodinný, přátelsky vítaný známý. Úžasná zkušenost.

Co vám na práci tazatele přijde těžké, co je nejobtížnější?

Získat si důvěru respondenta, probudit v něm chuť si s námi povídat. Protože respondenta samozřejmě nikdo nemůže přinutit, aby svůj čas věnoval někomu zcela cizímu a motivací pro něj málokdy bývá drobný dárek. Je třeba během kratičkého oslovení zaujmout respondenta natolik, aby měl zájem v rozhovoru pokračovat.

Co děláte pro to, aby vám respondenti důvěřovali? Co vám nejvíce pomáhá?

Úsměv. Naladím se na respondenta. Také jdu s průkazkou tazatele, snažím se jim vysvětlit proč tu jsem a tvářím se rozhodně. Nesmím se bát, musím se cítit jistá. Vyvolám jisté hravé spiklenectví, těžko se to popisuje. Netlačit na pilu, Pokud respondent opravdu nemá zájem, nevnucuji se a na sílu nepřemlouvám.

A samozřejmě hned na první nádech ujišťuji, že skutečně nic nenabízím, neprodávám, ani kdyby výslovně chtěl. U mne nevyhraje deky ani kastroly, nebude nic podepisovat a nechci občanský průkaz. Chci si jenom povídat, protože brblání doma u stolu s rodinou ničemu nepomůže. Důležité je předat svoje názory dál těm, kteří se o ně zajímají. A proto jsem přišla.

"Je třeba naladit se na respondenta", říká tazatelka Helena Dvořáková. Foto: STEM/MARK

Co říkáte lidem, kteří odmítnou rozhovor? Co byste jim vzkázala?

Usměju se a popřeju jim krásný zbytek dne, třeba někdy jindy, jinde. Lidem opravdu není možné zazlívat, že se zavírají do skořápky svých vlastních radostí a starostí a nehodlají momentálně sdílet svůj názor s kýmkoli na cokoli. Těším se, že jednou tu skořápku já nebo někdo z mých kolegů dokážeme prolomit a povídání bude velmi příjemné.

A tohle kouzlo je koňakovou višní na občas trošku hořkém dortíku práce tazatele: když jen taktak přemluvím někoho, kdo si se mnou od začátku očividně příliš povídat nechtěl, ve slabé chvilce k rozhovoru svolí a během něj taje, reaguje na můj úsměv a občasný vtípek, začíná se také usmívat.... a ve finále se vřele loučí s tím, ať zas někdy přijdu.

Máte svůj recept na to, jak získat od respondentů objektivní informace?

Myslím si, že když už se respondent rozhodne dát nám rozhovor, obvykle nemá zájem cíleně lhát. Lhát je těžší, než říkat pravdu - a proč vlastně? Obětovat kus svého času na to, aby té cizí paní či pánovi zalhal?

Nemoc z povolání dlouholetého tazatele je nicméně automaticky vyhodnocovat logiku navazujících odpovědí a při rozporu se rozsvěcuje červené světélko.

Respondent často ani nechce něco říkat nepřesně, ale pokud cítím rozpor, tak se jemně doptávám, že ale předtím říkal tohle a to úplně není v souladu s tvrzením o pár otázek dál. A pravdy se tak společně dobereme.

Je podle vás výzkum smysluplná činnost?

Jsem si tím jistá. V každé době jsou informace tou nejhodnotnější, nejžádanější komoditou, ať už se jedná o informace komerčního rázu, nebo sociologické. Pokud nebudeme získávat zpětnou vazbu od společnosti, v níž žijeme, hrajeme si na slepou bábu, která se nechá vést do kouta v naději, že tam najde kohouta.

Máte nějakou veselou historku z dotazování? Nebo smutnou?

Mám jich tisíce. Setkání se štamgasty hospody, z nichž jeden se mě po rozhovoru otázal, jestli už jsem si někdy pohladila pořádnýho osla. Se zvednutým obočím jsem předpokládala, že pán se bude chtít nechat pohladit, a rádobyvtipně jsem kontrovala, že drbání oslů mezi ušima není nikdy dost.... a pán povídal, ať jdu tedy za ním. Pořád tak podezíravě jsem prošla - zvídálek - temnou chodbičkou, v níž se respondent sehnul pro pár kousků suchého chleba. Na jejím konci otevřel dveře na hospodský dvůr a začal vyvolávat: „Ferdoooo!!!“ V minutě z dvířek na druhém konci dvora vycválal nádherný a úžasně heboučký oslík.

A nezapomenu na úžasnou paní z první vlny Proměn české společnosti.

Samoživitelka se dvěma školními dětmi, kolem čtyřiceti, krásná, plná života, při rozhovoru pocit, že se známe roky. Ve druhé vlně jsme byly samy, prosluněný den na konci léta, došlo na zdravotní otázky. A ta krásná ženská si z ničeho nic vyhrnula tričko, pod kterým ... nebylo nic. Kopečky prsů jedniček bez bradavek. Okamžik, kdy i ostřílené tazatelce dojdou slova a jen nasucho polkne.

A ona vyprávěla, že pár dní po mojí loňské návštěvě jí přišly výsledky biopsie. Karcinom prsu, oboustranný. Podstoupila ablaci, ale ona to nevzdá v žádném případě. Nechala si udělat aspoň malou kosmetickou plastiku, bradavky jí potom vytetují... Chytila jsem dech a rádoby věcně jsem se optala, co ta náplast na klíční kosti tadyhle? Chodíte na chemoterapii? ...jakože houska na krámě, že jo, co má člověk v takovém případě říct? A ona zase tak z otočky, že tam jí před pár dny vyřízli melanom. A tady na rameně taky, koukejte. Ten blbý gen, co ho má Angelina, v ohrožení prsa, ženské orgány, střeva, kůže.... Chuť sjet ze sedačky na koberec a zaskučet. Tak krásná ženská, pořád plná chuti žít. A příští rok už jsem ji ve výběru rodin neměla. I tohle je práce tazatele.

Tazatelka Helena Dvořáková (55 let)

Má středoškolské vzdělání, celý život podnikala. Od roku 2000 začala pracovat jako tazatelka pro výzkumnou agenturu Sofress Factum. Práce tazatelky ji baví, jak o sobě sama říká: "jsem ukacaná i zadarmo a pokud mi za povídání se známými bude ochoten někdo platit, jedná se o prácí snů."

Na práci tazatelky si cení také volnou pracovní dobu a samostatné plánování času. Ve volném čase se stará o své rodiče, věnuje se tříleté vnučce a svým dvěma westíkům. Ráda posouchá hudbu a čte knížky.

Vyjádření Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR k situaci s epidemií nové formy koronaviru

13. 03. 2020

Výzkumné projekty se nezastaví, zkoumat budeme dál, jen mnozí z nás teď pracují trochu jiným způsobem, ale naplno. Stojíme si za tím, že výzkum vždy společnosti a ekonomice pomáhal a pomáhat bude i v této situaci. Zástupci členských agentur SIMAR se při online debatě shodli, že samozřejmě budeme především postupovat tak, abychom minimalizovali rizika pro nás všechny - respondenty, naše klienty a zaměstnance.

Náš obor se zabývá sběrem a zpracováním dat pro lepší informovanost a rozhodování. Považujeme proto za důležité, aby lidé získávali podrobná a přesná data a informace o epidemii nové formy koronaviru a jsme připraveni k tomu přispět. Odborníci z výzkumu trhu a veřejného mínění přispějí svými schopnostmi a nabídnou své nástroje, které mohou objektivními, vyzkoušenými a standardními postupy analyzovat situaci, sbírat data a informace a jsou připraveni tyto postupy nabídnout pro veřejné využití. 


Při společné diskusi členských agentur SIMAR nás napadly tyto příklady činností

  • vyhodnotit existující data i nevýzkumné povahy 
  • sebrat data a informace online (včetně online reportingu)
  • přispět vstupy do mapy šíření 
  • vyhodnotit objektivně data o úmrtnosti po světě
  • ukázat poměr testovaných vs počty infikovaných osob ve světě i u nás
  • vyrobit agregátor existujících informací 
  • nabízíme aktivní i pasivní call centrum, které zkontaktuje například osoby, které se vrátily ze zahraničí, a data poskytneme těm, kteří tyto informace potřebují
  • vizualizace dat 
  • pomoc s moderací online diskusí
  • pomoc psychologa 


V rychlé diskusi mezi členskými agenturami jsme prověřili připravenost rychle realizovat projekty prospěšné pro společnost, stačí se obrátit na hana.huntova@simar.cz

Jsme též připraveni podpořit vzniklou platformu Data proti Covid a budeme do ní přispívat. 

 

Hana Huntová, výkonná ředitelka SIMAR

www.simar.cz, www.provyzkum.cz 


Kontakty

SIMAR, hana.huntova@simar.cz 

Confess Research, klouckova@confess.cz 

CVVM, paulina.tabery@soc.cas.cz

Data Collect, michal.severa@datacollect.cz

Kantar CZ, petra.prusova@kantar.com

Median, premysl.cech@median.cz

Nielsen Admosphere, tereza.simeckova@admosphere.cz

SC&C, jhamanova@scac.cz

STEM/MARK, tucek@stemmark.cz

Ipsos, radek.jaluvka@ipsos.com

NMS, ondrej.veis@nms.cz

Agentury SIMAR jsou PRO VÝZKUM

19. 09. 2019

K iniciativě PRO VÝZKUM, kterou odstartovalo sdružení SIMAR 1. září, se připojily všechny členské agentury.

Všechny tyto agentury jsou tedy PRO VÝZKUM:

  • CONFESS Research s.r.o.
  • CVVM (Sociologický ústav AV ČR v.v.i.)
  • Data Collect s.r.o.
  • g82 s.r.o.
  • GfK Czech s.r.o.
  • Ipsos s.r.o.
  • Kantar CZ s.r.o.
  • Median s.r.o.
  • Nielsen Admosphere a.s.
  • NMS Market Research s.r.o.
  • STEM/MARK a.s.

Zapojené agentury se zavázaly dodržovat Desatero pro ochranu osobních údajů a aktivně naplňovat klíčová témata kampaně:

  • výzkum není prodej
  • ochrana a anonymizace
  • prověřené agentury

Podle nejnovějšího sčítání počtu pracovníků v oboru výzkumu trhu, veřejného mínění a datové analytiky mají zapojené agentury v současné době 952 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Dalších téměř deset tisíc tvoří externí spolupracovníci - tazatelé, rekrutéři, operátoři, moderátoři, datový analytici a další.

Tým CONFESS Research.

Tým Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Tým Data Collect.

Tým GfK Czech.

Tým Ipsos.

Tým Kantar CZ.

Tým Median.

Tým Nielsen Admosphere.

Tým NMS Market Research.

Tým STEM/MARK.

PRO VÝZKUM v České televizi

11. 09. 2019

Podívejte se na rozhovor o iniciativě PRO VÝZKUM s výkonnou ředitelkou SIMAR Hanou Huntovou, který byl vysílán 9. září v pořadu České televize Studio 6.

Záznam rozhovoru naleznete zde.

Iniciativa PRO VÝZKUM startuje

01. 09. 2019

Jedná se o veřejně prospěšnou aktivitu výzkumníků působících v prověřených agenturách pro výzkum trhu a veřejného mínění, která si klade za cíl vysvětlovat široké veřejnosti základní principy výzkumu, jeho přínosy pro celou společnost a etické zásady výzkumných aktivit. Iniciativy se aktivně účastní agentury, které akceptují a naplňují oborové Desatero pro ochranu osobních údajů.

Výzkumníci ve všech zapojených agenturách dnešním dnem zahajují kontaktní kampaň, jejímž cílem je podpořit ochotu respondentů odpovídat ve výzkumech prověřených agentur a posílit společenskou důvěru v profesionální výzkumnou činnost.

PRO VÝZKUM je prospěšný a bezpečný

Radek Jalůvka, předseda SIMAR a CEO Ipsos Central Europe komentuje uvedení iniciativy PRO VÝZKUM: „Výzkum trhu a veřejného mínění se neobejde bez ochoty lidí odpovídat, podělit se o své názory. Proto se rozhodl SIMAR, podobně  jako v jiných zemích Evropy, pro kampaň, která  má ukázat lidem, jak moc jsou jejich názory důležité pro společnost a českou ekonomiku.“

Hana Huntová, výkonná ředitelka SIMAR k tomu dodává: „Pro výzkumný obor je klíčové, abychom se jasně odlišili od technik přímého prodeje. Při realizaci výzkumného projektu lidem nic neprodáváme, informace jsou využity pouze pro výzkumné účely.“

Sdružení SIMAR ve spolupráci s odborníky z agentur vypracovali v rámci iniciativy PRO VÝZKUM takzvané oborové Desatero, které shrnuje základní principy a zásady výzkumné práce. Mezi ty nejdůležitější patří zejména ochrana a anonymizace údajů respondentů a hlavně záruka výzkumníků, že při opravdovém výzkumu se respondentům zapojeným do výzkumu nic neprodává. Pravidla, ke kterým se všechny zapojené agentury otevřeně hlásí, přispívají ke kvalitě a důvěryhodnosti výzkumných projektů.

Jak bude kampaň probíhat

Aktivity PRO VÝZKUM koordinuje Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR, které již od roku 1994 podporuje, propaguje a obohacuje výzkum trhu, výzkum veřejného mínění, sociologický výzkum a oblast datové analytiky. Agentury, které se zapojily do iniciativy PRO VÝZKUM, jsou členy nebo partnery SIMAR. Členské agentury SIMAR se zavázaly dodržovat ICC/ESOMAR Kodex. SIMAR je zároveň národním připomínkovým místem ESOMAR pro řešení etických konfliktů. 

Povědomí o iniciativě PRO VÝZKUM budou šířit tazatelé zapojených agentur, kteří budou respondentům rozdávat letáčky s informacemi o aktivitě a obecné prospěšnosti výzkumných šetření. O iniciativě se dozvědí všichni účastníci výzkumných online šetření a setkají se s ní například i účastníci skupinových diskusí. Veškeré informace budou také k dispozici na internetových stránkách zapojených agentur a jejich sociálních médiích.

Iniciativa PRO VÝZKUM dále spouští vlastní internetové stránky provyzkum.cz, které na příkladech ukazují přínos výzkumných šetření, vysvětlují respondentům, jak byli do výzkumu vybráni a jak obvykle probíhá výzkumné šetření. Stránky obsahují tipy, jak odlišit skutečný výzkum od podvodných aktivit, které se mimo jiné za výzkum mohou vydávat.

Každá zapojená agentura poskytuje respondentům možnost kontaktovat odborníka ve výzkumné agentuře

Pro obecné dotazy respondentů k výzkumným šetřením byla zřízena také kontaktní e-mailová adresa provyzkum@simar.cz, kterou spravuje SIMAR.


Tiskovou zprávu naleznete zde.

SIMAR je PRO VÝZKUM

27. 08. 2019

SIMAR startuje iniciativu PRO VÝZKUM

Předsednictvo Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR se dnes sešlo na pracovní schůzce, při které jsme mimo jiné diskutovali finální části přípravy komunikační kampaně PRO VÝZKUM. Při této příležitosti jsme se také vyfotili s naším novým plakátem, který bude stát v recepci každé zúčastněné agentury. 

Ve spolupráci se zapojenými agenturami zdůrazňujeme rozdíl mezi výzkumem trhu a veřejného mínění a technikami přímého prodeje. Zavazujeme se transparentně informovat respondenty o užití a zacházení s údaji, získaná data důsledně chráníme a při první možné příležitosti anonymizujeme. Vždy, když je to možné, ukážeme, jak výzkum pomáhá světu.

Zleva:
Předseda SIMAR Radek Jalůvka (Ipsos), místopředsedkyně SIMAR Hana Kloučková (Confess Research),
výkonná ředitelka SIMAR Hana Huntová a tajemnice SIMAR Hana Svěchotová 

 

Jak se zkoumá: osobní dotazování

26. 08. 2019

Přečtěte si podrobnosti o tom, jak se realizuje osobní dotazování a jakým způsobem při takovém dotazování nakládáme s osobními údaji respondentů.

Celý článek o osobním dotazování naleznete zde.

Prohlášení k e-mailům Institutu turistiky a zdraví vybízejícím k účasti ve výzkumu

23. 08. 2019

Varování: Existují firmy, které se pod záminkou toho, že realizují výzkum, snaží z lidí vylákat osobní údaje. Svou aktivitu dále přímo spojují s marketingovými nabídkami a prodejem služeb či výrobků, někdy dokonce dochází k podvodnému jednání. Od takových aktivit se ve skutečném výzkumu důrazně distancujeme.

E-mail podepsaný "Kolektiv Geoplus" z e-mailové adresy s názvem Kancelář sponzorované turistiky zve v roce 2019 k účasti na "Výzkumu turistických preferencí". Jako odměnu nabízí účastníkům ubytovací vouchery zdarma. Níže v zápatí e-mailu je sdělení, že za přípravu voucheru je účtováno 410 Kč a dále jsou hrazeny blíže nespecifikované stravovací sazby. Že se skutečně o žádnou výhru nejedná a vše je spíše podvod, si můžete přečíst tento příklad na blogu pana Matějů. Velmi srozumitelně tuto problematiku zpracovává také slovenský server zaměřující se na odhalování hoaxů, hoax.sk. E-maily identifikuje opět jako podvodné. V současnosti si podobným principem počíná uskupení na internetové adrese geoplus.com s kontaktní adresou na společnost Universo Sp. z o.o a emitentem voucherů TLG Travel Group LLC z USA. 

Již nejasnost v e-mailové adrese, jménu firmy a doméně, na kterou výzkum při vyplňování přesměrovává, by ostražitého člověka měla varovat. Stejně jako nepřiměřený slib ubytování "zdarma" za vyplnění několikaminutové ankety. 

 

Podobné aktivity byly zachyceny již od roku 2001, firma svůj název a texty e-mailů různým způsobem obměňuje. Ve všech případech se jedná o vouchery společnosti údajně se sídlem v USA (například je používáno jméno firmy TLG Travel Group, LLC a nedohledatelné sdružení Eurorest. Internetové domény, na které e-maily odkazují, jsou podle serveru Měšec.cz ve vlastnictví polské společnosti COMPOSYS GROUP SP. Z O.O. O pátrání po této firmě a jejích obchodních praktikách se pokusili novináři internetového magazínu měšec.cz, V článku se mimo jiné dočtete, že povinné stravovací sazby převyšují cenu ubytování v hotelu, o žádnou odměnu či slevu se tedy nejedná. 

Své zkušenosti popsala výstižně i jedna diskutérka na emimino:

V roce 2013 novináři z internetového deníku e15.cz informovali o podobných praktikách.  Opět se jedná o polskou firmu. E-maily rozesílala firma, která se identifikovala jako EPPRIT a zmiňovala šeky EUREST, e-maily byly rozesílány z domény Omnigeo.cz vlastněné společností Universo. A e15.cz opět dochází ke stejnému závěru jako měšec před více než deseti lety: jedná se o klamavou reklamu a podvod, nikoliv o výzkum. 

Doporučujeme účastníkům výzkumů vždy pečlivě zkontrolovat, zda je výzkumná agentura členem iniciativy PRO VÝZKUM. Namístě je vždy také ostražitost při vyplňování údajů online. Dotazník výzkumné agentury vždy chodí z identifkovatelné adresy, jasně sděluje identitu výzkumné agentury a nikdy po respondentech výzkumu nežádá jakoukoliv platbu. 

Poznáváme díky výzkumu: Výzkum zaměřený na chudobu a exekuce

21. 08. 2019

Výzkum zaměřený na demokratické hodnoty, občanskou participaci, zázemí dotázaných ve spojení s finančními problémy, životní styl, finanční gramotnost a související chování.

Lidé a exekuce

Výzkum mapující zkušenosti lidí s exekucemi vypracovali pro internetový deník Alarm sociologové z výzkumné agentury Median. Alarm k problematice exekucí publicistický cyklus „Exekuce: černé svědomí Česka“.

Výzkum popsal zkušenosti lidí v exekuci a jejich situaci

Novinářka Saša Uhlová odhaduje, že v roce 2017 byla exekuce vedena proti 863 tisícům lidí a nepřímo je tak zasaženo zhruba dva miliony obyvatel ČR. Z výzkumu na chudších, ekonomicky aktivních respondentech, vyplynulo, že mezi nejběžnější způsoby, jak se lidé dostanou do exekuce patří nesplacené nájmy, pokuty, služby nebo problémy v podnikání, dále nesplacená půjčka, kterou se dlužníci snažili vyřešit nesplácení běžných závazků. Další se do exekucí dostali kombinací nesplacených spotřebitelských půjček.

Rozhovory s respondenty nabouraly stereotypní představu, že za exekuci si lidé mohou sami – do exekucí se dostane například matka samoživitelka nebo člověk, který náhle onemocní nebo se změní jeho situace s bydlením.

Lidé v exekuci nevěří v právní stát, ani ostatním

Z výzkumu dále vyplynulo, že lidé v exekuci mají nízkou důvěru v právní stát, vymahatelnost práva a demokracii a vykazují nižší mezilidskou důvěru. Názory lidí zasažených exekucí ovlivnila zkušenost s průběhem exekučního řízení, nepřiměřený úrok nebo tzv. příslušenství dluhu, které mnohonásobně převýší původně banální pokutu za jízdu MHD načerno, nebo třeba exekuce za zapůjčenou knihu z knihovny. Lidé se dostali do nepříjemných situací, které vznikly díky necitlivým legislativním zásahům v předešlých dekádách. I když se legislativa v této oblasti v roce 2017 novelizovala, staré dluhy lidem zůstaly a problém tak zůstává nevyřešena.

Jak byl výzkum využit

Internetový deník Alarm kromě série článků k tomuto tématu uspořádal na půdě Poslanecké sněmovny diskusi s politiky a občany. Diskuse nad problematikou probíhala také v širokém spektru médií, výzkum rozšířil a obohatil společenskou debatu na toto citlivé téma. Série článků byla nominována na Novinářskou cenu 2018 Nadace OSF.

Agentura Median se věnuje výzkumu chudoby dlouhodobě, zde je další příklad realizovaného výzkumného projektu.

Jak a proč se ve výzkumu trhu používá náhodné generování čísel?

17. 08. 2019

Asi jste se již setkali s telefonátem, kdy na druhém konci hovoří milý hlas o průzkumu trhu. Napadlo Vás někdy, odkud výzkumné agentury získávají kontakty? Pokud nejde o specifický průzkum, kdy databázi poskytuje zadavatel průzkumu, zdrojem kontaktů je náhodné generování telefonních čísel.

Proč výzkumné agentury náhodně generovaná čísla využívají?

Pro kvalitně provedený průzkum je nutné zajistit náhodný výběr respondentů. Členským agenturám SIMAR nikdy nejde o zjištění, jak se oslovený respondent jmenuje, vnucení nějakého výrobku nebo zjištění jakýchkoli dalších osobních údajů. Náhodné generování čísel agenturám umožňuje oslovit jakéhokoli majitele telefonního čísla se stejnou pravděpodobností, což je pro práci s agregovanými daty klíčové. Účast v průzkumu je vždy dobrovolná a anonymní. Určitě také existují lidé, kteří nezvedají neznámá telefonní čísla.  Stoprocentní náhodnost tedy nelze zajistit žádným typem výběru, nicméně pomocí náhodného generování telefonních čísel se k ní věrohodně blížíme.

Alternativa ve využití tematických databází od zprostředkovatelů zvyšuje výběrové chyby, což je pro obor výzkumu trhu nežádoucí. Proto agentury nevyužívají databáze zakoupené od zprostředkovatelů, nebo jen ve velmi omezeném rozsahu.

Jak takové generování funguje?

Náhodné generování telefonních čísel řídí počítač. Není pro něj problém během několika vteřin vygenerovat dávku několika set tisíců číselných kombinací. Postupuje tak, že k známé předvolbě mobilního operátora přiřadí náhodnou kombinaci šesticiferných čísel.

3 největší operátoři mají asi 35 předvoleb.

Virtuální mobilní operátoři jich mají zhruba polovinu.

Samotné generování probíhá tak, že se počítači zadá příkaz na kombinaci známé předvolby operátora s dalšími náhodnými čísly tak, aby délka čísla byla přesně na 9 pozic.

Počítač zároveň hlídá, aby nevygeneroval čísla duplicitně, a kontroluje je vůči seznamu blokovaných čísel, které členské agentury SIMAR budují.

Jistě vás napadne, že tímto způsobem vygenerujeme mnoho čísel, která neexistují. To je pravda, nicméně digitální současnost se s tímto vyrovná pomocí telefonních ústředen. Vytáčení telefonních čísel ve velkých telefonických studiích neřídí lidé, ale počítače. Neexistující čísla vyřadí v řádu vteřin.

Jak to vypadá v praxi? 45 ze 100 vygenerovaných čísel neexistuje, 30 oslovených hovor nikdy nezvedne, zbývajících 25 jsou dostupní a tam teprve může dojít k interakci mezi tazatelem a respondentem a v úspěšném případě proběhne výzkumný rozhovor.

Autor: Pavel Čejka, Data Collect s.r.o., e-mail: pavel.cejka@datacollect.cz, tel. 731 403 556