Krátké zprávy

Ochrana údajů není jen o dodržování předpisů, ale o posilování důvěry a vytváření bezpečnějšího prostředí pro všechny. Všichni sdružení v SIMAR jsou hrdí na to, že podporují a naplňují tyto oborové principy. Při reflexi našich klíčových iniciativ chceme oslavit pokroky, kterých jsme dosáhli, a znovu potvrdit náš závazek k důvěryhodnému průzkumu trhu.

Abychom vám pomohli udržet si náskok v oblasti ochrany osobních údajů, šetrném dotazování a přínosnosti výzkumu pro ekonomiku a společnost, sdílíme zajímavé zdroje, které vám pomohou udržet vaše postupy aktuální.

1. Desatero ochrany osobních údajů PRO VÝZKUM

Ochrana údajů je základem. První z našich deseti pravidel ochrany osobních údajů je vždy záruka, že výzkum nikdy není přímo napojen na prodej a propagaci výrobků. Desatero slouží jako základní vodítko pro odborníky, klienty i veřejnost a zajišťuje, aby byl výzkum trhu prováděn poctivě a bezpečně.

Úplný soubor pravidel si můžete prohlédnout zde.

2. Dotazník na pohodu

Lidé, nebo respondenti, jak se ve výzkumné hantýrce říká, jsou srdcem každého výzkumu. Proto jsme vytvořili iniciativu Dotazník na pohodu, Tato iniciativa pomáhá zajistit, aby průzkumy byly pro lidi příjemné, poutavé a respektovaly čas účastníků.

Přečtěte si více informací o Dotazníku na pohodu.

Jak se při výzkumu rodí „šťastná data“, se dozvíte také v poutavém videu, které přibližuje zásady šetrného dotazování.

3. Případové studie využití výzkumu

Během následujících dvou týdnů budeme představovat reálné případové studie, které ukazují sílu kvalitního průzkumu v praxi. Tyto příklady zdůrazňují, jak výzkum trhu podporuje lepší rozhodování, zlepšuje služby a přispívá společnosti.

V rámci našeho trvalého úsilí jsme také oslavili Den ochrany osobních údajů, čímž jsme posílili význam etických výzkumných postupů.

Připojte se k nám a oslavte etický a profesionální průzkum trhu. Sledujte nás na LinkedIn a Facebooku, kde budeme pokračovat ve sdílení poznatků, osvědčených postupů a příběhů o úspěchu!

Studie Zpravodajství ve věku mediální fragmentace 2024, kterou realizuje ResSOLUTION Group ve spolupráci s Nielsen, slaví 16 let existence. Kromě časových řad nabízí data z oblasti trendů v konzumaci zpravodajství, využívání sociálních sítí nebo poslechu podcastů, dále segmentaci mediálních publik, hodnocení důvěryhodnosti zdrojů a nechybí ani postoje k fake news. Sběr dat proběhl v roce 2024 na reprezentativním vzorku 1012 online respondentů starších 15 let.

V datech naší zpravodajské studie sledujeme od posledního sběru dat v době covidové pandemie procentuální pokles v pravidelné konzumaci zpravodajství. Část pravidelných konzumentů se přesunula do segmentu spíše sporadických čtenářů/sledujících, a nebo například snížila počet zdrojů či témat, které vyhledává. Poměrně výrazné je v současnosti i zastoupení online uživatelů, kteří se zpravodajství jako takovému cíleně vyhýbají – aktuálně jich je necelá čtvrtina. Až polovina se pak vyhýbá vybraným zpravodajským tématům. Nejčastějšími důvody jsou, že je aktuální zpravodajství nezajímá nebo nebaví (39 %), často zmiňovaným důvodem (29 %) je ale i to, že jsou zpravodajská témata příliš negativní nebo depresivní.

Digitální platformy zůstávají hlavním zdrojem

Denní konzumenti zpráv na elektronických zařízeních stále většinově preferují chodit si pro tento typ obsahu na zpravodajské servery – platí to jak u uživatelů počítačů, tak smartphonů a tabletů. Nainstalovanou aplikaci některého ze zpravodajských webů využívá přibližně desetina uživatelů smartphonů a podobný podíl uživatelů tabletů. Zprávy ze souhrnu zpravodajství v e-mailu čerpá nejčastěji 8 % uživatelů počítačů či notebooků, u smartphonů to jsou 4 % a u tabletů jde o necelou desetinu.

O notifikace na zprávy většina uživatelů nestojí

Co se týče konkrétně zpravodajských aplikací, většina jejich uživatelů (62 %) má u nich upozornění na zprávy vypnuté. A jaké typy upozorňování tedy uživatelům aplikací nejvíce vyhovují? Nejčastěji je to notifikace ke každé nové či zajímavé zprávě (13 %), zatímco upozornění pouze na zásadní zprávy (breaking news) preferuje 6 % uživatelů. Dalším 10 % nejvíce vyhovují večerní přehledy daného dne.

Z podcastů vedou rozhovory

Důležitou platformou pro šíření zpravodajství jsou také podcasty, jejichž nabídka se na českém trhu v posledních letech významně rozrostla. Nějaký typ podcastu poslouchá denně 11 % internetových uživatelů, týdně pak dalších 20 %. Obecně nejposlouchanější jsou rozhovory (poslouchá je polovina alespoň občasných posluchačů podcastů), následované odbornými podcasty (mezi něž se řadí naučné, profesní a podobné pořady; 39 %) a zábavnými či komediálními podcasty. Z čistě zpravodajsko-publicistických formátů se nejvýše umístily publicistické podcasty na aktuální témata, jako jsou komentáře, politické kauzy a podobně, které poslouchá čtvrtina posluchačů.

Kontakt:
Eliška Morochovičová, Head of Communication, tel.: +420 222 717 762 / +420 725 612 020, e-mail: eliska.morochovicova@ressolution.cz.

Ve srovnání s jinými zeměmi, kde dochází kvůli navyšování věku odchodu do penze k protestům, by se mohlo zdát, že Češi tuto skutečnost přijímají poměrně klidně. Nicméně na základě provedeného průzkumu můžeme tvrdit, že velké množství pracujících (70 %) si práci v 67 letech vůbec nedokáže představit. Problém vnímají především lidé, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci, v náročných podmínkách či pracující ve směnných provozech. Trochu větší obavy mají ženy, lidé s nižším vzděláním, naopak věk nehraje v této otázce žádnou roli. Kromě fyzické náročnosti práce ve vyšším věku, se lidé bojí i psychické náročnosti, vyhoření, únavy či pomalejších reakcí. „V průzkumu zaznívaly také obavy týkající se rychlého rozvoje moderních technologií
a pravděpodobné neschopnosti pracujících ve vyšším věku s nimi udržet krok,“ dodává Jitka Haiderová ze STEM/MARK.

Co se týká optimálního věku pro odchod do penze, téměř polovina dotázaných (47 %) uvedla věk 61-65 let. Jen o něco méně respondentů zvolilo věk 56-60 let (37 %). Tuto věkovou kategorii volily častěji ženy, lidé z malých obcí. Věk nad 66 let jako optimální zvolilo pouze 7 % lidí.   

Jakým způsobem by lidé řešili důchodovou problematiku, tedy finanční neudržitelnost stávajícího systému? Z nabídnutých možností by respondenti preferovali především podporu individuálního spoření na penzi (61 %) a navýšení plateb sociálního pojištění (28 %), zhruba desetina by pak volila nižší důchody. To vše by bylo pro Čechy přijatelnější než zvyšování věku odchodu do důchodu. Z náročných profesí, které by měly odcházet do penze dříve než ostatní, respondenti nejčastěji jmenovali horníky, dělníky, fyzicky náročné profese (obecně), příslušníky IZS, svářeče, hutníky a slévače. Poměrně často lidé zmiňovali i řidiče MHD či zdravotní sestry.

Obavy o svou finanční situaci v penzi má 80 % lidí, kteří nejsou v současné době ve starobním důchodu. Velké obavy mají častěji lidé s nižším vzděláním, s nižšími příjmy, nepracující. Naopak o svou budoucnost nemá strach pětina. Jsou to především muži, s vyššími příjmy, z velkých měst nad 100 tis. obyvatel, častěji lidé pracující v oblasti informačních technologií.

S příliš vysokou penzí od státu lidé nepočítají, z předložených kategorií nejvíce lidí volilo částku ve výši 16 000 až 20 000 Kč. Větší optimisté jsou v tomto ohledu muži, starší lidé, s vyšším vzděláním, což pochopitelně souvisí s výší jejich dosahovaných příjmů. Téměř ¾ respondentů deklarují, že si individuálně spoří na důchod, ať už formou penzijního připojištění, nebo jiným způsobem. Polovina spořících však odkládá pouze částku do 1000 Kč. „Potřebné zajištění na penzi je pro většinu lidí velkou neznámou. Spoří si tedy částku, která jim připadá adekvátní a kterou si mohou v současné době dovolit. Otázkou ale je, jestli to bude stačit,“ dodává k výsledkům průzkumu STEM/MARK Jitka Haiderová.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 508 osob ve věku 18-64 let reprezentujících českou internetovou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 11. do 18. listopadu 2024.

Kontakt: Jitka Haiderová Soukupová, tel.: 724 433 821, e-mail: soukupova@stemmark.cz. 

Zde komentovaná data vycházejí z posledních dvou vln dotazování výzkumu (v období září–prosinec 2023 a únor–duben 2024). Zúčastnilo se jich 10 112 online respondentů starších 15 let. NADA Research v Česku celkově disponuje daty od více než 20 tisíc respondentů.

Výzkumná data doplňuje i žebříček monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen v kategorii bankovních a spořitelních služeb. Dle něj se umístila v posledním roce největší objem inzerce Komerční banka.

Necelá čtvrtina lidí (23 %) má v současnosti spotřebitelský úvěr nebo půjčku (do analýzy dat nebyly zahrnuty hypotéky). Dvě třetiny z nich mají jeden/jednu, zbytek pak více než jeden/jednu. Z pohledu na základní sociodemografické údaje je patrné, že o něco pravděpodobněji splácejí takový úvěr muži než ženy a z hlediska věku se jedná – poměrně nepřekvapivě – nejčastěji o respondenty v produktivním věku (mezi 25 a 54 lety).

Co se týká výše splátek, tak je velice různá. 6 % dotázaných má půjčku, příp. více půjček s měsíční splátkou v souhrnné výši do 2 tisíc korun, 5 % mezi 2 a 4 tisíci, 6 % mezi 4 a 8 tisíci. 6 % splácí měsíčně více než 8 tisíc korun.

I celková hodnota splácené půjčky (příp. půjček) je různá: 11 % lidí si vzalo půjčku/půjčky v celkové hodnotě přes 200 tisíc korun. 4 % mají půjčku mezi 100 a 200 tisíci korunami a 8 % do 100 tisíc korun.

Nyní se ale pojďme blíže podívat na důvody k půjčování peněz (opět vyjma hypoték). Nejčastěji si lidé v posledních 3 letech vzali půjčku nebo úvěr, protože potřebovali nutně pokrýt nečekané výdaje (28 % klientů), nebo si chtěli něco koupit a nechtěli čekat, až na to našetří (27 %).

Z pohledu sociodemografie z dat vyplývá, že zatímco ženy si ve větší míře vzaly spotřebitelský úvěr nebo půjčku, protože potřebovaly pokrýt nečekané výdaje, muži to udělali častěji proto, že si chtěli něco koupit a nechtělo se jim čekat, až na to našetří.

„Asi není překvapením, že nejsilnější tendenci půjčit si na pokrytí nečekaných výdajů měli v posledních 3 letech respondenti ve věku 35–44 let, tedy v období typickém pro velká životní rozhodnutí jako zakládání rodiny, rozsáhlejší rekonstrukce nebo podobně. Naopak druhý nejčastější důvod pro půjčku – neochota šetřit si na věc, kterou si chtějí koupit – je nejtypičtější pro nejmladší skupinu respondentů ve věku 15–24 let,“ komentuje dále data Moris Hyršl, Research Manager výzkumné agentury ResSOLUTION Group.

Když už jsme u mladých respondentů (kteří si v poslední době vzali půjčku), pojďme se podívat i na některé jejich další finanční chování. Oproti starším respondentům například častěji inklinují k tomu půjčit si, protože dostali zajímavou nabídku na spotřebitelský úvěr či jinou půjčku než hypotéku – ať už je zaujala půjčka jako taková, přestože o ní do té doby neuvažovali, nebo se pro ni rozhodli kvůli výhodně se tvářící nabídce s půjčkou spojené (jako peníze navíc na ruku, dárek a podobně). O něco častěji než starší respondenti si také mladí půjčili, protože jim banka konkrétní půjčku doporučila, nebo proto, že v jejich profesním životě nastala nějaká změna.

Nejstarší respondenti nad 65 let si zase mnohem častěji než ostatní půjčovali proto, že chtěli pomoci někomu z rodiny. Toto ale hned na druhém místě platí také pro nejmladší respondenty.

V datech jsme se ale dále podívali i na specifika lidí s aktivními půjčkami (vyjma hypoték) nad rámec jejich důvodů pro půjčování. Jaké mají například životní postoje? Data naznačují, že lidé, kteří mají rádi kvalitu (rádi vlastní kvalitní věci), si častěji berou půjčky z důvodu, že se jim nechce čekat, až si na danou věc našetří. Tato tendence je u nich silnější než u těch, kteří kvalitu tolik neřeší. Rozdíl je mezi nimi 9 procentních bodů.

Dále lidé, kteří se snaží nakupovat co nejlevněji a ve slevách, si oproti těm, kteří tuto tendenci nemají, častěji vzali půjčku pro nutné pokrytí nečekaných výdajů (29 % vs. 18 %). Ze stejného důvodu se k půjčce ve větší míře uchýlili také lidé, kteří při nakupování neporovnávají různé možnosti, ale rozhodují se pro první vyhovující věc (31 %).

„Data do jisté míry podporují i teorii, že lidé, kteří si nedělají moc starostí s tím, co bude dál, častěji půjčkami pokrývají splácení jiného dluhu nebo půjčky. Tím se mnohdy dostávají do dluhové spirály a pravděpodobně jim také chybí ‚polštář‘ vlastních prostředků pro případ nouze. Absenci dostatečné finanční rezervy nahrává i to, že dle dat si tito lidé ve větší míře berou půjčku z toho důvodu, že nastala změna v jejich profesním životě,“ přibližuje Moris Hyršl.

Zajímavé je ale i srovnání životní spokojenosti s důvody pro půjčování peněz. Lidé, kteří nejsou spokojeni se svým životním standardem, si ve větší míře berou půjčky k pokrytí nečekaných výdajů. Rozdíl oproti lidem, kteří jsou naopak se svým standardem spokojení, činí 11 procentních bodů. „Nespokojení“ také častěji půjčkami řeší nižší měsíční splátky nebo zalepení svých denních výdajů.

Inzerce bankovních a spořitelních služeb

Podle dat Ad Intel společnosti Nielsen v segmentu bankovních a spořitelních služeb v období říjen 2023 – září 2024 nejvíce inzerovala Komerční banka s ceníkovou hodnotou* reklamního prostoru přes miliardu korun. Druhý největší objem inzerce umístila Raiffeisenbank a třetí Česká spořitelna.

Kontakt:

• Eliška Morochovičová, Head of Communication, ResSOLUTION Group s.r.o., tel.: +420 222 717 762 / +420 725 612 020, e-mail: eliska.morochovicova@ressolution.cz 
• Moris Hyršl, Research Manager, ResSOLUTION Group s.r.o., tel.: +420 222 717 762, e-mail: moris.hyrsl@ressolution.cz
• Marek Zámečník, Business Director, Nielsen Admosphere a.s., tel.: CZ +420 770 174 604 / SK +421 949 461 734, e-mail: marek.zamecnik@nielsen.com

Pro tento výzkum jsme použili členění generací podle data narození s mezníky 1945, 1967, 1982 a 1997. Baby Boomers (dále BB) jsou tedy lidé narození mezi lety 1946-1967, generace X 1968-1982, generace Y 1983-1997 a generace Z 1998-2006. Výzkum oslovil reprezentativní vzorek populace ve věku 18+, tudíž lidé narození v letech 2007-2010 (patřící do generace Z) v našem výzkumu nejsou, naopak lidé narození před rokem 1946 (tzv. Válečná generace) mezi respondenty jsou.

Charakteristiky v následujících odstavcích odpovídají tomu, co si o těchto generacích myslíme, ale ne nutně tomu, jaké skutečně jsou. Naše názory formuje nejen zkušenost s konkrétními zástupci generací ale i náš přístup ke světu (tedy jací jsme my) a také mediální obraz jednotlivých generací.

Vnímání generací je dále do velké míry ovlivněno tím, v jakém věku se s danými generacemi potkáváme a v jakém věku tyto generace jsou. Nejmladší generace je tak aktuálně ve věku experimentování, zatímco u nejstarší generace je toto období zapomenutou minulostí. Stejně tak si hůře představujeme, že dnešní šedesátníci nebo sedmdesátníci byli aktivními sportovci. Nejmladší generace také kvůli věku ještě nedostala plnou příležitost ukázat svoje schopnosti v práci nebo krizových situacích. S vědomím toho prosím čtěme následující řádky.

Obraz generací

Jaká je generace BB? Všechny generace se shodují na tom, že Boomeři jsou pracovití, zruční, rozumní, vyrovnaní a hodně kouří cigarety. Oni sami si přijdou ještě spokojení a ostatní je vidí ještě jako ustrašené a se zálibou v alkoholu. Naopak typické pro ně nejsou zájem o klima, péče o vzhled, konzumace drog, cestování, sport, obezita, deprese, kreativita, stres, projevování citů ale ani pasivita.

Jaká je generace X? Všechny generace se shodují na tom, že Xkaři jsou pracovití, zruční, rozumní, pohodlní a hodně kouří cigarety. Oni sami se vidí jako vyrovnaní, ostatní je vidí jako konzumenty alkoholu. Mladší generace je vnímají jako vystresované. Naopak typické pro ně nejsou ochrana klimatu, péče o vzhled, obezita ani zdravý styl, konzumace drog, deprese nebo sport.

Jaká je generace Y? Všechny generace se shodují, že Ykaři hodně cestují, sportují, jsou pracovití ale i pohodlní a hodně kouří cigarety. Oni sami se považují za kreativní, emocionální a vystresované. Ostatní u nich vnímají ještě péči o vzhled. Starší generace u nich vnímají konzumaci drog. Generace X a Z je vnímají také jako kreativní a generace BB u nich ještě vnímá zdravý styl. Naopak typické pro ně nejsou strach, obezita, vyrovnanost, zručnost, ochrana klimatu, rozum ale ani pasivita.

Jaká je generace Z? Všechny generace se shodují na tom, že Zkaři jsou ohrožení depresemi, hodně cestují, zajímají se o ochranu klimatu, jsou pohodlní, holdují drogám a pečují o svůj vzhled. Oni sami se považují ještě za vystresované a emocionální. Ostatní u nich vidí ještě problémy s obezitou (názor generace X a Y), pasivitu a zájem o zdravý styl (názor starších generací). Generace Y je považuje ještě za kreativní a kuřáky cigaret. Naopak není pro ně typická vyrovnanost, zručnost, pracovitost, rozum, spokojenost, strach, sport ani alkohol.

Mezigenerační hodnocení

Starší jsou kritičtí k mladším (70 % považuje generaci Y a Z v něčem za horší). Obráceně to platí ze strany generace Z (68 % je kritických vůči generacím BB a X), naopak generace Y je vůči starším výrazně méně kritická (jen 48 % je kritických vůči BB a X).

Obě mladší generace dokážou starší generace častěji za něco pochválit (64 %) než je tomu obráceně (51 % příslušníků starších generací vidí na mladších nějaké pozitivum).

Celkově převažují lidé, kteří vidí na ostatních jak pozitiva, tak negativa (45 % v průměru za všechny generace, nejvíc jich je v generaci Z). Generace Y je nadprůměrně pozitivní vůči starším generacím (23 % vidí na starších jen pozitiva).

Graf 1: Mezigenerační hodnocení celkově

Generace Z a Y jsou podle názoru starších horší v tom, že chtějí méně pracovat, neumějí se chovat (jsou neslušní, sobečtí a nemají úctu k autoritám), jsou labilní až depresivní a méně vzdělaní (postrádají všeobecný rozhled a znalost historie). Naopak lepší jsou v tom, jak znají moderní technologie a jazyky a že jsou sebevědomější, podnikavější, víc zcestovalí a otevření.

Graf 2: Pohled generace BB a X na mladší generace

Generace BB a X jsou podle názoru mladších horší v tom, že zastávají zastaralé názory, neznají moderní technologie a neumějí komunikovat (vč. projevování a zvládání emocí). Naopak lepší jsou v tom, že jsou pracovitější, se vším si vědí rady a jsou spokojenější a zručnější.

 Graf 3: Pohled generace Y a Z na starší generace

Znalost slovníku jiné generace

Nejznámější[1] z předložených výrazů jsou disketa, úryvek slovenské hymny Nad Tatrou sa blýska a svazák, které zná celkově přes 80 % lidí. Středně známé jsou prank a OÚNZ, které zná celkově  polovina lidí. Málo známé jsou výrazy ghosting, cringe a delulu, které zná celkově méně než 30 % lidí.

Některé výrazy z dob minulých znají ve velké míře i mladé generace (např. disketu) a některé ne (např. zkratku okresního ústavu národního zdraví). Skoro všechny moderní výrazy znají starší generace jen málo (s výjimkou výrazu prank). Některé výrazy neznají ani všichni příslušníci generace, ke které výraz časově patří (např. delulu nebo ghosting).

[1] Znalost výrazu jsme uznali, pokud respondent uvedl alespoň přibližnou definici výrazu nebo jeho smyslu.

Graf 4: Znalost osmi výrazů v jednotlivých generacích

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 508 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let. Šetření probíhalo od 26.9. do 1.10. 2024.

Kontakt: Zuzana Švalbová, tel.: 737 455 462, e-mail: svalbova@stemmark.cz.

4 z 10 Čechů a Češek si myslí, že by dokázali rozeznat, pokud by někdo v jejich okolí trpěl poruchou příjmu potravy. Srovnatelná část (37 %) také souhlasí s tím, že by dotyčné osobě dokázali pomoct. Ovšem 36 % lidí v Česku přiznává, že by si rady nevěděli.

arketa.kneblikova@ipsos.com.

Češi přiznávají, že je trápí stres. Šest z deseti Čechů se v uplynulém roce potýkalo se stresem v takové míře, že to mělo dopad na jejich běžný život. Třetina tento pocit zažívala opakovaně. Více než čtvrtina Čechů (27 %) pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce.

Celosvětově přiznalo pocity stresu ovlivňující každodenní život 62 % lidí, situace se však liší dle regionů. Zatímco nejvyšší míru stresu uváděli obyvatelé Turecka, nejméně stres trápí obyvatele Japonska.

Míru stresu, která by jim znemožnila chodit do práce, uvádí celosvětově 40 % lidí, což je významně více než v ČR.

Mladí lidé absentují v práci kvůli stresu nejčastěji

Míra pociťovaného stresu i způsoby, jak se s tím vyrovnat, se významně liší dle věku. Generací, která se cítí být ve stresu nejvíce, jsou mladí dospělí, tzv. generace Z^[1]. 39 % Generace Z se v uplynulém roce cítilo ve stresu natolik, že nemohli chodit do práce, 18 % dokonce opakovaně. Obecně zvýšenou míru stresu, která ovlivňovala každodenní život, zažilo 77 % Generace Z. Až 85 % Gen Z zažívalo takovou míru stresu, že měli pocit, že nezvládají své věci.  

[1] Generace Z: lidé narození v letech 1995–2006; do výzkumu jsou zahrnuti pouze mladí dospělí, tj. lidé ve věku 18–29 let

Zvýšenou mírou stresu jsou zasaženy častěji ženy než muži, a to napříč všemi generacemi.

V globálním měřítku je pociťovaná míra stresu a jeho dopady na každodenní život mladých ještě vyšší. Kvůli psychickým problémům v práci absentovalo v uplynulém roce 54 % Generace Z napříč světem, u Generace Y^[1] (lidé narození v letech 1980–1994, tj. aktuálně ve věku 30–44 let) to bylo
47 %.

[1] Generace Y: lidé narození v letech 1980–1994

Oproti starším generacím je Generace Z více ochotná o problémech spojených s duševním zdravím mluvit. 54 % Gen Z v uplynulém roce mluvilo o problémech týkajících se duševního zdraví se svou rodinou či přáteli.

Duševní zdraví jako jeden z hlavních zdravotních problémů

Celosvětově 45 % lidí uvádí duševní zdraví jako jeden z hlavních zdravotních problémů, kterým čelí jejich země, a to již druhý rok v řadě. Následují nádorová onemocnění (38 %) a stres (31 %). Češi za největší zdravotní problémy považují nádorová onemocnění (45 %), obezitu (39 %), poté následuje stres (38 %) a obecně duševní zdraví (31 %).

„Z dlouhodobých dat vidíme, že roste důraz na duševní zdraví v ČR i ve světě, a to zejména po pandemii covidu. Dlouhodobý stres má dopad nejen na společenský život, ale vede i k absenci v práci, zejména u mladé generace. To má pochopitelně negativní dopad na firmy i ekonomiku jako celek. Řada firem si toto uvědomuje a zavádí programy na podporu duševního zdraví svých zaměstnanců,“ dodává k výsledkům Jakub Malý, ředitel Ipsos.

Zdravotní systém upřednostňuje fyzické zdraví

79 % Čechů uvádí, že duševní a fyzické zdraví jsou stejně důležité. Přesto však podle názoru veřejnosti český zdravotnický systém pečuje převážně o zdraví fyzické.

Důležitost duševního zdraví zdůrazňují častěji mladí lidé (Generace Z a Y). Ti také výrazně častěji upozorňují na podceňování významu duševního zdraví ze strany českého zdravotnického systému.

Kompletní report z globálního výzkumu je k dispozici zde.

Informace o výzkumu: 

Výzkum byl realizován v srpnu 2024 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR ve věku 18-65 let. Celkem se ho zúčastnilo 1002 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz.

Globální výzkum World Mental Health Day 2024 byl realizován ve 31 zemích světa vždy na reprezentativním vzorku populace dané země. Celkem bylo dotázáno 23 667 respondentů. Výzkum probíhal v červenci a srpnu 2024.

Zapojené země: Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Francie, Holandsko, Chile, Indonésie, Indie, Irsko, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maďarsko, Malajsie, Mexiko, Německo, Nový Zéland, Peru, Polsko, Singapur, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Turecko, USA, Velká Británie.

Kontakt pro média: Markéta Kneblíková, Communications & PR Manager, tel.: +420 724 601 242, e-mail: marketa.kneblikova@ipsos.com.

2/3 Čechů si myslí, že je důležité do výroby a využití vodíku investovat

Každý šestý Čech je přesvědčen o tom, že bychom do výroby a využití vodíku měli investovat bez ohledu na cokoliv jiného. Dalších 48 % respondentů se přiklání k variantě, že s těmito investicemi souhlasí, ale měly by být nejprve odstraněny technologické nedostatky, například vysoká ztrátovost při výrobě. Pouze 4 % oslovených jsou vyloženě proti a zbylá třetina lidí nemá jednoznačný názor, případně je tato problematika vůbec nezajímá.

Investicím do výroby a využití vodíku jsou více otevřeni muži a vysokoškolsky vzdělaní jedinci, ale tyto rozdíly jsou dány primárně celkově nižším zájmem žen a méně vzdělaných o toto téma, s čímž souvisí nadprůměrný podíl odpovědi „nevím“ v těchto skupinách obyvatel. Mezi důvody pozitivních názorů převládají skutečnosti, že vodík je čistý a šetrný k životnímu prostředí (59 %) a že by mohl nahradit fosilní zdroje v průmyslu a dopravě (58 %).

Právě dekarbonizace dopravy představuje odvětví, kde dává lidem největší smysl vodík v budoucnu více využívat. V úvahu přicházejí auta, vlaky, lodě, ale i letadla na bezemisní vodíkový pohon. Zde vidí jednu z jeho hlavních rolí 43 % dotázaných. Přibližně pro čtvrtinu by bylo smysluplné využívání vodíku za účelem dekarbonizace energetiky (výroba elektřiny, skladování energie), dekarbonizace průmyslu (výroba oceli, chemický průmysl, rafinace) či ve zdravotnictví (ve výzkumu či léčebných a lázeňských postupech).

V kontextu výroby vodíku pomocí obnovitelných zdrojů energie převažuje mezi lidmi názor, že je to sice dobré, ale finančně náročné. Více než pětina Čechů to dokonce označuje za vynikající řešení. V otázce na roli vodíku v energetice mají respondenti různorodé pohledy a dělí se v podstatě na 4 podobně velké tábory – první vidí vodík jako hlavního nositele čisté energie; druzí si myslí, že bude jedním z mnoha nositelů a možných úložišť čisté energie; třetí skupina říká, že bude hrát jen menší nebo žádnou roli kvůli nákladům a technickým výzvám; ostatní to neumí vůbec posoudit.

O bezpečnosti vodíku někteří pochybují, obávají se například výbuchu nebo požáru

Ve srovnání s jinými zdroji energie je vodík podle většiny Čechů stejně či méně bezpečný, naopak za více bezpečný ho považuje málokdo. Více než dvě pětiny oslovených si bezpečností vodíku jako paliva nejsou jistí, což koresponduje s celkově nízkou informovaností v této záležitosti. „Vodíku se s ohledem na bezpečnost více obávají lidé z vesnic a malých obcí do 1 000 obyvatel, kteří jsou ve svých postojích konzervativnější a k moderním technologiím bývají obecně skeptičtější,“ hodnotí výzkumný analytik Radek Pileček ze STEM/MARK.

Z hlediska konkrétních rizik spojených s využíváním vodíku deklarují respondenti největší obavy a pocit nebezpečí kvůli případnému riziku výbuchu nebo požáru (střední či velké obavy uvádí 59 %). Obavy mají lidé i z pohledu ekonomického, jelikož se nejedná zrovna o nejlevnější technologie ve smyslu nákladů na instalaci a provoz zařízení. Tyto obavy jsou nejvíce příznačné pro lidi s nízkými příjmy a zejména pro seniory nad 60 let.

Třetí nejzávažnější obavou v souvislosti s využitím vodíku je právě již několikrát zmiňovaná nízká míra informovanosti o jeho bezpečnosti. Je naprosto přirozené, že lidé nedůvěřují něčemu, o čem mají jen minimum informací. I v tomto případě vykazují nejvyšší míru obav důchodci, ale zde se nadprůměrné obavy ukazují navíc i u žen, které technologické novinky nezajímají tolik jako muže, proto jsou méně informované a více nedůvěřivé.

Lidé by preferovali výrobu vodíku v Česku před jeho dovozem ze zahraničí

Přes nedůvěru Čechů v otázce bezpečnosti kolem využívání vodíku se zhruba polovina dotázaných přiklání k jeho potenciální výrobě na území Česka, spíše než k jeho dovozu ze zahraničí. Dovoz ze zahraničí by preferovalo pouze 5 % lidí. Skoro polovina respondentů nemá jednoznačný názor – 15 procent nemá vyhraněnou preferenci mezi výrobou v ČR nebo dovozem ze zahraničí, zbylých 31 % pak v této záležitosti vůbec netuší, co si mají myslet. Podmínkou většiny těch, kdo si přejí výrobu vodíku u nás doma v Česku, je ovšem to, aby vše bylo ekonomicky a technologicky výhodné.

Za hlavní výhodu, kterou by přinášela výroba vodíku přímo v České republice, označují lidé možnou energetickou nezávislost ČR (62 %). Benefit spatřují rovněž v podpoře místního průmyslu (56 %) a vytváření nových pracovních míst (43 %). Pokud by se vodík vyráběl v ČR a nemusel by se tím pádem dovážet, bylo by nespornou výhodou i umenšení rizik spojených s jeho přepravou na delší vzdálenosti. V neposlední řadě bychom podle dotázaných Čechů měli lepší kontrolu nad bezpečností a kvalitou výroby.

Výroba vodíku v ČR by s sebou mohla nést i určitá rizika. Zde lidé na prvním místě uváděli vysoké náklady na výrobu (54 %). Následovala rizika spojená s bezpečností při výrobě nebo skladování (45 %) či nedostatek technologií a potřebné infrastruktury (43 %). Poslední zmíněný faktor zazněl nejčastěji od vysokoškolsky vzdělaných jedinců a obyvatel Prahy. Potenciální neefektivnost výroby v ČR ve srovnání s dovozem ze zemí s levnějšími zdroji energie více akcentují muži (28 %) oproti ženám (16 %).

Dovoz vodíku ze zahraničí by podle respondentů zvyšoval závislost Česka na zahraničních zdrojích. Zejména vysokoškolsky vzdělaní lidé si uvědomují i možné geopolitické problémy a s tím související riziko nestability dodávek. „Ve výsledku to znamená, že přibližně 2 ze 3 Čechů považují za důležité, aby Česko usilovalo v tomto kontextu o energetickou nezávislost, i pokud by to znamenalo vyšší náklady na výrobu vodíku,“ říká analytik Radek Pileček.

Informace čerpají lidé hlavně na internetu, ale stěžují si na jejich nedostatek

Největší podíl dotázaných, konkrétně 34 %, čerpá informace o vodíku a souvisejících technologiích z internetových zpravodajských portálů a občasných článků, které se zde s touto tematikou objeví. Pětina lidí pak o vodíku získává informace z televize, 15 % ze sociálních sítí či z odborných článků nebo vědeckých publikací. „Především sociální sítě mohou být jako zdroj informací problematické, jelikož se na nich může objevovat kromě pravdivých informací i spousta dezinformací, které často nejsou lidé u něčeho, co příliš neznají, schopni rozlišit,“ upozorňuje Radek Pileček ze STEM/MARK.

Veřejně dostupné informace o vodíku a jeho významu v procesu dekarbonizace většina oslovených nepovažuje za dostatečné a uvítala by, aby jich bylo k dispozici více napříč různými platformami. Někteří si navíc stěžovali, že informace sice k dispozici jsou, ale nerozumí jim (například kvůli jejich přílišné odbornosti). Pouze 9 % dotázaných uvedlo, že je téma vodíku nezajímá vůbec a o informace tím pádem ani nestojí.

Na dotaz, které ze 14 krajů Česka se lidem vybaví v souvislosti s přípravou projektů s vodíkovými technologiemi, neuměly dvě třetiny respondentů odpovědět. Z konkrétních krajů zazníval nejčastěji Ústecký (10 %), následovaný Moravskoslezským (8 %). Po boku Karlovarského kraje se jedná o uhelné regiony historicky poznamenané těžkým průmyslem, jež procházejí náročnou transformací. Nyní je právě v těchto regionech větší důraz na přechod k obnovitelným zdrojům energie a jak se ukázalo v realizovaném průzkumu, lidé to vnímají.

V samotném závěru dotazníku se zkusila výzkumná agentura STEM/MARK respondentů zeptat, zda ví, kde byl v České republice spuštěn první elektrolyzér pro výrobu „obnovitelného“ vodíku. Ten se nachází v Napajedlech ve Zlínském kraji, což ovšem vědělo jen 1 % Čechů. Větší povědomí o této novince neměli dokonce ani obyvatelé příslušného kraje.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo celkem 506 respondentů, kteří mají o vodíku jako zdroji energie alespoň minimální informace a reprezentují českou dospělou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 12. do 17. září 2024. Pokud některý z grafů nedává součet 100 %, jedná se pouze o důsledek automatického zaokrouhlování (netýká se otázek s možností více odpovědí).

Kontakt: Radek Pileček, tel.: 734 832 682, e-mail: pilecek@stemmark.cz. 

Kratší výpovědní lhůta, brigády od 14 let a prodloužení zkušební doby. V srpnu schválila vláda projednávanou novelu zákoníku práce, která by měla vstoupit v platnost od ledna 2025. Návrh novely nyní míří do Poslanecké sněmovny. Takzvaná „flexinovela“ by měla zvýšit flexibilitu zákoníku práce v zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů a reaguje na vývoj a potřeby moderního trhu práce. V zářijovém reprezentativním průzkumu jsme se Čechů ptali na názor na tři vybrané body, které vláda schválila.

Prodloužení zkušební doby

Novela zákoníku práce by nově od ledna 2025 měla umožnit zaměstnavatelům prodloužit zkušební dobu u nevedoucích pracovníků ze 3 na 4 měsíce a u vedoucích pracovníků z 6 na 8 měsíců.

S prodloužením zkušební doby u nevedoucích pracovníků souhlasí 38 % Čechů a Češek. Největší podporu má tento návrh mezi lidmi ve věku 43–50 let, souhlasí s ním 48 % z nich.

Možnost prodloužení zkušební doby u vedoucích pracovníků na až 8 měsíců podporuje srovnatelná část české populace (42 %). I tady má návrh největší zastání mezi lidmi z mladší generace X (43–50 let).

Obě změny podporují o něco více muži ve srovnání s ženami.

Na brigádu už od 14 let

Dalším bodem, který „flexinovela“ obsahuje, je umožnění brigád během letních prázdnin mladým již od 14 let. S takovým návrhem souhlasí 67 % české populace, mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním je podpora dokonce 74 %. Ve srovnání s Čechy, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je základní, je to od 12 p. b. více.

Rychlejší ukončení pracovního poměru

Posledním tématem, na které jsme se Čechů a Češek ptali, je zkrácení výpovědní lhůty. Ta podle současných podmínek začíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena.
Nově by měla výpovědní lhůta začít běžet dnem doručení výpovědi. S tím souhlasí 6 z 10 lidí v Česku. Menší podporu má takové opatření mezi lidmi staršími 59 let a mezi Čechy a Češkami se základním vzděláním. U obou zmíněných skupin je podpora přesto nadpoloviční.

“Starší generace zkrácenou výpovědní lhůtu tolik nepodporují pravděpodobně proto, že by z této změny těžily nejméně. Starší lidé mají menší tendenci práci měnit, zvlášť s blížícím se důchodovým věkem. Pro ně tedy zkrácená výpovědní lhůta neznamená možnost nastoupit do nové práce dříve, ale obavu z toho, že budou mít na hledání nového zaměstnání kratší čas,” doplňuje výsledky průzkumu HR managerka NMS Lucie Režná.

Metodologie

Online průzkumu se zúčastnilo 1297 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku populace 18+ pomocí on-line dotazování od 3. do 10. září 2024.

Kontkat pro média: Lucie Režná, e-mail: lucie.rezna@nms.eu, tel.: +420 724 950 557

Poslední rok znamenal velký pokrok v generativní umělé inteligenci (Gen AI). Jak se na tuto revoluci dívá široká veřejnost? Jaké obavy a naděje s sebou Gen AI přináší? To jsme zjišťovali ve výzkumu AI Monitor.

Co ví Češi o AI

Více než polovina Čechů (56 %) tvrdí, že má dobrou představu o tom, co umělá inteligence (AI) vlastně je (globální průměr je 67 %). Přestože se o AI hodně mluví, jen 28 % Čechů ví, ve kterých produktech a službách je již dnes AI využívána. Globálně je to 52 % populace.

Lidé jak v České republice, tak i celosvětově, věří, že AI bude mít signifikantní vliv na každodenní život v následujících 3 až 5 letech (50 % ČR vs. 66 % globálně). Téměř třetině Čechů (27 %) ovlivňuje AI život již dnes.

Důvěra v AI

Obecně AI využívá častěji mladší generace a lidé s vyšším vzděláním. Z globálního porovnání vyplývá, že nadšené do AI jsou především asijské země (jako Čína, Thajsko či Indonésie), naopak největší nedůvěra a nervozita panuje v anglosaských zemích a Evropě obecně.

Češi zůstávají v oblasti umělé inteligence spíše skeptičtí. Pouze 36 % Čechů věří, že společnosti využívající AI budou chránit jejich osobní údaje. Pro srovnání, v celosvětovém měřítku je to 46 %. Ještě nižší je důvěra v to, že AI nebude diskriminovat a projevovat předsudky vůči určitým skupinám lidí, s čímž souhlasí jen 39% Čechů.

AI a očekávání do budoucna

V řadě oblastí lidé očekávají pozitivní dopad, který rostoucí využití AI přinese. Nejvíce je zmiňována úspora času díky novým technologiím. Celých 45 % populace věří, že vyřizování běžných záležitostí bude otázkou chvilky. V globálním měřítku je tento optimismus ještě výraznější (55 %). Druhé místo obsadil zábavní průmysl (TV, videa, filmy, hudba, knihy), který má podle 39 % Čechů zaznamenat výrazný pokrok. Světový průměr je v tomto případě 51 %.

Na druhou stranu se Češi obávají nárůstu dezinformací na internetu, obavy vyjádřila polovina populace. Ve světě panuje v tomto ohledu větší optimismus, obavy sdílí 37 % lidí.

Obavy panují také z negativního dopadu AI na pracovní trh, 40 % Čechů očekává zhoršení vlivem rostoucího využití AI.

V případě zájmu o bližší informace a data pište na marketa.kneblikova@ipsos.com.

O výzkumu:

Výzkum AI Monitor v ČR byl realizován v červnu 2024 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR ve věku 18-65 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 000 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz.

Globální výzkum byl realizován ve 32 zemích světa, celkem bylo dotázáno 23 685 respondentů, vždy reprezentativní vzorek pro danou zemi. Výzkum probíhal v dubnu a květnu 2024.

Za přiměřený časový horizont pro odchod od uhlí považuje většina respondentů 10-15 a více let, a to hlavně z důvodu, že stát nemá náhradu. Naopak jen čtvrtina je pro rychlejší útlum, argumentuje přitom znečištěním životního prostředí. Za nejzávažnější následek útlumu uhlí lidé považují výrazné zdražení energií.

GRAF 1 Časový horizont útlumu těžby uhlí

„Z průzkumu vyplývá, že česká veřejnost v kontextu energetické krize a situace na mezinárodní scéně zatím považuje uhlí za jeden ze stabilních a potřebných energetických zdrojů v České republice. Ačkoliv data ukazují, že Češi vnímají budoucí přechod k bezemisní energetice a náhradě uhlí za obnovitelné a jaderné zdroje jako nevyhnutelný, v současné chvíli to nepovažují za rychle realizovatelné. Očekávají tyto kroky v horizontu deseti a více let a s jistotou záložního řešení v podobě uhelných zdrojů,“ říká Tomáš Rychecký z agentury STEM/MARK.

Nejjednoznačnější odpovědi zazněly v oblasti energetické nezávislosti. Že by ČR měla zůstat ve výrobě energií soběstačná, si myslí 8 z 10 respondentů. Nákup elektřiny ze zahraničí pak považuje za finančně náročný 75 % dotázaných a 7 z 10 se obává, že by to mohlo oslabit konkurenceschopnost naší ekonomiky.

GRAF 2 Dovoz elektřiny ze zahraničí

Připravovaná státní energetická koncepce do budoucna počítá s tím, že základem české energetiky budou jaderné a obnovitelné zdroje. Téměř polovina respondentů to považuje za dostatečné řešení energetické situace v ČR, zároveň se však domnívá, že bychom si i tak zatím měli ponechat uhelné elektrárny.

GRAF 3 Vnímání Státní energetické koncepce

Průzkum se dále věnoval významu státu a šíření informací v oblasti energetické transformace. Dvě třetiny lidí soudí, že odchod od uhlí by se měl odehrát v režii státu, případně ve spolupráci s těžebními společnostmi. Respondenti dále uvedli, že stát plánovaný útlum těžby prezentuje nedostatečně. Poukazuje na to i jejich povědomí o státní energetické koncepci: polovina si myslí, že neexistuje a 37 % si její existencí není jistá. Přestože dvě třetiny dotázaných zaznamenaly připravovaný útlum uhlí, zhruba stejné množství lidí by ocenilo více informací o tomto tématu. Nejvyšší informovanost vládne mezi muži, lidmi nad 60 let a vysokoškoláky.

GRAF 4 Informovanost veřejnosti o útlumu těžby uhlí

Výzkum agentury STEM/MARK proběhl letos na jaře postupně ve třech fázích. Po prvotním bleskovém a kvalitativním dotazování následovalo závěrečné kvantitativní šetření. Reprezentativní vzorek 1030 osob starších 18 let byl sestaven podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Sběr dat proběhl v období 15. – 22. května 2024.

Kontakt: Tomáš Rychecký, e-mail: rychecky@stemmark.cz, tel.: 602 391 195.

Vše najdete v sekci Co se dá zjistit výzkumem? zde.

Tyto studie ukazují transformační sílu průzkumu trhu a demonstrují, jak zpětná vazba od respondentů přímo ovlivnila rozhodování ve prospěch společnosti a ekonomiky.

Každá případová studie obsahuje:

• Výzkumný design: Stručný přehled použitých metodik.
• Klíčové poznatky: Poznatky získané z výzkumu.
• Dopad: Reálné aplikace zjištění, které vedly k pozitivním změnám.

Účastí na průzkumu trhu hrají respondenti zásadní roli. Jejich příspěvky pomáhají podnikům a veřejné sféře přijímat informovaná rozhodnutí, čímž podporují pokrok a inovace.

Celou ročenku SIMAR s případovými studiemi a dalšími zajímavými informacemi o trhu si můžete stáhnout zde. 

Nadřízení čtvrtiny respondentů se chovají protizákonně

Na úvod je třeba říct, že se náš výzkum zaměřil na situaci zaměstnanců, a to jak v hlavním či vedlejším pracovním poměru, pracujících na tzv. dohody i agenturních pracovníků. Naopak do výzkumu nebyli zařazeni lidé pracující jako samostatně výdělečně činní ani podnikatelé a dále osoby bez zaměstnání.

Asi nikoho nepřekvapí, že ačkoli je diskriminace osob na pracovním trhu kvůli jejich pohlaví, věku, barvě pleti, sexuální orientaci, zdravotnímu stavu nebo jiným osobním specifikům zakázaná, část zaměstnanců se s ní každodenně setkává. Nějakou formu nespravedlnosti ze strany nadřízeného vnímá víc než čtvrtina zaměstnanců (28 %) s tím, že to nemusí být jejich osobní situace, ale někomu na pracovišti se to děje. Častěji ji uvádějí lidé bez maturity a lidé s nízkým příjmem, z čehož usuzujeme, že je typičtější na pozicích, kde tito lidé pracují (manuálně pracující nebo méně kvalifikované pozice).

Graf 1: Diskriminace od přímého nadřízeného

Z jednotlivých diskriminačních situací je nejčastější platové znevýhodnění (18 % zaměstnanců), styl komunikace (18 % zaměstnanců) a kariérní možnosti (18 % zaměstnanců). Další je znevýhodnění při úpravě pracovní doby jako je volba směny, začátku, konce a rozložení pracovní doby apod. (14 % zaměstnanců). Desetina respondentů vnímá diskriminaci při rozhodování o tom, kdo půjde na školení či jinou formu vzdělávání nebo při náboru zaměstnanců.

Graf 2: Diskriminační situace

Nespravedlnost v odměňování a komunikaci vnímají častěji lidé nad 59 let, v úpravě pracovní doby častěji lidé ve věku 45-59 let, v odborné přípravě a kariérním postupu častěji lidé bez maturity a s nízkým platem.

Z odpovědí respondentů vyplývá, že terčem diskriminace jsou ve firmách zejména ženy, matky s dětmi, cizinci, lidé s jinou barvou pleti, lidé na nejnižší úrovni firemní hierarchie, lidé v určitém věku (starší ale i mladí), lidé se zdravotním omezením, lidé s nadváhou, lidé s menšinovou sexuální orientací a další skupiny osob. Zranitelnější jsou osoby s kombinací více specifik.

Nadřízení desetiny zaměstnanců jsou nepříjemní

Spokojenost na pracovišti ovlivňuje také chování nadřízeného. S nevhodným nebo nepříjemným chováním nadřízeného vůči zaměstnancům se setkává desetina zaměstnanců – zase to nemusí být jejich osobní situace, ale někomu se to na pracovišti děje.

Častěji se s ním potkávají lidé ve vyšším věku (60+) a lidé s nízkým příjmem.

Podíl zaměstnanců, jejichž nadřízený vystupuje vysloveně agresivně nebo šikanujícím způsobem, je sice „jen“ 1 %, ale v absolutním vyjádření to představuje cca 40 tis. osob[1] se zbytečným stresem navíc. Jako projevy agresivního chování respondenti uvedli aroganci, vztek, hrubé jednání, vulgarity aj.

[1] Počet zaměstnanců ve věku 15+ v 1. čtvrtletí 2024 činil 4 345 tis. osob. Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/produkty/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-ctvrtletni-udaje-1-ctvrtleti-2024

Graf 3: Chování přímého nadřízeného

Platy ostatních jsou v ČR velká neznámá

ČR patří mezi pět zemí EU-27 s největším rozdílem v platech mužů a žen. Tzv. gender pay gap u nás činí 18 %[2], což zjednodušeně znamená, že průměrná hodinová mzda žen je o 18 % nižší než mužů.

Jednou z okolností, které pomáhají konzervovat tento rozdíl, je neznalost platů ostatních. Ukazuje se, že necelá polovina zaměstnanců (47 %) má alespoň přibližnou představu o platech svých kolegů a jen necelá pětina zaměstnanců (19 %) tuší výši platu svých nadřízených.

Jedna věc je, že platy ve firmě neznáme, zarážející je ale to, že je ani znát nechceme. Výzkum totiž také ukázal, že méně než dvě pětiny zaměstnanců by chtěly znát plat svých kolegů (chce znát 39 % zaměstnanců) nebo nadřízených (chce znát 36 % zaměstnanců).

[2] Zdroj: Eurostat, údaje za r. 2022: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Gender_pay_gap_statistics, jedná se o neočištěný gender pay gap

Graf 4: Znalost platů a zájem o jejich znalost

Zájem o transparentnost platů ve firmě mají častěji mladí do 44 let (44 % z nich by chtělo znát platy kolegů i nadřízených).

„Tajné platy znamenají, že je na schopnostech každého zaměstnance, jaký plat si vyjedná. Jako zaměstnanec nemáte argument pro zvýšení platu kromě srovnání s konkurencí ani představu o možnostech jeho zvýšení do budoucna, když neznáte platy na různých úrovních hierarchie firmy. Tajné platy nemusejí být zárukou smíru ve firmě, kdy spravedlivou diverzitu garantuje její vedení, ale naopak zdroj netransparentnosti a nedůvěry ve smyslu: Kdyby to bylo spravedlivé, nebyl by důvod to tajit,“ dodává Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.

Situace je v zemích Evropy různá, ale existuje jasná linka mezi postkomunistickými a západními zeměmi. Zatímco Francie, Španělsko, Nizozemí a Švédsko prosazují plnou otevřenost informací a Německo, Rakousko, Finsko, Dánsko, Belgie a Itálie požadují otevřenost od větších nebo jinak specifikovaných firem, v ostatních zemích se zachovává důvěrnost platů. Změnu by mohla do několika let přinést loňská Směrnice EU o transparentnosti platů, která zavádí mj. povinnost zaměstnavatele zveřejňovat genderové rozdíly v platech a poskytovat zaměstnancům další relevantní informace a jejíž konkrétní podobu aktuálně připravuje MPSV.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 309 osob pracujících jako zaměstnanci ze vzorku  reprezentujícího internetovou populaci ve věku 15 až 64 let. Šetření probíhalo od 13.5. do 17.5. 2024.

Kontakt: Zuzana Švalbová, e-mail: svalbova@stemmark.cz, tel.: 737 455 462.

Roste využívání AI platforem, ChatGPT vyzkoušela třetina populace

Zkušenost se systémem ChatGPT má již třetina populace, před rokem to bylo pouze 15 %. Lidé nejčastěji zkouší ChatGPT ze zvědavosti (83 %) a pro zábavu (72 %), zároveň však roste využívání pro řešení pracovních či studijních úkolů (59 % vs. 45 % v říjnu 2023).

Dvě pětiny z těch, kteří systém vyzkoušeli, ho používají několikrát za měsíc, pětina několikrát týdně, 10 % dokonce několikrát denně. Tři čtvrtiny uživatelů ho vnímají jako užitečný.

Aktivnější ve využívání ChatGPT jsou muži než ženy, mladí lidé a také lidé s vyšším vzděláním.

V čase roste také využívání ostatních platforem na bázi umělé inteligence, jejich využívání je však menší než u ChatGPT. Konkrétně Microsoft Bing / Copilot vyzkoušelo 16 % populace, asi desetina pak má zkušenost s Canvou či Google Bard / Gemini.

Polovina Čechů očekává dopadu AI na své zaměstnání

Češi jsou si stále více vědomi dopadů, které budou mít technologie umělé inteligence v příštích
5 letech na jejich zaměstnání. Významný dopad očekává 15 %, alespoň malý dopad pak další skoro třetina.

„Největší změny v důsledku rozvoje umělé inteligence Češi očekávají u povolání jako jsou grafičtí designeři a softwaroví inženýři, polovina populace také předpokládá významný dopad umělé inteligence na povolání novinářů. K lepší adaptaci na transformaci profesí v žurnalistice se snaží přispět náš výzkum podpořený TA ČR, ať již jde o používání syntézy řeči ve zpravodajství, automatizované generování textů či aplikaci nástrojů generativní umělé inteligence, v čele s ChatGPT,“ doplňuje Václav Moravec, hlavní řešitel výzkumného projektu TA ČR Václav Moravec z Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Polovina populace se setkává s umělou inteligencí každý den

Češi vnímají, že prvky umělé inteligence prostupují do každodenních činností. Více než polovina (56 %) říká, že se s umělou inteligencí setkává každý den.

Z konkrétních příkladů lidé nejčastěji správně určili, že na bázi umělé inteligence fungují chatboty odpovídající na dotazy zákazníků (56 %), fitness trackery analyzující pohyb a spánek (52 %), doporučování produktů při online nákupech (45 %) či doporučení seznamu skladeb k přehrání (40 %). V čase dochází k růstu povědomí o tom, že daná aktivita funguje na bázi umělé inteligence.

Panují obavy z úpadku komunikace i zneužití AI

Skoro polovina populace (47 %) má s využitím umělé inteligence v každodenním životě spojená negativní očekávání, necelá čtvrtina (23 %) má pozitivní očekávání. Pozitivní vnímání je častější u mužů a mladých lidí.

„Důvodem negativního vnímání jsou zejména obavy z úpadku mezilidské komunikace, narušení digitálního soukromí a zneužití umělé inteligence, ať už lidmi nebo vládními či bezpečnostními složkami. Naopak pozitivní očekávání souvisí zejména s úsporou času a pomocí při práci a rutinních činnostech. Dvě třetiny vnímají AI jako součást nevyhnutelného pokroku,“ říká Michal Kormaňák, Account Director Ipsos Public Affairs.

Tři čtvrtiny Čechů upozorňují na nedostatečný dohled a regulaci umělé inteligence. Největší míře regulace by podle nich měly podléhat zejména nástroje pro vojenské nasazení (po silné regulaci volají dvě třetiny, třetina by zde využití AI úplně zakázala). Polovina Čechů také požaduje silnou regulaci nástrojů automaticky generující zvuk či obraz, nástrojů biometrického rozpoznávání a robotických asistentů při výkladu a aplikaci práva.

Informace o výzkumu:

Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku internetové populace ČR starší 15 let. Celkem se ho zúčastnilo 1232 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz a probíhal v dubnu 2024. Předchozí vlny byly realizovány v říjnu 2023 a listopadu 2023.

Tisková zpráva je součástí projektu TQ01000100 Newsroom AI, podpořeného TAČR v programu SIGMA. 

V případě zájmu o detailní výsledky kontaktujte, prosím, Markétu Kneblíkovou (marketa.kneblikova@ipsos.com).

Většina lidí v elektroautě ještě nikdy nejela

Náklonnost k elektroautům pociťuje jen malá část české dospělé populace (necelá pětina lidí), naopak dvěma pětinám jsou nesympatická a zbývající dvě pětiny na ně vyhraněný názor nemají.

Nízký počet sympatizantů ovlivňuje malá zkušenost s jízdou v nich (tu uvádí jako řidič nebo spolujezdec jen 22 % lidí), celkově nízké zastoupení ve vozovém parku české populace (jen 14 tis. vozů z celkových 6,3 milionu aut registrovaných v ČR je na elektrický pohon[1]), relativně krátkodobá zkušenost (cca 12 let od zahájení prodeje Tesly) a v podstatě neexistující trh elektrických ojetin. Svou roli ale nepochybně hraje i informační šum spojený s tímto tématem.

[1] Ročenka Ministerstva dopravy za r. 2022, https://www.sydos.cz/cs/rocenka_pdf/Rocenka_dopravy_2022.pdf

Graf 1: Sympatie k elektroautům

Velká část lidí vnímá pozitiva elektroaut

Kromě sympatií respondenti vyjadřovali svůj souhlas nebo nesouhlas s devatenácti tvrzeními. Úplné znění těchto výroků a jejich podporu ukazuje graf č. 3.

Vnímaná negativa u elektroaut:

Lidé se obávají ekologických dopadů likvidace autobaterií (87 %) a nedostatku kovů pro jejich výrobu (72 %), vyššího rizika požáru (70 %), celkově nulového rozdílu mezi dopady spalovacích a elektrických vozů (70 %), destrukce auto-moto odvětví v Evropě, potažmo u nás (68 % lidí), provozních omezení v mrazivém počasí (61 %) a nedostatku elektrické energie pro jejich provoz (61 %).

Vnímaná pozitiva u elektroaut:

Lidé naopak vnímají tichý provoz v okolí silnic (84 %), plynulou a tichou jízdu pro posádku (84 %), technologicky vyspělou výbavu (77 %), bezemisní provoz (76 %), dynamické vlastnosti (61 %), nezávislost na producentech fosilních paliv (57 %) a bezpečnost srovnatelnou s klasickými vozy (52 %).

Další související tvrzení:

Dále si Češi myslí, že omezovat by se měla jiná odvětví než spalovací motory (80 %) a měly by se podporovat jiné alternativní pohony (78 %). Také považují dopad evropské elektromobility na světové klima za omezený (67 %). Pozitivní skutečností je, že se státní podporou nákupu elektroaut souhlasí 55 % lidí a vliv člověka na klima uznává 70 % lidí.

„Je otázka, z čeho Češi vycházejí při hodnocení některých aspektů, když většina nemá s elektroauty vlastní praktickou zkušenost. Odborníci by měli některé názory uvádět na pravou míru. Zejména riziko vznícení baterie, její fungování v mrazu a varianty jejího dalšího využití, ale i vyčíslení celkových dopadů spalovacích a elektrických aut na klima. Dobrou zprávou pro všechny žijící blízko silnic je, že většina lidí spatřuje pozitivní dopad elektroaut na lokální situaci z hlediska hluku a zplodin,“ dodává Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.

Třetina Čechů vyčkává

Českou společnost můžeme na základě výše uvedených postojů rozdělit na čtyři skupiny. První tvoří Skalní odmítači, kterých je 21 %, elektroauta jim jsou nesympatická, nevidí na nich nic pozitivního a zastávají všechna uvedená negativa. Druhou skupinu tvoří Skeptici, je jich 25 %, elektroauta jsou jim převážně nesympatická, spatřují u nich mnoho negativ, ale uznávají některá pozitiva. Třetí skupinou jsou Vyčkávající, je jich 34 %, k elektroautům necítí ani sympatie ani antipatie a vidí u nich jak pozitiva, tak negativa. Poslední skupinou jsou Nadšenci, kterých je 19 %, elektroauta jsou jim (téměř výhradně) sympatická, vidí u nich pozitiva, ale i oni mají obavy z některých negativ.

Graf 2: Celkové vnímání elektroaut a jejich přínosů

Rozhodující je finanční dostupnost elektroaut

Bariérou přechodu na elektroauta je také vysoká cena. Polovina lidí by akceptovala cenu 300 tis. Kč za nový vůz střední třídy. Lidé by tedy o elektroautu uvažovali za přibližně třetinové ceny proti současnosti.

Druhým důležitým parametrem je dojezd. Tady by polovina lidí akceptovala 500 km na jedno nabití.

„Zvyšování dojezdu jsme svědky už dnes společně s rostoucí rychlostí dobíjení. Důležité je, aby se přijatelný dojezd potkal s přijatelnou cenou“, říká Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.

Graf 3: Souhlas/nesouhlas s tvrzeními o elektromobilitě

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 507 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 64 let. Šetření probíhalo od 25.4. do 30.4. 2024.

Kontakt: Zuzana Švalbová, e-mail: svalbova@stemmark.cz, tel.: 737 455 462.

Výzkum realizovala agentura ResSOLUTION Group na reprezentativním vzorku pěti set respondentů z internetové populace Českého národního panelu ve věku 15 a více let.

Doplnění poskytují data z monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen, podle kterých za poslední rok z muzeí a galerií nejvíce inzerovalo Muzeum fantastických iluzí, jehož hodnota reklamního prostoru přesáhla 38 milionů korun.

Chcete se také účastnit podobných výzkumů, nebo víte o někom, kdo by o to měl zájem? Profil na Českém národním panelu si může každý vytvořit zde.

Muzea a galerie jsou pro velkou část lidí v Česku spíše příležitostnou kratochvílí: 30 % online respondentů ve výzkumu odpovědělo, že je navštěvuje na dovolené a při podobných nepravidelných příležitostech. Dalších 23 % tam chodí jednou ročně nebo méně často, 17 % pak jednou za půl roku. Zbylých 18 % by se dalo označit za pravidelnější návštěvníky, protože do muzeí či galerií chodí alespoň jednou za 2–3 měsíce.

Mírně nadprůměrní jsou v návštěvě muzeí (ve frekvenci alespoň jednou za čtvrt roku) mladší respondenti do 34 let. Nad průměrem jsou také obyvatelé Prahy a středních Čech oproti lidem z ostatních částí republiky.

Proč do muzeí vyrážíme?

Jít do muzea či galerie je součást turistického zážitku – s tímto důvodem k návštěvě se ztotožňuje skoro polovina lidí. To nám zároveň navazuje na předchozí zmíněné zjištění, tedy že tyto instituce lidé navštěvují na dovolené, spíše než kdykoli jindy. V pořadí druhým nejobvyklejším důvodem k návštěvě muzea či galerie je pro respondenty příležitost ke vzdělání a obohacení znalostí (odpovědělo tak 34 % jejich alespoň příležitostných návštěvníků). V těsném závěsu je pak obecný zájem o oblast, které se muzeum věnuje (33 %). Poměrně důležitou motivací je ale i čas strávený s rodinou, který zmínili 3 z 10 návštěvníků muzeí. 

Naopak třeba doprovodný program nebo podpora lokálního kulturního života patřily mezi nejméně uváděné důvody.

Jaká témata vyhledáváme?

Otázka na vyhledávané zaměření muzeí dále nabízí zajímavou ukázku rozdílných preferencí mužských a ženských návštěvníků, a dokonce i různých věkových skupin. U celého vzorku vedou téměř nerozhodně témata historie, českého kulturního bohatství (jako řemesla, lidová kultura, hudba a podobně) a přírody – všechny shodně označovaly necelé dvě pětiny návštěvníků muzeí. Na dalších místech pak vidíme netradiční/zábavní muzea (33 %), technická muzea (32 %), muzea výtvarného umění (29 %), muzea konkrétních míst (29 %) a vědecká muzea (28 %).

U mužů na plné čáře vítězí muzea se zaměřením na techniku, na druhém místě pak mají historická témata a na třetím přírodu. Ženy naopak nejvíce zajímá kulturní bohatství naší země, dále příroda a netradiční či zábavní muzea (typu muzea iluzí a podobně). Netradiční zábavní muzea vedou u nejmladší věkové skupiny do 34 let – následovaná jsou vědou a přírodou. Nejstarší skupina nad 55 let má na třetím místě – po historii a kulturním bohatství – muzea konkrétních míst jako měst, budov a podobně.

Poměrně očekávané výsledky pak přinesla otázka, zda respondenti navštěvují spíše muzea v Česku nebo v zahraničí. Dvě pětiny chodí výhradně do českých, další dvě pětiny navštěvují česká ve většině případů. Jen 6 % jezdí spíše do muzeí v zahraničí. 16 % dotázaných navštěvuje zhruba ve stejné míře česká i zahraniční muzea.

Vyhledávání informací o programu

A kde si respondenti z řad alespoň příležitostných návštěvníků zjišťují informace o aktuálním programu muzeí a galerií? Nejčastěji na webech konkrétních institucí (37 %), vysoko se ale umístily i webové stránky města či kraje (33 %), „lidské zdroje“, tedy lidé z blízkého okolí respondenta (30 %) nebo informační centra (26 %). Z reklam a propagačních materiálů čerpá tyto informace necelá čtvrtina návštěvníků a podobný počet se orientuje podle příspěvků na sociálních sítích (na profilech daných muzeí a galerií). Na opačném konci škály jsou knihovny nebo podcasty, které shodně slouží jako zdroj o programu pouze 6 % návštěvníkům muzeí. 7 % také odpovědělo, že žádné zdroje o aktuálním dění v muzeích a galeriích nevyužívá.

Motivace k častější návštěvě

V neposlední řadě se průzkum zaměřil také na respondenty, kteří do muzeí chodí spíše výjimečně nebo vůbec, a zjišťoval, co by je motivovalo k (častější) návštěvě. Nejpočetnější skupina dotázaných (36 %) se shodla na tom, že by je nalákalo levnější základní vstupné. I druhý nejčastější motivátor je finanční, a sice slevy a zvýhodněné varianty vstupného (28 %). 23 % by ocenilo zajímavější výstavní program muzeí a galerií, 22 % zmínilo interaktivní expozice (silněji mladší ročníky) a 21 % program pro děti a rodiny. 15 % by však k návštěvě nedokázalo motivovat nic.

Inzerce muzeí

Data z monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen ukazují, že za poslední rok (od května 2023 do dubna 2024) z muzeí a galerií nejvíce inzerovalo Muzeum fantastických iluzí, které umístilo reklamu v hodnotě 38 milionů korun*. Druhou v pořadí byla Galerie Kodl, která inzerovala v objemu skoro 30 milionů korun. Do top trojice mezi inzerenty patří i Museum Kampa s hodnotou reklamy přes 17 milionů korun.

*Ceníková hodnota není ekvivalentem reálných (čistých) investic do nákupu reklamního prostoru (na reálnou cenu, kterou firmy za nákup reklamního prostoru skutečně zaplatí, má vliv řada faktorů jako celkový objem nakoupeného prostoru, uplatnění slev, barterové spolupráce a podobně). Reporting ceníkových hodnot reklamního prostoru ovšem spolehlivě zachycuje vývoj a trendy současného reklamního trhu (umožňuje např. porovnávat jednotlivé zadavatele, média nebo odvětví mezi sebou apod.).

Kontakt:

• Eliška Morochovičová, Head of Communication, ResSOLUTION Group s.r.o., tel.: +420 222 717 762 / +420 725 612 020, e-mail: eliska.morochovicova@ressolution.cz 
• Eva Sklenářová, Research Manager, ResSOLUTION Group s.r.o., tel.: +420 222 717 763, e-mail: eva.sklenarova@ressolution.cz 
• Marek Zámečník, Business Director, Nielsen Admosphere a.s., tel.: CZ +420 770 174 604, SK +421 949 461 734, e-mail: marek.zamecnik@nielsen.com

Výzkum provedla výzkumná agentura ResSOLUTION Group na vzorku 1025 respondentů české internetové populace z Českého národního panelu ve věku 18 let a více.

Chcete se také účastnit podobných výzkumů, nebo víte o někom, kdo by o to měl zájem? Profil na Českém národním panelu si může každý vytvořit zde.

Občanská angažovanost

O tom, že běžný člověk může ovlivňovat věci ve společnosti a má smysl, aby se zapojoval do veřejného dění, je alespoň do určité míry přesvědčeno 44 % Čechů z internetové populace (míra souhlasu má tendenci stoupat s dosaženým vzděláním). Třetina naopak toto přesvědčení nesdílí (nejčastěji mají tento postoj lidé ve věku 55+).

V důsledku toho asi nepřekvapí, že málokdo si podle výsledků průzkumu vyzkoušel aktivní účast na veřejném životě. Například roli (spolu)iniciátora nějaké aktivity poukazující na veřejná a společenská témata (např. sepsání petice, zorganizování sbírky nebo napsání článku do médií) si už někdy zkusilo necelých 9 % respondentů. Častěji se jednalo o muže, lidi ve věku 55–64 let a o ty s VŠ/VOŠ vzděláním. Členem nějakého občanského sdružení, spolku nebo organizace je pak o něco více dotázaných – 15 %. Častěji jsou to muži, lidé ve věku 45–64 let a ti, kteří žijí na vesnici.

Z aktivit, kterými lidé mohou být prospěšní svému okolí nebo se přičinit o dobrou věc, v posledních dvou letech respondenti alespoň jednou (73 %) poskytli dar či pomoc konkrétnímu člověku (někomu jinému než členu rodiny). Druhým nejčastějším bylo podepsání petice (67 %) a na třetím místě pak poskytnutí daru různým organizacím a institucím (62 %). Kromě těchto aktivit se lidé rozhodli i pro dobrovolnickou činnost (56 %), aktivní šíření svého názoru na veřejná a společenská témata (osobně či online formou; 53 %), účast na veřejné diskuzi či setkání o veřejných a společenských tématech (45 %), kontaktování úřadů, firem či médií ve veřejně prospěšné záležitosti (42 %) či účast na protestu nebo demonstraci (29 %). Nejméně častou aktivitou pak bylo darování krve, krevní plazmy, kostní dřeně apod. (26 %).

U všech těchto činností lze obecně říci, že aktivita stoupá s výší dosaženého vzdělání. Ženy pak častěji poskytují dary buď konkrétnímu člověku nebo instituci a účastní se dobrovolnické činnosti. Muži zase o něco častěji darují krev, účastní se veřejných diskuzí a protestů a aktivně šíří svůj názor na veřejná a společenská témata.     

Zájem o celospolečenské dění

Co se týče čistého zájmu o veřejné dění, tak dle výzkumu se nejvíce lidí zajímá o to, co se děje v České republice (72 %), 68 % se zajímá o dění v obci a kraji, kde žijí a 64 % má zájem o to, co se děje ve světě. Nejužší zaměření jen na svou rodinu s velmi malým zájmem o okolí pak má třetina (33 %) dotazovaných. 

A jaká témata jsou v popředí zájmu Čechů? Dle dat se nejvíce se zajímají o spravedlnost (69 %), bezpečnost (68 %) a zdravotnictví (64 %). Následuje ekonomika (56 %), životní prostředí (56 %), vzdělání (54 %), sociální problematika (54 %), regionální rozvoj (54 %), vnitrostátní politika (53 %) a ochrana lidských práv (52 %). Pod padesátiprocentní hranicí se pak umístila kultura a umění (47 %) a světová politika (46 %). O náboženství se u nás zajímá pouze 17 % lidí. U většiny témat zájem stoupá s věkem (kromě tématu vzdělání, kultury a umění a náboženství, kde zájem kolísá).

Kontakt: 

• Eliška Morochovičová, Head of Communication, tel.: +420 222 717 762 / +420 725 612 020, e-mail: eliska.morochovicova@ressolution.cz 
• Hana Procházková, Senior Qualitative Research Manager, tel.: +420 222 717 762, e-mail: hana.prochazkova@ressolution.cz 

Výzkum provedla výzkumná agentura ResSOLUTION Group v únoru 2024 metodou online sběru dat. Zúčastnila se ho pětistovka internetových respondentů z Českého národního panelu starších 15 let.

Data doplňuje žebříček monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen, dle kterého loni největší objem inzerce v segmentu prodejců knih umístila značka LUXOR.

Pravidelných čtenářů, které jsme pro účely interpretace výzkumných dat definovali jako ty, kteří otevřou tištěnou nebo elektronickou knihu pro vlastní potěšení alespoň jednou týdně, je v české (internetové) populaci zhruba třetina. Větší podíl jich najdeme mezi ženami (41 %) než mezi muži (27 %) a také mezi respondenty nad 34 let, spíše než mezi mladšími ročníky. Dalších 17 % dotázaných čte alespoň jednou měsíčně a 16 % méně často. Každý pátý Čech je pak čistě příležitostným čtenářem, což znamená, že kniha mu dělá společníka například na dovolené nebo při nemoci. Pouhých 14 % lidí však nečte vůbec.

Čas na čtení

To, že podíl pravidelných čtenářů tištěných a elektronických knih momentálně nepřekračuje 34 %, nutně neznamená, že ostatní čtení zajímá méně, nebo že se z nich nemůžou stát silnější čtenáři. Velkou roli totiž zjevně hraje čas: že nejsou spokojeni s tím, kolik ho aktuálně na čtení mají, odpověděly dvě pětiny respondentů (kteří čtou alespoň někdy). Těch, kteří jsou s dobou strávenou s knihami momentálně spokojení, je v internetové populaci 36 %.

Téma a autor jako rozhodující faktor při výběru knih

Další zkoumanou otázkou v průzkumu ResSOLUTION Group bylo, podle čeho si lidé (resp. ti, kteří čtou alespoň občas) nejčastěji vybírají knihy ke čtení. Nejsilnějším lákadlem je podle výsledků téma knihy, o kterém se chtějí něco dozvědět (rozhoduje se podle toho 41 % dotázaných). Téma, které je atraktivní nebo jim blízké, je u budoucí knihy důležité pro 34 % a autor knihy pro 32 %.

Zajímavé je ale podívat se u otázky na výběr knih ke čtení i na roli názorů jiných lidí. Na doporučení blízkého okolí dá například docela podstatná část čtenářů, a sice 31 %. Recenze či hodnocení čtenářů v online databázích či na e-shopech jsou zase o něco silnějším motivátorem (12 %) než recenze odborníků (6 %). Jen malé procento se o knihách k přečtení rozhoduje podle doporučení v knihkupectví či knihovně (4 %) nebo podle doporučení známých osobností či influencerů (4 %). Právě influenceři jsou nicméně silnějším motivátorem pro nejmladší generaci.

Pro pětinu z těch, kteří čtou alespoň občas, je určující i to, že knihu obdrželi jako dárek. Obal knihy či celková grafika je při rozhodování klíčová u 9 % dotázaných.

Sledování novinek na trhu

Informace o knihách, které nově vycházejí, aktivně vyhledávají více než dvě pětiny alespoň občasných čtenářů, přičemž 6 % to dělá často a 37 % občas. Více se o dění na trhu s knižními novinkami zajímají opět ženy a respondenti s vyšším dosaženým vzděláním.

Inzerce prodejců knih

Podle dat Ad Intel společnosti Nielsen v segmentu prodejců knih za rok 2023 nejvíce inzerovala značka LUXOR s ceníkovou hodnotou* reklamního prostoru 27 milionů Kč. Druhý největší objem inzerce umístila značka KNIHY DOBROVSKÝ a třetí značka KNIHCENTRUM.CZ.

*Ceníková hodnota není ekvivalentem reálných (čistých) investic do nákupu reklamního prostoru (na reálnou cenu, kterou firmy za nákup reklamního prostoru skutečně zaplatí, má vliv řada faktorů jako celkový objem nakoupeného prostoru, uplatnění slev, barterové spolupráce a podobně). Reporting ceníkových hodnot reklamního prostoru ovšem spolehlivě zachycuje vývoj a trendy současného reklamního trhu (umožňuje např. porovnávat jednotlivé zadavatele, média nebo odvětví mezi sebou apod.).

Kontakt:

• Eliška Morochovičová, Head of Communication, ResSOLUTION Group s.r.o., tel.: +420 222 717 762 / +420 725 612 020, e-mail: eliska.morochovicova@ressolution.cz 
• Marek Zámečník, Business Director, Nielsen Admosphere a.s., tel.: +420 222 717 763, e-mail: marek.zamecnik@nielsen.com

Šetření agentury STEM/MARK z poloviny února ukázalo, že necelé tři čtvrtiny lidí letošní změny v podávání přihlášek a přijímacích zkouškách na střední školy zaznamenaly. Není překvapením, že se častěji jedná o ty, kterých se letos tyto záležitosti přímo či zprostředkovaně týkají (83 %).

Letošní podávání přihlášek na střední školy se nějakým způsobem týká pětiny účastníků tohoto šetření. Podíly odpovědí na otázky týkající se parametrů přijímacího řízení jsou u nich však podobné jako u respondentů, kteří v této problematice nejsou nikterak zainteresovaní. „Neukázalo se, že by k tomu tato pětina měla významně jiný postoj než zbylé čtyři pětiny lidí, které se s přijímacími zkouškami žádným způsobem v letošním roce nepotýkají. Častěji však dokáží k problému zaujmout nějaké stanovisko,“ komentuje analytička agentury STEM/MARK Zuzana Rabochová.

Ať už nějakým způsobem řeší problematiku přihlášek, nebo jde mimo ně, dotázaní se z větší části přiklánějí ke kladnému hodnocení vybraných aspektů přihlášek a přijímacího řízení.

73 % internetové populace se zamlouvá nový způsob podávání přihlášek na střední školy prostřednictvím systému DiPSy (Digitální přihlašovací systém). Častěji tento způsob oceňují vysokoškolsky vzdělaní lidé (86 %) a dotázaní ve věku 30-44 let (79 %). 14 % lidí, kterým se tato podoba přihlašování spíše nelíbí, vadí, že systém nefungoval a není na něj takový spoleh.

Stejné procento lidí (73 %) vnímá pozitivně i podání tří přihlášek na různé střední školy, které seřadí dle preferencí a v momentě, kdy se uchazeč dostane na více z nich, bude přijat na tu školu, kterou má výše ve svých prioritách. 13 % dotázaných tento aspekt přihlašování neoceňuje. Důvodem je nejčastěji případná změna preferencí vybraných škol. „Vadí jim, že se uchazeč nemůže finálně rozhodnout až v momentě, kdy se dozví rozhodnutí o přijetí na konkrétní školu,“ komentuje Zuzana Rabochová z agentury STEM/MARK.

Nejrozporuplnějším aspektem je prospěch žáka na základní škole jako volitelné kritérium přijímacího řízení. Více než čtvrtině respondentů se tento parametr školského zákona nelíbí. Tito lidé zastávají názor, že známky, které žák na základní škole získal, by měly mít na všech středních školách v rámci přijímacího řízení stejnou váhu a kritéria by měla být co nejvíce jednotná.

Na podání přihlášek mají žáci nyní 20 dnů, což je podle 68 % respondentů dostatečný čas. „Ovšem systém podávání přihlášek musí v daném rozmezí fungovat, což byl největší problém nového způsobu přihlašování se na střední školy, který zaznamenaly dvě třetiny dotázaných a na který upozorňují jeho odpůrci,“ dodává analytička Zuzana Rabochová.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 506 osob nad 18 let reprezentující českou internetovou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 12. do 14. února 2024.

Kontakt: Zuzana Rabochová, e-mail: rabochova@stemmark.cz, tel.: 731 081 390

Iniciativa PRO VÝZKUM podporuje ochotu lidí účastnit se výzkumných šetření. Chceme ujistit respondenty, že jejich osobní údaje jsou ve výzkumné agentuře v bezpečí, výzkumné projekty se realizují co nejšetrněji a výstupy výzkumných projektů slouží ku prospěchu společnosti a rozvoji ekonomiky České republiky. To je pevný základ pro další rozvoj celého našeho oboru, na kterém můžeme dále stavět.

Desatero PRO VÝZKUM

V oblasti ochrany osobních údajů ve spolupráci se zapojenými agenturami zdůrazňujeme rozdíl mezi výzkumem trhu a veřejného mínění a technikami přímého prodeje. Zavazujeme se transparentně informovat respondenty o užití a zacházení s údaji, získaná data důsledně chráníme a při první možné příležitosti anonymizujeme. Výzkumníci jsou také připraveni respondentům ukázat, jak výzkum pomáhá společnosti a ekonomice.

Dotazník na pohodu

V oblasti šetrné realizace výzkumných projektů podporujeme v principech Dotazníku na pohodu mimo jiné testování dotazníku před spuštěním, monitorování délky dotazování a spokojenosti respondentů s dotazníkem, pozornost také věnujeme různým technikám, které ulehčují respondentům odpovídání. 

Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR uděluje agentuře právo používat prvky iniciativy PRO VÝZKUM. Právo na užití má členská agentura SIMAR, která splní podmínky Desatera PRO VÝZKUM a Dotazníku na pohodu.

Certifikace PRO VÝZKUM

SIMAR také realizuje certifikaci, certifikované agentury mají právo používat speciální certifikační logo. Dodržování pravidel v členských agenturách SIMAR pravidelné kontroluje a koordinuje vzdělávací aktivity v této oblasti.

O projektu:

Iniciativa s názvem "Dotazník na pohodu" zahrnuje soubor jednoduchých, avšak klíčových pravidel, která mají pomoci nejen k získání cenných dat, ale také k radosti respondentů. Členové agentur vycházeli při tvorbě pravidel ze svých bohatých zkušeností a shrnuli je do šesti doporučení:

• Využijte odborníka při tvorbě dotazníku.
• Ulehčete lidem odpovídání.
• Hlídejte délku dotazování.
• Otestujte dotazník před spuštěním.
• Vyhodnocujte spokojenost s dotazníkem.
• Ukazujte respondentům, proč odpovídali.

Kromě jednostránkové vizuální podoby "Dotazníku na pohodu" jsme připravili také tříminutové vzdělávací video, dostupné v plné délce i ve zkrácené ochutnávkové verzi.

Delší verze videa:

Kratší verze videa:

Proč je to důležité:

Odborníci ve výzkumných agenturách si uvědomují, že pro výzkumný projekt je důležité vytvořit profesionálně navržený dotazovací nástroj. Respondenti věnují výzkumnému projektu svůj čas a energii, a tak je v zájmu všech postupovat co nejefektivněji. "Dotazník na pohodu" zdůrazňuje společnou odpovědnost klientů a agentur, a proto spouštíme aktivní kampaň, na které spolupracují odborníci z oboru se svými klienty. 

Spouštěcí událost vzdělávací kampaně:

Vzdělávací kampaň začíná v předvečer mezinárodního Dne ochrany osobních údajů, který připadá na 28. ledna. Jednotlivé agentury se do kampaně zapojí 29. ledna, přičemž každý odborník přispěje něčím unikátním.

Více o "Dotazníku na pohodu" a doporučeních pro získání kvalitních dat a spokojených respondentů si můžete přečíst zde.

Více o iniciativě PRO VÝZKUM se dozvíte zde, Desatero ochrany osobních údajů pak najdete zde.

Pro více informací kontaktujte: Hana Huntová, výkonná ředitelka SIMAR

Blesková sonda agentury STEM/MARK z poloviny ledna 2024 se zaměřila na téma korespondenční volby, tedy příležitosti, aby lidé v zahraničí mohli volit poštou (odhady těchto volitelů za zahraničí se pohybují mezi 250 tisíci na spodní hranici až 600 tisíci na té horní). Prezentovaná data zveřejňujeme v období, kdy tento vládní návrh projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Výsledky jsou obdobné jako před několika lety od agentury Median pro Institut H21 (https://www.ih21.org/aktuality/pruzkum-o-korespondencni-volbe-jak-se-cesi-stavi-k-moznosti-volit-postou-mame-cerstva-data), i když v čase dochází spíše k pozitivnějšímu přijetí.

I část voličů opozičních stran s korespondenční volbou souhlasí

Při detailnějším rozklíčování jednotlivých sociodemografických a voličských skupin jsou patrné značné rozdíly. Ke korespondenční volbě Čechů v zahraničí se o něco lépe staví ženy, spíše mladší ročníky než ty starší, více vzdělanější část obyvatelstva a o něco častěji také lidé ze středně velkých a velkých měst (nejvíce pak Prahy) a voliči vládních stran.

Graf 1: Míra souhlasu s korespondenční volbou dle sociodemografických skupin

V rámci aktuálních voličských skupin to poměrně věrně vykresluje situaci, která se nyní odehrává v Poslanecké sněmovně, kdy voliči jednotlivých stran či partají, většinově stojí za svými volenými zástupci.

Mezi argumenty pro zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí, zaznívá od respondentů především základní demokratické právo volit, zjednodušení či dostupnost a zvýšení celkové volební účasti. V argumentech proti nejčastěji zaznívala možnost manipulace výsledků, či to, že by lidé žijící v zahraničí neměli zasahovat do politiky a dění v ČR. Celkově ale uváděli více konkrétních argumentů (v rámci svých otevřených odpovědí na otázku) zastánci korespondenční volby.

Graf 2: Míra souhlasu s korespondenční volbou dle voličských skupin

„Z našich výsledků se zdá, že mají zastánci korespondenční volby v Dolní komoře Parlamentu ČR v míře podpory ze strany občanů navrch. Ukázalo se, že i u voličů opozičních stran je nezanedbatelná část pro zavedení korespondenční volby Čechů v zahraničí,“ doplňuje výsledky Jan Burianec autor výzkumu ze STEM/MARK.

Společnost rozděluje více zda volit poštou i v ČR nebo dokonce přes internet

Výsledky STEM/MARK poukazují i na to, že při možném hlasování (např. v celostátním referendu, o kterém mluví například hnutí ANO) by byla o něco nižší podpora pro volbu poštou v tuzemsku či dokonce pro volbu přes internet. Zde se zdá, že je česká společnost polarizována ještě o něco více a vnímá tyto technické formy voleb jako až další možné stupně v budoucnosti.

„Korespondenční volba v ČR či přes internet ještě více rozděluje sociodemografické skupiny z hlediska věku či vzdělání. Myslím, že Češi vnímají třeba elektronické volby až jako poslední možný krok, když se povede právě korespondenční volba ze zahraničí a nebudou tak vznikat pochybnosti. Také je potřeba stále ladit systém eGovernmentu, aby česká veřejnost těmto mechanismům důvěřovala. Až pak bude potenciální možnost následovat státy jako je třeba Estonsko,“ zamýšlí se nad výsledky Burianec.

Graf 3: Míra souhlasu s technickou formou jednotlivých voleb

Bleskového výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 513 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Sběr dat probíhal od 12. 1. do 16. 1. 2024.

Kontakt: Jan Burianec, e-mail: burianec@stemmark.cz, tel.: 776 179 823.

Jubilejní logo "SIMAR - 30 let" vyzdvihuje minulé úspěchy a s optimismem a odhodláním se dívá do společné budoucnosti plné insightů, inovací a pozitivního impaktu.

Děkujeme vám za vaši podporu, která nám všem umožnila dosáhnout tohoto významného jubilea. 

Pro rok 2024 připravujeme:

• Kampaň PRO VÝZKUM: Při navrhování výzkumného projektu dbáme na pohodu respondentů, neboť to je klíčový faktor pro získání kvalitních dat pro následné rozhodování. V přípravované komunikační kampani se zaměříme na tipy pro dotazování a motivaci respondentů odpovídat ve výzkumech. 
  
  
• Přínos výzkumu pro ekonomiku a společnost: Výzkumná šetření pomáhají podnikatelům a státní správě dobře porozumět trendům, postojům a potřebám lidí a uzpůsobit tak služby a produkty. Díky výzkumu tak roste ekonomika, vznikají nová pracovní místa a lidé se mají dobře. Připravujeme konferenci a další aktivity, na kterých ukážeme příklady projektů, které skutečně ovlivnily firmy, ekonomiku a společnost.
  
  
• Podzimní setkání: Na podzim se těšíme na společné oslavy třicetiletého jubilea. Spolu s našimi klienty a širokou odbornou veřejností si připomeneme dosavadní úspěchy a s optimismem se budeme dívat, co přinese budoucnost. 

Přejeme vám úspěšný a šťastný nový rok!

Petr Pavel je ve všech dotazovaných ohledech hodnocen lépe než předchozí prezident Miloš Zeman.

Danuše Nerudová i Karel Diviš mohou uskupením, za která kandidují, zvýšit šance v nacházejících volbách do Evropského parlamentu. 

Průzkum agentury STEM/MARK z konce listopadu 2023 se zaměřil na hodnocení druhého přímo zvoleného prezidenta ČR, dále na šance bývalých prezidentských kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu, ale také na obecné postoje české veřejnosti k EU. Prezentovaná data popisují nálady ve společnosti v období sestavování kandidátek do nadcházejících evropských voleb a začínající kampaně, kdy někteří kandidáti již vyrazili do terénu a snaží se oslovit své potenciální voliče. Prezentované výsledky nepřímo navazují na Prezidentský tracking STEM/MARK (10 vln), který mezi roky 2019-2023 mapoval smýšlení české veřejnosti ohledně výkonu prezidentského úřadu, hodnocení předchozího prezidenta a známosti či přijatelnosti (potenciálních) kandidátů na příštího prezidenta.

Petr Pavel je aktuálně v celkovém průměrném hodnocení na známce 3

Při detailnějším rozklíčování jednotlivých oblastí je nejlépe hodnocen za způsob vystupování na veřejnosti a v rámci reprezentace a obhajoby českých zájmů v zahraničí. Rezervu respondenti naopak vidí u řešení sporů na české politické scéně. Zde je ale zapotřebí vzít v potaz, jaké spory na české politické scéně vlastně lidé myslí (pozn. průzkum se na toto nedoptával). Tedy, zda se jedná například o střet vládních a opozičních politiků ohledně ekonomického směřování naší země (kdy by prezident mohl svou roli mediátora hrát například více aktivně) nebo o skutečný spor či politickou krizi projektovanou například do demise vlády a její způsob řešení prezidentem, ke které zatím v jeho funkčním období nedošlo. Navíc je zapotřebí brát v potaz to, že Petr Pavel ve své funkci nepůsobí tak dlouho, aby některé hodnocené atributy mohly být celistvě posuzovány, na druhou stranu z hlediska srovnatelnosti s předchozími výsledky hodnocení minulého prezidenta, se to nabízí.

Petr Pavel má vyšší míru podpory zejména u mladších lidí do 30 let, vysokoškoláků, lidí z větších měst, ale také u lidí, kteří inklinují k pravicové orientaci. Naopak horší hodnocení dostává celkově od starších lidí 60 a více let (častěji u ekonomicky neaktivních seniorů), voličů opozičních stran (SPD či ANO) a ekonomicky hůře situovaných lidí.

„Zdá se mi, že pozitivní zprávou pro současného prezidenta může být to, že je hodnocen pozitivně – známkami 1 či 2 – i téměř pětinou voličů Andreje Babiše z poslední přímé volby prezidenta. Navíc si odnáší ve všech pěti atributech lepší hodnocení než předchozí prezident Miloš Zeman, který v druhé polovině svého druhého funkčního období měl od české veřejnosti v průměru čtyřku. Na druhou stranu v počátcích své funkce v prvním volebním období též neměl špatnou výchozí pozici,“ rozvíjí výsledky Jan Burianec autor výzkumu ze STEM/MARK.

Náhled na konkrétní hodnocené atributy zobrazuje graf č. 1.

Graf 1: Hodnocení současného prezidenta Petra Pavla

Jasný signál: Z EU vystupovat nechceme, dle mínění poloviny populace je ale špatně vedená a potřebuje změnu

Jen třetina respondentů se domnívá, že by ČR měla v tuto chvíli vystoupit z EU. Odchod z EU podporují častěji lidé s nižším vzděláním (bez maturity), lidé, kteří v 1. kole předchozí prezidentské volby volili Jaroslava Baštu či Andreje Babiše a logicky také ti, kteří se domnívají, že EU je špatný projekt a členství v ní nám více škodí, než prospívá. To může být případ jednak lidí, kteří z výhod členství v EU (např. lepší potenciál pracovat a cestovat v zahraničí) nedokážou natolik čerpat, například kvůli limitům při jejich socio-ekonomickém postavení. Na druhou stranu může jít také o lidi (např. potenciální voliči Svobodných či někteří podnikatelé/živnostníci), kteří ať už z hlediska profesního či ideového nesouzní s některými kroky EU, které považují za nelogické až absurdní, ti ale většinově z EU vystoupit stále nechtějí.

Pokud se na postoj Čechů k EU podíváme více podrobněji, tak téměř tři pětiny deklarují, že se o dění v EU - a dopady členství v ní na ČR - zajímají (14 % velmi, 45 % částečně). Mezi silnější zájemce patří muži, voliči pravice a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Také s rostoucím věkem se u respondentů zvyšuje zájem o dění v EU. Pokud se podíváme na postoj, který nejlépe vystihuje názor na naše členství v EU, tak nejčastěji převažuje to, že EU je v celku dobrý projekt, jen je špatně vedená a potřebuje změnu (50 %), další čtvrtina vidí více pozitiv členství a zbývající čtvrtina zase více negativ. Jak už zaznělo, tak více kritičtější jsou starší lidé a s jistou nadsázkou lze u této skupiny (věk 60+) říci, že čím více o EU vědí (zjišťují si), tím jsou i kritičtější.

Graf 2: Vztah Čechů k Evropské unii

EU volby zatím nejsou aktuálním tématem, ale bývalí prezidentští kandidáti mohou zamíchat s pořadím

Průzkum agentury STEM/MARK se zaměřil i na to, kolik procent lidí zaznamenalo, že se některý bývalý prezidentský kandidát/kandidátka chystá kandidovat do nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (červen 2024). To již zaznamenala téměř čtvrtina lidí, nejčastěji pak u Danuše Nerudové (kandidující za STAN) či ojediněle u Karla Diviše (Svobodní) a Pavla Fischera – ten se ale nakonec rozhodl, že kandidovat nebude (původně zvažoval kandidaturu za KDU-ČSL). Oba již potvrzené kandidáty (Danuši Nerudovou a Karla Diviše) si navíc polovina těch, kteří jejich kandidaturu zaznamenala, dokáže jako europoslance představit. Přímou podporu ke kandidatuře má Danuše Nerudová od 43 % lidí z celé populace a Karel Diviš od 23 %. Je už tedy jenom na nich, jestli dokážou dostat tyto lidi nakonec k evropským volbám, které se vyznačují jednou z nejnižších účastí dlouhodobě (i když v čase postupně roste), a pomoci tak daným politickým subjektům k lepšímu volebnímu výsledku.

U obou potvrzených bývalých kandidátů nás také zajímala jejich vnímaná pozitiva a negativa. U Danuše Nerudové je její největší výhodou reprezentativní vystupování, osobní sympatie či schopnost srozumitelně své názory vysvětlovat. Naopak nevýhodou mohou být některé informace/sdělení, která se s ní spojovala během kampaně před prezidentskou volbou. U Karla Diviše jsou hlavní zmiňovaná pozitiva shodná (reprezentativní vystupování, osobní sympatie 

a srozumitelnost) jako u Danuše Nerudové, „nevýhodou“ je pak menší znalost v širší populaci (pozn. Karla Diviše zná alespoň podle jména cca 70 % populace).

V tuto chvíli by volby do EP vyhrálo hnutí ANO

Odhadovali bychom v tuto chvíli výsledek voleb do Evropského parlamentu, pak by z nich profitovaly spíše opoziční strany. Je ale zapotřebí brát tento odhad s velkou opatrností z hlediska toho, jak daleko, a jak specifické evropské volby – hlavně vzhledem k nižší účasti - vlastně jsou. I tak je z tohoto odhadu vidět, že vládní strany (alespoň v porovnání s výsledkem posledních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2021) v tuto chvíli ztrácejí, což může být dáno například aktuálním ekonomickým děním, navazující stávkou odborů či nedostatečně řešené vládní priority - školství. Na druhou stranu jsou to právě aktuální vládní strany, které nakonec k těmto volbám dokážou častěji své voliče dostat (z hlediska jejich sociodemografického profilu a vnímání EU).

Graf 3: Odhad výsledku voleb do Evropského parlamentu, kdyby se hypoteticky konaly v listopadu 2023

Zajímavý pohled se nabízí, pokud se z hlediska možného volebního výsledku podíváme na volební potenciál (maximální možný zisk od všech zvažujících voličů). Z tohoto pohledu rostou šance především STAN (možnost dosáhnout až 11 %), KSČM (až 9 %), Svobodní (až 5 %) či SOCDEM (až 5 %).

„Bude hodně záležet jaké - širokou veřejností známé - osobnosti dokážou kandidující strany a hnutí na svou stranu natáhnout. Díky principu kroužkování - které má velkou váhu díky nízké účasti - se stejně jako v posledních evropských volbách můžeme dočkat některých skokanů z nižších příček až na ty nejvyšší. V dalším ohledu bude záležet na nastolených tématech v kampani a vysvětlování, v čem nám vlastně evropská unie prospívá,“ zakončuje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1010 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Přihlíženo je též k socio-ekonomickému postavení a prezidentské volbě 2023. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Sběr dat probíhal od 23. 11. do 28. 11. 2023.

Tiskovou zprávu naleznete též na webu STEM/MARK, kde budou k dispozici i grafy v originálním/tiskovém formátu.

Kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776 179 823.

Nová studie společností ResSOLUTION Group a Nielsen nazvaná Děti a nová média 2023 například ukazuje, že děti ve věku 12–13 let už při přípravě do školy pracují více s online vyhledávači než s učebnicemi a s kamarády denně interagují spíše digitálně než při pohybu venku. Pro komunikaci o školních záležitostech pak zdaleka nejčastěji volí aplikaci WhatsApp, který má velký náskok před Instagramem nebo Messengerem.

Volně prodejnou studii Děti a nová média 2023 zpracovaly na podzim tohoto roku agentury ResSOLUTION Group a Nielsen. Tvoří ji čtyři tematické okruhy: volný čas, média, vzdělávání a wellbeing. Její kvantitativní část byla realizována prostřednictvím online sběru dat na vzorku 1 504 dětí ve věku 6–15 let rozdělených do čtyř věkových skupin. Kvalitativní část studie se uskutečnila formou rozhovorů s dětmi – 10 individuálních a 8 etnografických.

Že dnes děti využívají pro zpracování domácích úkolů i další přípravu do školy internet, není žádná novinka. Podle výzkumu však už dnes vyhledávače jako Google nebo Seznam.cz vedou nad učebnicemi a poznámkami v sešitech – alespoň u dětí ve věku 12–13 let, tedy zhruba těch v 7. třídách základní školy. Využívá je 64 % z nich; učebnice a sešity jsou až na druhém místě (54 %). Třetí místo zaujímá další internetový zdroj, a sice Wikipedie. „Dnešní děti mají rády inovativní a interaktivní formy výuky, kdy zadané úkoly vycházejí ze současných trendů, a výuka využívá moderní technologie, jako jsou počítače, interaktivní tabule nebo mobilní telefony, které výuku oživují. Oblíbené jsou také různé edukační mutace elektronických her, jako je například Minecraft Education,“ komentuje výstupy Hana Friedlaenderová z Nielsen.

Ve studii jsme se také zajímali o to, na jakých platformách děti nejčastěji komunikují o školních záležitostech se spolužáky. U dětí ve zhruba 7. třídě je online službou číslo jedna WhatsApp, který k tomu používá 77 % z nich. Necelá třetina si vyměňuje zprávy o školních věcech na Instagramu a více než čtvrtina na Messengeru. Že pro komunikaci o školních záležitostech nepoužívají žádnou aplikaci nebo online službu, odpovědělo pouze 5 %.

K nejoblíbenějším volnočasovým aktivitám dětí všech věkových kategorií však stále patří chození ven s kamarády, i když chlapci ještě o něco raději hrají elektronické hry. Z dětí ve věku 12–13 let chodí denně ven s kamarády pětina, alespoň jednou týdně už je to 76 %. I do těchto aktivit však vstupuje online prostředí. Jak vyplynulo z rozhovorů s dětmi, také při fyzickém setkávání se dnes děti kromě povídání věnují různým online aktivitám na mobilních telefonech, například hraní her nebo sledování videoobsahu.

Děti ve věku 12–13 let se také často ve volném čase scházejí online: 68 % z nich komunikuje s kamarády denně; v týdenní frekvenci je to dokonce 93 %. Podíl dětí, které s kamarády denně komunikují online, navíc s věkem dětí (až do 13. roku) prudce stoupá.

Velké vyžití v online prostoru pro děti samozřejmě představují také sociální sítě: nejvyužívanější je mezi dětmi ve věku 12–13 let TikTok – aspoň jednou za dva týdny ho sleduje 52 % dětí, přičemž výrazněji vede u dívek. Druhé místo patří Instagramu (45 %), třetí Facebooku (35 %) a čtvrté Snapchatu (25 %). Když takový žebříček srovnáme s obdobným pro skupinu dospělých ve věku 45–54 let, který přinášejí data společnosti NADA Research, dostáváme se do zcela jiné reality: u nich vede Facebook (81 %), a přestože na druhém místě vidíme shodně Instagram (40 %), tak třetí místo aktuálně patří Pinterestu (18 %) a čtvrté Twitteru (16 %) – tedy sítím, které v dětském TOP žebříčku nenajdeme. 

Co však u dětí také pozorujeme, je určitá míra sebereflexe, co se týče množství času tráveného na sítích: 58 % dívek ve věku 12–13 let přiznává, že na sítích tráví hodně času, mezi chlapci je to 43 %. Tedy zdá se, že dívky jsou v této otázce uvědomělejší, ale zároveň jsou na sítích aktivnější než chlapci: aspoň jednou za týden zde tráví čas 80 % dívek a 71 % chlapců ze 7. tříd ZŠ.

Kontakt:

• Eliška Morochovičová, HEAD OF COMMUNICATION, tel.: +420 222 717 762 / +420 725 612 020, e-mail: eliska.morochovicova@ressolution.cz 
• Hana Friedlaenderová, CLIENT SERVICE MANAGER, tel.: +420 222 717 763, e-mail: hana.friedlaenderova@nielsen.com 

Zájem o chatovací systém ChatGPT v Česku v čase mírně stoupá. Zatímco v dubnu 2023 si ho vyzkoušelo 15 % lidí, v listopadu tento počet již přesáhl pětinu tuzemské populace (21 %). „Mladí lidé do 24 let se stali hlavními uživateli ChatGPT, neboť již 7 z 10 z nich mělo možnost tento systém vyzkoušet. S nástupem generativní umělé inteligence se ukazuje nová dělící linie v populaci, která je kolem třicátého roku věku,“ vysvětluje hlavní řešitel výzkumného projektu Václav Moravec z Katedry žurnalistiky FSV UK.    

Nejčastějším důvodem, proč si lidé vyzkoušeli ChatGPT, je čirá zvědavost (80 %) či pro vlastní zábavu (70 %). Nicméně takřka pětina lidí (19 %), kteří si systém už zkusili, ho použili i jako společníka v okamžicích samoty. Studenti poté využili ChatGPT častěji pro úkoly v práci nebo ve škole (81 %).

„Kolem nástroje ChatGPT a jeho funkcionalit byl v posledním roce poměrně velký mediální rozruch, i proto ho část lidí zkusila pouze ze zvědavosti. I tak se ale ukazuje, že především pro nejmladší generaci se tyto systémy mohou stát novou normou. Jsou jim otevřenější a častěji se s nimi nebojí experimentovat s ohledem na různé příležitosti,“ doplňuje Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

Užitečným ChatGPT shledává 69 % lidí, kteří si systém vyzkoušeli. Desetinu lidí se zkušenostmi s ChatGPT nadchl systém do té míry, že ho využívají i několikrát denně. Nicméně přes třetinu lidí, kteří si systém vyzkoušeli, první zkušenost odradila a již systém dále nepoužívají.

Třetina Čechů očekává, že umělé inteligence jako ChatGPT budou mít alespoň malý vliv na jejich zaměstnání v následujících 5 letech. Na druhou stranu 4 z 10 Čechů si myslí, že AI na jejich práci nebude mít žádný vliv. Zbytek populace si zatím není jistá či se jich to netýká (23 %). Nejčastěji vliv očekává generace lidí do 34 let, více než polovina z nich (56 %) předpokládá, že AI systémy budou mít vliv na jejich zaměstnání v následujících 5 letech.

Největší vliv nástupu umělé inteligence očekávají Češi u softwarových inženýrů, grafických designérů či novinářů. Alespoň nějaký vliv na tyto profese předpokládá přes 70 % tuzemské populace. Naopak nejmenší vliv AI očekávají lidé z vybraných zaměstnání u právníků a učitelů. Nicméně i zde si nadpoloviční většina obyvatel myslí, že i u jejich profesí proběhne rámcová změna.

Více než polovina tuzemské populace (56 %) si myslí, že novináře systémy umělé inteligence sice nenahradí, ale v následujících pěti letech se rozvine hybridní vztah robota a člověka. Oproti vlně v dubnu 2023 jde o signifikantní nárůst, na jaře předpokládalo hybridní vztah novinářů s AI 41 % lidí. 

Naopak ubylo lidí, kteří si na jaře ještě nebyli jisti a nevěděli, jakou roli budou systémy AI hrát v novinářské profesi. 

O výzkumu:
Výzkum byl realizován 19.10 – 1.11. 2023 na reprezentativním vzorku populace ČR starších 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 025 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz

V případě zájmu o detailní výsledky výzkumu kontaktujte, prosím, Markétu Kneblíkovou.

Více podrobností naleznete zde.

V září se v médiích objevily informace o nedostupnosti určitých léků v českých lékárnách. Zajímalo nás, kolik Čechů se v této situaci ocitlo a do jaké míry se cítili být absencí léků, které poptávali, ohroženi.

Zkušenost s nedostatkem požadovaných léků měli v září více než 2/5 Čechů starších 18 let (43 %). Výrazně častěji se v této situaci ocitly české ženy (48 %). Co se týče věkových kategorií, zde jsme nezaznamenali žádné signifikantní rozdíly, vyjma mladých lidí ve věku 18-29 let, kde tuto zkušenost mělo 36 % z nich.

Češi v lékárnách nejvíce postrádali předepsaná antibiotika jak pro děti, tak i pro dospělé

Respondentům jsme položili otázku, jaký typ léku/přípravku byl dle jejich vlastní zkušenosti v posledních 3 měsících v lékárnách nedostupný. 

Téměř 1/3 Čechů uvedla (30 %), že se potkali s absenci dětských antibiotik. Prakticky stejně na tom Češi byli s antibiotiky pro dospělé (30 %). Z antibiotik nejčastěji zmiňovali nedostupnost očních antibiotik pro léčbu zánětů a infekcí oka.  Obecně chyběly zejména dětské léky, a to i přípravky proti horečce (25 %), ale také přípravky proti rýmě a nachlazení (14 %).

Lidé ve věku nad 60 let měli největší problém sehnat antibiotika pro dospělé (38 %), léky na tlak (28 %) a léky na různá chronická onemocnění (24 %).

S absencí léků proti průjmu se potkalo 19 % dotázaných, a to výrazně více české ženy (23 %) a lidé ve věku 45-59 let (26 %).

Bez poptávaných analgetik z lékárny odešlo až 19 % českých mužů, celkově jejich výpadek zaznamenalo 14 % Čechů. Čeští muži se také mnohem častěji nedostali i ke svým vitamínům, uvedlo to až 7 % z nich, zatím co tento problém potkal pouze 3 % českých žen. 

Téměř polovině lidí, kteří zaznamenali absenci poptávaných léků, byla nabídnuta jiná relevantní alternativa

Těm, kteří se s nedostupností léků potkali, byla v téměř polovině případů (47 %) nabídnuta jiná vyhovující alternativa. Tuto zkušenost mělo až 52 % českých žen, zatímco jen 42 % českých mužů.

42 % Čechů uvedlo, že jim v lékárně žádnou vhodnou alternativu nenabídli, i přesto se ¼ z nich necítila být bezprostředně ohrožena na svém zdraví v důsledku absence potřebného léku.

19 % Čechů uvedlo, že se kvůli chybějícím lékům cítili být rozhodně zdravotně ohroženi a 34 % uvedlo, že se cítili spíše ohroženi.

Pokud máte zájem se účastnit podobných výzkumů a anket, můžete se přidat ke komunitě respondentů Evropského národního panelu a přispět svojí odpovědí ve výzkumech na různá témata. Více informací naleznete zde www.narodnipanel.cz/media.

Kontakt pro média: 
Petra Starovičová, Marketing & PR Manager, European National Panels, +420 777 356 902, e-mail: starovicova@narodnipanel.cz.

Přibližně před 5 lety se problematika zrušení střídání letního a zimního času hodně řešila na poli Evropské unie, ale nepodařilo se nalézt názorovou shodu napříč všemi členskými státy. Žádné změny jsme se proto nedočkali a vše zůstalo při starém. „83 % Čechů tyto diskuze zaznamenalo, přičemž větší přehled o politických a celospolečenských debatách nad tématem letního času nám v průzkumu deklarovali starší lidé a více vzdělaní“, říká analytik STEM/MARK Radek Pileček.

Pouze třetina Čechů uvádí, že jim střídání zimního a letního času vyhovuje, zatímco dvě třetiny oslovených nemají tyto posuny času zrovna v lásce. Zásadní roli sehrává věk. Mladým lidem tolik nevadí, že se 2krát ročně čas o hodinu posune, a někteří z nich v tom dokonce spatřují pozitivní přínosy. S rostoucím věkem roste i nevraživost vůči střídání zimního a letního času. „Příčinu lze nejspíše hledat ve schopnosti adaptace našeho organismu na tyto změny. Mladí změnu času příliš neřeší a nový režim přijmou v podstatě ze dne na den, ale starším lidem trvá mnohem déle, než si na časový posun zvyknou,“ dodává Pileček.

Důvody, proč si většina lidí přeje zrušit střídání letního a zimního času, jsou velmi různorodé. Asi nejvíce se objevují komentáře, které se týkají dopadu na zdravotní stav a psychickou pohodu. Při úvahách o zavedení jednoho času se v minulosti vždy hojně zmiňovala souvislost s ekonomickou výkonností a potenciálním vlivem na národní hospodářství. V otevřených odpovědích respondentů však možné ekonomické přínosy zaznívaly jen sporadicky.

Zásadní rozkol sledujeme u vnímání letního času a možnosti jeho zavedení po celý rok. Zatímco 60letá žena ze Zlínského kraje uvedla, že při letním času se jí špatně vstává a má často migrény, o 30 let mladší žena ze Středočeského kraje by naopak měla ráda letní čas i v zimě, aby bylo déle světlo. Původní myšlenka o hodinu posunutého letního času přišla v době 1. světové války s cílem dosáhnout poklesu spotřeby petroleje při svícení. Zřejmě i proto někteří respondenti komentovali, že jde pouze o historický přežitek, který již v dnešní době není opodstatněný.

Při hledání důvodů, proč naopak třetina Čechů se zrušením povinného střídání letního a zimního času ve státech Evropské unie nesouhlasí, vychází na povrch v první řadě typická česká vlastnost, kterou je odpor ke změnám. „Jsem na to zvyklý, nic bych už neměnil,“ říká jeden z respondentů dotazníkového šetření agentury STEM/MARK. Druhá vlna nevole se pak snáší v kontextu případné nejednotnosti časů v sousedních zemích. „Přestože různá direktivní nařízení, která vzejdou z EU, většina lidí v Česku moc ráda nemá, 55 % dotázaných se domnívá, že by měl ve všech členských státech Unie platit stejný formát střídání či nestřídání času. Pokud by si každý stát rozhodl podle svého, byl by v tom strašný zmatek,“ doplňuje analytik Radek Pileček zjištění z průzkumu.

Pokud by se měli Češi rozhodnout, zda chtějí zavést celoročně letní nebo zimní čas, vyhrála by varianta času letního, který chce 40 % dotázaných. U 31 % respondentů se naopak z větší přízně těší zimní čas. Zbylých 29 % lidí nemá jednoznačné preference a je jim jedno, který z časů by se zavedl. I v tomto případě existují značné rozdíly podle věku. „U mladých lidí pod 30 let dominuje preference letního času, protože mladí jsou častěji „sovy“ a ocení sluneční svit spíše ve večerních hodinách. Starší lidé nad 45 let naopak dříve vstávají, proto by jim přišlo lepší mít celoročně čas zimní,“ hodnotí výsledky průzkumu analytik Radek Pileček.

Stejné dotazníkové šetření provedla agentura STEM/MARK i před 5 lety, na podzim roku 2018. Ve srovnání s výsledky tehdejšího průzkumu nedošlo téměř k žádným změnám. Jediný názorový posun nastal právě u otázky na preferenci pouze zimního či pouze letního času. Zatímco v říjnu 2018 se pro celoročně letní čas vyslovilo skoro 2krát více respondentů (44 %) než pro celoročně zimní (24 %), nyní již není rozdíl tak výrazný. „V roce 2018 se o zrušení hodně mluvilo, řešily se výhody a hlavně nevýhody obou variant, přičemž ve společnosti převládal spíše názor vstříc celoročnímu zavedení letního času. Vášnivé diskuze postupně utichly a jelikož je zimní čas tím přirozeným, mohlo dojít k částečnému zvýšení podpory této možnosti s ohledem na její pozitiva v oblasti lidského zdraví,“ komentuje závěrem Radek Pileček ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 511 osob ve věku 15–64 let reprezentujících českou internetovou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 26. do 31. října 2023.

Kontakt: Radek Pileček, e-mail: pilecek@stemmark.cz, tel.: 734 832 682.

Skauting se v české společnosti těší dobrému jménu a počet lidí, kteří by skautování svým dětem či vnoučatům doporučili, vzrostl od roku 2019 ze 78 procent na současných 90 procent. Hlavním důvodem je, že by ve volném čase děti pobývaly venku nebo se naučily postarat o sebe a druhé.

Češi nejvíce souhlasí s tím, že ve skautu člověk zažije spoustu zážitků a dobrodružství (87 %) nebo že se naučí pomáhat druhým (84 %). Ve srovnání s rokem 2019 také vzrostl podíl lidí, podle nichž skauting rozvíjí kluky a holky všestranným způsobem a zvyšuje fyzickou zdatnost (82 %, resp. 81 %).

Vnímání skautů

„Během posledních let se významně zlepšilo vnímání skautů v očích veřejnosti. Přispívá k tomu i větší vizibilita skautů a jejich zapojení během náročných událostí jako je koronavirová krize nebo dopady spojené s válkou na Ukrajině. Polovina lidí souhlasí, že současné krize ukázaly, že skauti umí pomáhat,” vysvětluje manažerka komunikace Ipsos Markéta Kneblíková.

Vetší podíl lidí vnímá skauty velice pozitivně a vzrostl také podíl lidí, kteří vnímají skauty výrazně lépe než dříve. Celkově 14 % uvedlo, že se jejich vnímání zlepšilo, a to především z důvodu osobní znalosti vedoucích nebo skautů. Lidé si se skautingem pojí nejčastěji ochranu přírody (66 %) a pomoc druhým (43 %), ale také spolupráci, férovost, ohleduplnost či společenskou prospěšnost.

„Naprostá většina rodičů považuje za důležité, aby děti trávily čas mimoškolními aktivitami. Z našich dat však vidíme, že řada rodičů je z ekonomických důvodů nucena tyto aktivity omezovat. I to možná hraje roli v růstu zájmu o skautské oddíly, neboť jsou veřejností vnímány jako finančně méně náročné ve srovnání s ostatními volnočasovými aktivitami,” dodává Kneblíková. Stále silnější zájem o místo v oddílech souvisí jak se známostí skautingu ve společnosti a pozitivním vztahem, tak s vlastní zkušeností, kterou rodiče a prarodiče mají.

Další zajímavé výsledky:

• 75 % populace věří, že ve skautu získá člověk dovednosti, které mu v budoucnu pomohou v kariérním uplatnění. 
• S výrokem Obce by měly skauting podporovat souhlasilo v roce 2023 74 % respondentů, v roce 2019 pak 70 % respondentů. 
• Dvě pětiny lidí si myslí, že skaut je levnější než ostatní aktivity pro děti.
• Více než polovina lidí ví, že skautští vedoucí vykonávají svou činnost jako dobrovolníci. (56 % lidí oproti 58 % v roce 2019)
• Více než polovina lidí by byla ochotna podpořit organizaci Junák – český skaut, a to jak finančně, tak například i znalostmi.

O výzkumu:

Výzkum byl realizován v dubnu 2023 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR starší 15 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 003 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz. 

V případě zájmu o detailní výsledky výzkumu kontaktujte, prosím, Markétu Kneblíkovou.

 Více podrobností naleznete zde.

Vládní komunikace se odstupem času dle mínění lidí nezlepšuje – kritizují ji i někteří voliči vládní koalice.

Průzkum agentury STEM/MARK byl realizován v druhé polovině července (více než dva měsíce po oznámení vládního ozdravného plánu – Česko ve formě). Cílem šetření bylo znovu zmapovat názory populace ohledně přijetí návrhu na ozdravení veřejných financí. Pozornost byla také věnována tomu, jak česká veřejnost hodnotí potenciální vládní investice a jak nahlíží na komunikaci vlády.

Lidé jsou k (prvnímu) vládnímu úspornému balíčku po dvou měsících méně skeptičtí

Konkrétně poklesl o 11 procentních bodů podíl těch, kteří nesouhlasí se všemi představenými vládními škrty a návrhy na další příjmy státu. To může být dáno detailnějším seznámením se s podobou balíčku či uvědoměním si, že se státními penězi je nutné více šetřit.

Zároveň také klesl počet lidí (nyní to častěji nedokáží odhadnout), kteří jsou přesvědčeni, že je vládní opatření budou stát něco navíc v rozpočtu domácnosti. Když byla skupina těch, kteří si myslí, že jsou schopni odhadnout konkrétní částku, vystavena otázce, kolik konkrétně je to bude stát navíc, uvedli respondenti v průměru částku 24. 500,- Kč (v červnu uváděli 11. 200,- Kč). Tento nárůst může být dán tím, že v dané skupině zůstali jen ti, kteří už předtím tvrdili, že je to bude něco stát a buď mají větší výdaje nebo více věří různým publikovaným odhadům. V této skupině jsou častěji zastoupeni muži, ekonomicky aktivní mezi 45-60 lety a lidé z menších měst.

„Je zapotřebí brát tuto částku s rezervou, protože mnoho lidí, pokud nemají zrovna vyšší ekonomické vzdělání, si jednotlivé položky nedokáže ještě hodnověrně spočítat. Navíc vládní úsporný balíček je stále tak trochu v mlze, diskutuje se o možných dílčích úpravách nebo se již mluví o dalším úsporném balíčku pro nadcházející období,“ přemýšlí nad výsledky autor průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Potenciální vládní investice ano, ale efektivní a takové, které se nám vrátí

Tématem průzkumu STEM/MARK nebyly jen vládní úspory, ale také (možné) vládní investice. Lidé nejvíce podporují investice do oblasti zdravotnictví a vzdělávání. Na třetí příčce je rozvoj dopravní infrastruktury. Naopak dle téměř poloviny (46 %) dospělé populace by vláda neměla investovat do vojenské techniky či vybavení armády.

Postoj k vládním investicím poměrně značně ovlivňují dílčí sociodemografické charakteristiky, kdy například ženy častěji podporují investice do zdravotnictví, životního prostředí či bydlení. U mužů má vyšší míru podpory oblast dopravní infrastruktury, energetika či rozvoj vědy, výzkumu a inovací. U mladých lidí do 30 let je vysoký akcent na oblast životního prostředí a ochranu přírody obecně. U lidí starších 60 let pak na oblast energetiky a dopravní infrastruktury. Oblast vzdělávání je přijímána téměř všemi sociodemografickými skupinami shodně.

Respondenti měli možnost uvést i další možné oblasti pro investice. Tuto možnost využila téměř třetina z nich a uvedli například sociální oblast (řešení důchodů či podporu rodin s dětmi), ojediněle též digitalizaci státu či sport a kulturu.

Podporována je dostavba dálnic, kontroverze vzbuzuje solární energetika, a odmítány jsou stíhačky 5. generace

Do oblastí možných investic, o kterých se aktuálně ve veřejném prostoru často mluví, se průzkum pokusil nahlédnout více detailněji. Jedná se konkrétně o obnovitelnou energii, dopravní infrastrukturu a vybavení armády. U dopravní infrastruktury jsou většinově podporovány investice konkrétně do dostavby dálničních sítí (84 %), ale i (oprav) silnic 1. a 2. tříd či výstavby vysokorychlostní železnice. Méně investovat (poznámka: je zde ale málo respondentů) by se mělo do rozšiřování cyklostezek či vodních cest. U obnovitelné energetiky je z hlediska vyšší podpory zmiňována solární energetika (fotovoltaika) – ta je zároveň ale i nejvíce odmítána. Z hlediska vybavení armády jsou nejvíce podporovány investice do protivzdušné obrany (75 %), výcviku a vzdělávání vojáků či prostředky pro elektronický boj/obranu (např. čelit kybernetickým útokům). Respondenti, kteří si myslí, že do armády se má investovat méně, jsou jednoznačně nejvíce proti investicím do stíhaček 5. generace (74 %), do vybavení pozemního vojska (tanky či bojová vozidla) či do modernizace leteckých základen. Je ale otázkou, zda tomu lidé vlastně rozumí či se v tomto specifickém tématu orientují – často jde tedy především o pocit.    

Detailní pohled na konkrétní investice naleznete zde:    STEM MARK – šablona

Někteří ministři stále neznámí nebo neviditelní, vládní komunikace na vodě

Průzkum STEM/MARK potvrdil u veřejnosti dominantní známost (více než 90 %) předsedy vlády a předsedů stran dalších koaličních partnerů. Mezi méně známé (pod nebo kolem 50 %) patří Michal Šalamoun, Martin Dvořák či Helena Langšadlová. U některých ministrů část lidí ještě nezaznamenala žádnou činnost – jedná se právě o Michala Šalamouna a Helenu Langšádlovou či Martina Baxu, kteří mají méně viditelná ministerstva. Typické to je také u ministrů, kteří měnili své pozice nebo byli nově dosazeni – Hladík, Výborný, Bek či Dvořák. U nich bude hodnocení relevantní až později, kdy se ve svém resortu naplno rozkoukají.

„Vláda obecně má dle hodnocení lidí stále značnou rezervu v komunikaci. Kvalitu sdělování informací od vládních představitelů hodnotí dobře jen mizivé procento, i když třetina respondentů vidí snahu. Zbývající dvě třetiny si myslí, že se komunikace nedaří, a tak to hodnotí dokonce i někteří voliči vládních stran. Podobné hodnocení proběhlo již v letošním červnu, a přestože došlo k určitému zlepšení, čísla se téměř nezměnila,“ uzavírá Burianec.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1014 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Dotazování probíhalo od 21. do 28. července.

Tiskovou zprávu naleznete též na webu STEM/MARK, kde budou k dispozici i grafy v originálním/tiskovém formátu.

Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776 179 823.

Novelu energetického zákona (NEZ), která umožňuje vznik energetických komunit v Česku, schválila 21. června vláda. V těchto společenstvích bude možné prostřednictvím distribuční sítě sdílet místně vyrobenou elektřinu. Novela umožní také sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu.

„Posílí to naši energetickou bezpečnost, umožní snížit výdaje za energie a pomůže to i našemu životnímu prostředí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„Klíčové je vůbec začít s pilotními projekty energetických společenství, získat první zkušenosti a ověřit tak komunitní energetiku v praxi,“ je názor Svazu moderní energetiky.

Návrh novely navazuje na předchozí změny energetického zákona. Jednou z nich je novela vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou, která umožňuje využívání energie z například fotovoltaické elektrárny obyvateli bytových domů. Další novinkou je zvýšení limitu pro licenci na výrobu elektřiny, odbornou způsobilost a stavební povolení na 50 kilowattů.

Průzkum agentury STEM/MARK byl realizován na konci června 2023 dotazováním na internetovém panelu ČNP, výzkumu se zúčastnilo 502 respondentů ve věku 18-64 let.

Celkem 3 ze 7 respondentů zná pojmy energetická komunita, komunitní energetika nebo sdílení energie. Tento podíl je vyšší mezi muži (53 %), než mezi ženami (32 %). Pojmy zná 76 % těch, kteří mají svůj výrobní zdroj energie. Mezi těmi, kteří pořízení plánují, zná pojmy 63 % lidí. To jsou významné rozdíly oproti ostatním respondentům, mezi kterými o komunitní energetice ví 36 %. Znalost pojmu je také ovlivněna vzděláním. Mezi vysokoškoláky pojem zná 54 % respondentů oproti 41 % ve zbytku populace. Vliv vzdělání je větší, pokud respondent v domácnosti rozhoduje o dodavateli energií, a narůstá také s věkem. Znalost tak významně ovlivňuje kombinace vzdělání a zkušenosti.

Pojmy energetická komunita, komunitní energetika nebo sdílení energie zná méně než polovina populace. Nějakou představu o těchto pojmech ale uvedly přibližně 2 ze 3 respondentů. S komunitní energetikou lidé spojují zejména fotovoltaické zdroje a sdílení v rámci skupin nebo se sousedy.

Celkem 1 ze 4 respondentů zaznamenal novelu energetického zákona. Novelu zaznamenal větší podíl mužů, ale rozdíl mezi muži a ženami není tak výrazný jako u znalosti komunitní energetiky obecně. Mezi vysokoškoláky novelu zaznamenalo 34 % respondentů. To je o 12 procentních bodů více než mezi lidmi bez vysokoškolského vzdělání. Dále novela přitáhla pozornost lidí, kteří pořízení výrobního zdroje energie plánují. V této skupině ji zaznamenalo 40 % respondentů.

K novele zákona si informace hledalo 32 % respondentů, kteří schválení zaznamenali. Tento podíl významně roste s věkem, kdy ve skupině 18-29 je tento podíl 14 %, ve skupině 30-44 let 31 % a v nejstarší věkové skupině 45-64 let 41 %. Při použití známkování jako ve škole jsou dostupné informace nejčastěji hodnoceny známkou 3.

Respondenty, kteří si o novele vyhledávali nějaké informace, jsme dále dotazovali na zásadní aspekty, které NEZ přináší. Ekologii, zlevnění i bezpečnost hodnotí jako zásadní faktory novely 7 z 8 respondentů. Obnovitelné zdroje šetrné pro životní prostředí jsou chápány v kontextu sdílení jako značná výhoda. Navzdory své nestabilitě, i náročnosti na řízení distribučních kapacit. Ve vysokém hodnocení úspor nákladů se promítá zvýšená cenová citlivost energií i možnost zužitkovat přebytky z vlastní výroby. Energetickou bezpečnost můžeme chápat na individuální i národní úrovni.

Celkem 17 % respondentů plánuje pořízení samostatného výrobního zdroje energie. Že vlastní zdroj již má, uvedlo 6 % dotázaných. 24 % se domnívá, že vlastní zdroj nemohou mít. Vlastnictví nebo záměr pořídit si vlastní zdroj jsou významně ovlivněny typem bydlení. Čtvrtina lidí, kteří žijí ve vlastních rodinných domech, plánuje pořízení vlastního výrobního zdroje, 12 % vlastní zdroj už má.

Podíl lidí, kteří deklarují, že pro ně není pořízení výrobního zdroje možné, stoupá s velikostí obce. V obcích do tisíce obyvatel je to pouze 13 %, ve městech nad 100 tis. obyvatel 36 % respondentů. Největší podíl lidí, kteří plánují pořízení vlastního zdroje, je v malých obcích s 1 až 5 tis. obyvateli (26 %).

Zájem vyrobenou elektřinu sdílet by mělo 73 % respondentů, kteří mají vlastní výrobní zdroj energie. K připojení do komunity by možnost sdílení motivovala 56 % těchto respondentů. O rozšíření stávajícího zdroje by uvažovalo 38 % z nich.

Pro více než polovinu populace, která nemá vlastní zdroj, je atraktivní možnost komunitní energii odebírat. Zhruba čtvrtina respondentů nedokázala posoudit každý z výroků. To ukazuje na nižší míru zájmu o problematiku mezi těmi, kteří nemají vlastní výrobní zdroj. Podíl respondentů, kteří výroky nedokázali posoudit, narůstal s věkem. U všech výroků s rostoucím věkem respondentů klesá také podíl souhlasných odpovědí. U výroku „rád bych využil možnost odebírat energii jako člen komunity“ je rozdíl souhlasu mezi věkovou skupinou 18-29 a 45-64 let 13 p.b. (62 % oproti 49 %).

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 502 osob ve věku 18 až 64 let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Dotazování probíhalo od 26. do 29. června 2023.

Kontakt: Tomáš Rychecký, e-mail: rychecky@stemmark.cz.

• Hlavní zjištění

  • Inflace a ekonomické důvody představují největší obavu cestovatelů napříč všemi zeměmi. Nahradila tak obavy z covidu, které dominovaly v minulých letech.
  • Letní dovolená přesto zůstává nedotknutelná. Plánuje na ní vyrazit 80 % Čechů, což je o 7procentních bodů více než loni. Rostoucí zájem o dovolenou je i v ostatních evropských zemích (75 %, růst o čtyři procentní body, p. b.; nejvíce od roku 2011). Trend je silnější v Evropě než v Americe, kde zatím nedosahuje před-covidové úrovně.
  • Kvůli rostoucím nákladům plánují lidé drobné ústupky (například levnější ubytování, last moment), krátit dovolenou ale spíše neplánují.
  • Vrací se důvěra, 63 % evropských cestovatelů si rezervuje dovolenou více než 2 měsíce předem.
  • Vliv covidu na trvalou změnu cestovatelských návyků se neprojevil.

  Trendy

  • „Workation“ (work + vacation), tedy stírání hranic mezi prací a dovolenou, získává mezi Evropany na popularitě. Téměř 28 % ekonomicky aktivních plánuje z dovolené pracovat. V USA je tento podíl vyšší (36 %).
  • O udržitelné cestování by lidé měli zájem, zatím se to však nepropisuje do výraznější změny chování (tzv. say-do-gap). 
  • Dva ze tří Evropanů uvádí, že by rádi změnili způsob dopravy, aby snížili uhlíkovou stopu. Na druhou stranu téměř dvojnásobek lidí plánuje leteckou dovolenou oproti roku 2021 (37 %, v roce 2021 22 %).
  • Vliv na životní prostředí hraje jen marginální roli při výběru dopravy na dovolenou (9 % oproti pohodlí s 64 %).

  Jak cestují Češi?

  • Na letní dovolenou plánuje vyrazit 80 % Čechů (+7 p. b.).
  • 39 % plánuje vyrazit na tuzemskou dovolenou (-7 p. b.), 63 % plánuje dovolenou v zahraničí (+10 p. b.). 
  • Nejpopulárnější zahraniční destinace jsou Slovensko, Chorvatsko, Itálie a Řecko.
  • Roste rozpočet na dovolenou, což reflektuje i rostoucí inflaci. Průměrná plánovaná útrata je 30 548 Kč (+ 11 p. b.). 
  • Kvůli vysoké inflaci plánuje 32 % Čechů hledat levnější ubytování, čtvrtina levnější dopravu nebo last moment nabídky, pětina bude šetřit na jídle a aktivitách či zvolí bližší destinaci.
  • Na dovolenou pojedou nejčastěji autem (53 %, - 7 p. b.), případně letecky (33 %, + 6 p. b.).
  • Ubytování plánují nejčastěji v hotelu (49 %), případně penzionu (32 %).

   

  O výzkumu:

  Výzkum Holiday Barometer dlouhodobě monitoruje cestovatelské plány a preference. Probíhal online na přelomu března a dubna 2023 v 15 zemích: Evropa (Belgie, Česká republika, Francie, Itálie, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie), USA, Kanada, Austrálie, Malajsie. V každé zemi byl dotázán vzorek 1 000 respondentů starších 18 let. Zadavatelem je Europ Assistance.

  
  V případě zájmu o detailní výsledky kontaktujte, prosím, Markétu Kneblíkovou z Ipsosu (marketa.kneblikova@ipsos.com).

  Více podrobností naleznete zde.

Výzkum realizovala výzkumná agentura Nielsen ve spolupráci s ResSOLUTION Group pro kampaň Suchej únor na vzorku 500 respondentů české internetové populace z Českého národního panelu ve věku 18 let a více.

V rámci výzkumu pro kampaň Suchej únor (jehož další výsledky si můžete přečíst zde) jsme se respondentů ptali také na to, jak aktuální společenská situace (válka na Ukrajině, inflace, ceny energií apod.) ovlivňuje jejich duševní pohodu. Otázky se týkaly oblastí, jako jsou pocity úzkosti, bezpečí, finanční zabezpečení nebo vyhlídky na budoucnost. Výzkum proběhl v únoru letošního roku.

Z čeho mají Češi obavy

Dvě třetiny Čechů (66 %) sdílí obavy z budoucnosti, častěji jsou to ženy (71 % oproti 61 % mužů), lidé nad 55 let a ti s nižším vzděláním. Mladší lidé jsou ve vztahu k budoucnosti optimističtější, s rostoucím věkem však optimismus klesá. Obavy ohledně finančního zabezpečení má 54 % Čechů. Toho, že nevyjdou s penězi, se ve větší míře obávají ženy, lidé s nejnižším vzděláním a lidé z vesnic – respondenti z těchto skupin se zároveň častěji než ostatní obávají ztráty zaměstnání. Obecně se toho, že by mohli přijít o práci, obává 27 % Čechů.

Psychické zdraví

Vysoké ceny, inflace i válka na Ukrajině má vliv i na psychické zdraví Čechů. 41 % dotázaných uvedlo, že cítí úzkost, častěji ženy, mladší lidé, ale z věkových skupin nejčastěji lidé ve věku 45–54 let. Depresivní pocity uvedla v rámci výzkumu zhruba čtvrtina respondentů (23 %), přičemž častěji takto odpovídali lidé do 35 let a ti s nižším vzděláním. Přibližně stejný podíl lidí (21 %) uvedl, že reaguje na lidi ve svém okolí agresivněji než dříve, tento problém se vyskytuje více u respondentů mladších 54 let a méně vzdělaných lidí. Po alkoholu jako po řešení úzkosti častěji než dříve sahá 11 % Čechů. Týká se to zejména mladších lidí, lidí se základním vzděláním a těch, kteří pijí alkohol pravidelně, nejméně 4x týdně.

I přes výše jmenované obavy a potíže se většina Čechů (55 %) cítí bezpečně a bezmála polovina vnímá budoucnost s optimismem (47 %). Muži se cítí bezpečněji než ženy (61 % oproti 49 % žen).

„Výsledky výzkumu ukazují, že vysoké ceny, inflace a obavy z budoucnosti mají negativní dopad na duševní pohodu u významné části české populace. Je proto důležité, abychom se vždy zaměřili na řešení problémů a důvěřovali ve vlastní schopnosti. Alkohol není cestou k uklidnění, ale pouze prohlubuje úzkosti a problémy,“ komentuje výsledky výzkumu Hana Friedlaenderová ze společnosti Nielsen.

Výzkum odhalil zajímavé generační rozdíly. Mladší generace do 35 let si aktuální celospolečenské problémy připouští méně, ve srovnání se starší generací se cítí bezpečněji (66 % vs. 55 % průměrná populace) a do budoucnosti hledí s větším optimismem (57 % vs. 47 % populace). Na druhou stranu právě u mladých zároveň najdeme nejvíce těch, kteří mají depresivní pocity (34 % mladí vs. 24 % populace), i těch, kteří své úzkosti častěji než dříve zahání alkoholem (19 % vs. 11 % průměrná populace).

Kontakt: 

• Eliška Morochovičová | Communication Manager | Nielsen Admosphere, a.s. | tel.: +420 222 717 763 | mob.: +420 725 612 020 | eliska.morochovicova@nielsen.com
• Hana Friedlaenderová | Client Service Manager | Nielsen Admosphere, a.s. | tel.: +420 222 717 763 | hana.friedlaenderova@nielsen.com 
• Hana Cveková | Research Manager | ResSOLUTION Group, s.r.o. | tel.: +420 222 717 762 | hana.cvekova@ressolution.cz

Zatímco 35 % respondentů je pro tuto možnost, většina (58 %) se vyslovila proti ní. Zajímavé je, že názor na téma se liší v závislosti na věkové kategorii – častěji jsou pro zrušení některého ze státních svátků starší lidé nad 65 let. Výzkum dále ukazuje, že přibližně třetina zaměstnaných a studujících by byla pro zrušení některého ze státních svátků, zatímco ostatní socioekonomické skupiny by souhlasily s tímto krokem v téměř polovině případů. Do ostatní socio-ekonomické skupiny byli zařazeni lidé v důchodu, nezaměstnaní, lidé na mateřské nebo rodičovské dovolené, ale také OSVČ. Z dat vyplývá, že lidé starší 65 let byli méně nakloněni rušení státních svátků.

Zkrácený pracovní týden

Součástí výzkumu byl i potenciál čtyřdenního pracovního týdne: Pouze čtvrtina Čechů by zachovala stávající pětidenní pracovní týden. Naopak téměř polovina (45 %) by uvítala zkrácení pracovního týdne na 32 hodin týdně za předpokladu, že bychom pracovali 8 hodin denně 4 dny v týdnu.

Podle průzkumu existují výrazné rozdíly mezi postoji zaměstnaných a studentů na jedné straně a ostatních socio-ekonomických skupin na straně druhé. Polovina zaměstnaných a studentů by uvítala zkrácení pracovního týdne na 32 hodin. Tento nápad se líbí o něco méně zástupcům ostatní socio-ekonomické skupiny (38 %), kam ovšem spadají i lidé v důchodovém věku, OSVČ nebo nezaměstnaní.

Přibližně pětina (17 %) zaměstnaných a studentů by podpořila pětidenní pracovní týden s pracovní dobou 40 hodin rozloženou do čtyř dnů. U ostatních skupin je podpora této varianty menší (12 %).

Co se týče zachování současné podoby pětidenního pracovního týdne, zhruba pětina zaměstnaných
a studentů by si přála, aby tato forma zůstala nezměněna. U ostatních skupin je však podpora tohoto modelu větší (35 %). Tyto výsledky ukazují významné rozdíly v postojích různých socio-ekonomických skupin k otázce pracovního týdne a mohou sloužit jako základ pro diskusi o možných změnách pracovních podmínek v budoucnu.

Organizace pracovního týdne

Výzkum ukazuje, že více než polovina zaměstnaných a studentů by byla pro zavedení čtyřdenního pracovního týdne od pondělí do čtvrtka. Tato varianta byla nejatraktivnější pro obě sledované skupiny, zatímco polovina zástupců ostatních socioekonomických pozic by tuto variantu také zvolila. Další nejpopulárnější možností bylo umožnit jednotlivým pracovištím zorganizovat si pracovní režim podle svých potřeb, což podporovala téměř třetina zaměstnanců a studentů a přibližně pětina zástupců ostatních socioekonomických pozic. Tyto výsledky naznačují, že zkrácení pracovního týdne je do určité míry populární a může sloužit jako vhodný benefit pro současné i budoucí zaměstnance.

Průzkum dále ukázal, že většina zaměstnaných a studentů, kteří by si přáli pracovat méně než 40 hodin týdně, by chtěla vydělávat stejně jako za současných podmínek, bez snižování výplaty. Zhruba dvě třetiny zaměstnaných (68 %) a 59 % zástupců ostatních socioekonomických skupin to potvrdilo.

Zhruba čtvrtina lidí ze skupiny zaměstnaných (25 %) by očekávala snížení výplaty maximálně o 10 %, pokud by během čtyřdenního pracovního týdne pracovali o 75-80 % méně času. U ostatních socioekonomických skupin by tento scénář očekávala pouze necelá pětina (18 %).

Průzkum také ukázal, že existují mírné rozdíly mezi zaměstnanci a studujícími oproti ostatním socioekonomickým skupinám v tom, kolik by chtěli vydělávat ve čtyřdenním pracovním týdnu. Nicméně pro obě skupiny platí, že většina by si přála zachovat svou současnou výplatu při zkrácení pracovního týdne.

Polovina populace sympatizuje s variantou čtyřdenního pracovního týdne od pondělí do čtvrtka, zatímco třetina respondentů by nechala rozhodnutí na jednotlivých firmách a organizacích. Z celkového počtu respondentů, kteří chtějí zkrácení pracovního týdne, si dvě třetiny (67 %) přejí zachovat stejnou mzdu jako při 40 odpracovaných hodinách týdně.

Kontakt: Jana Hamanová, e-mail: jhamanova@scac.cz, tel.: 732 150 284.

„Proti rušení poboček pošt jsou častěji lidé starší 65 let. S redukcí sítě nesouhlasí zhruba 70  procent z nich,“ uvedl spoluautor výzkumu Michael Bouška z agentury NMS Market Research. Naopak častěji s omezením poboček souhlasí lidé ve věku 35 až 54 let.

Významnější rozdíly naopak nejsou mezi respondenty podle velikosti obce, kde žijí. Existuje jen jedna výjimka – obyvatelé měst nad sto tisíc obyvatel s redukcí počtu poboček častěji souhlasí.

Z dat je rovněž patrné, že s rušením poboček pošty souhlasí častěji voliči vládní koalice SPOLU (55 % souhlasí, 35 nesouhlasí, zbytek neví/nechce odpovědět) a koalice Pirátů a STAN (52 % souhlasí, 35 nesouhlasí). Naopak nejméně souhlasí s rušením poboček voliči KSČM (16 % souhlasí, 88 % nesouhlasí), ANO (18 % souhlasí, 76 % nesouhlasí) a SPD (19 % souhlasí, 75 % nesouhlasí).

Polovina lidí navštěvuje poštu alespoň jednou do měsíce

Jak často vlastně Češi na poštu chodí? Nejtypičtěji navštěvují poštu alespoň jednou do měsíce. Uvedla to lehce nadpoloviční většina lidí. Třetina pak chodí na pobočky méně často než jednou za měsíc.

Četnost návštěv pošty se výrazně neliší u jednotlivých věkových skupin. Podobná je u seniorů, nebo u lidí ve středním věku. Výjimkou jsou jen mladí lidé od 18 do 26 let, kteří chodí na pobočky pošty méně. Konkrétně 48 procent z nich navštěvuje poštu méně než jednou do měsíce.

Celkově zprávu o rušení poboček České pošty zaznamenalo 91 procent lidí.

Průzkumu se zúčastnilo 1308 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku populace 18+ pomocí on-line dotazování v dubnu 2023. NMS Market Research je výzkumná agentura s více než 20letou historií. Kromě výzkumu trhu, který poskytuje stovkám klientů z celého světa, zkoumá i politická a společenská témata. Je členem mezinárodní organizace ESOMAR a národní organizace SIMAR.

Kontakt: Michael Bouška, NMS Market Research – michael.bouska@nms.cz 

Nejlépe jsou hodnoceni Kuba, Červíček, Pecková, Grolich a Půta.   

Zlepšení životních podmínek po posledních krajských volbách lidé spatřují především v Královehradeckém a Jihočeském kraji. Opačný pocit mají lidé z Karlovarského a Ústeckého kraje.

Průzkum agentury STEM/MARK byl realizován na přelomu března a dubna 2023 (přibližně rok před dalšími krajskými volbami). Cílem šetření bylo zmapovat situaci v krajích od posledních voleb v roce 2020, identifikovat krajské problémy či benefity, ale také znalost a hodnocení hejtmanů či vedení kraje obecně. Do průzkumu byla z hlediska relevantního srovnání zařazena i Praha.

Oproti čelním politickým představitelům není známost hejtmanů příliš vysoká. Hodnocení je ale příznivější.

Průzkum mimo jiné ukázal, že ve třech čtvrtinách volebního období téměř polovina obyvatel krajů stále své hejtmany nezná. U těch, kteří svého hejtmana či hejtmanku (respektive primátora) znají, tak téměř ¾ lidí ví, ve kterém je daná osobnost politickém uskupení či stranické partaji (častěji pak u primátora Svobody a hejtmanů Kuby a Vondráka, i když tam už to od 24.2. pozbývá platnost, protože z hnutí ANO vystoupil).

„Při otázce na známost hejtmanů z jiných krajů je hodnota velmi nízká. Částečně byli zmiňováni jen primátor Prahy Bohuslav Svoboda, Martin Kuba a Ivo Vondrák. U všech tří je to dáno především jejich aktivitou (primárně Martin Kuba je aktivní nejen v kraji, ale i jako šéf Asociace hejtmanů) a mediální viditelností v posledním období (např. Ivo Vondrák a jeho revolta v ANO). Lidé si zároveň v tomto ohledu někdy pletou hejtmany s primátory či starosty. Méně známí hejtmani by se měli více zviditelnit a udělat něco, díky čemuž si je budou voliči pamatovat – pokud chtějí uspět ve volbách,“ hodnotí výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Z pohledu toho, jak si vedou představitelé kraje v čele s hejtmanem, jsou jednoznačně nejlépe hodnoceni představitelé Jihočeského kraje, následováni představiteli z Královehradeckého a Libereckého kraje. V hodnocení přímo hejtmanů se pořadí příliš nemění – nejlépe je hodnocen Martin Kuba (JHČ), následován Martinem Červíčkem (KHK), Petrou Peckovou (STŘ), Janem Grolichem (JHM) a Martinem Půtou (LBR). 

„Z předchozích krajských průzkumů se ukazovalo, že kraj je pro některé lidi imaginární jednotka, která pro ně není tak uchopitelná jako obec, okres či stát. Některým se například špatně posuzují hranice takového území či pravomoci krajských představitelů. Ne příliš vysoká je dlouhodobě také účast v krajských volbách. Zdá se nám, že rok před dalšími krajskými volbami je nasnadě na okolnosti ohledně krajů více upozorňovat,“ osvětluje pozadí průzkumu Burianec.

Největší patrioti jsou Jihočeši

Češi mají obecně ke svému kraji vybudované poměrně silné pouto. Více než třetina se považuje za patrioty a nedokáží si představit život v jiném kraji. Další polovina je na svůj kraj zvyklá a nerada by se stěhovala jinam. A jen každý devátý nemá ke svému kraji žádný zvláštní vztah. Mezi největší patrioty patří obyvatelé Jihočeského a Moravskoslezského kraje následované Prahou. Pomyslné vlastenectví je typické především pro starší lidi, kteří jsou již usazenější, naopak mladší lidé jsou více kosmopolitní.

Lidé zároveň deklarují zájem o dění v krajích. Velmi se zajímají obyvatelé Libereckého a Moravskoslezského kraje a lze tak předpokládat, že v těchto krajích je vyšší potenciál pro komunitní participaci a zapojení občanů do dění v kraji.

Od posledních krajských voleb se daří především v Královehradeckém a Jihočeském kraji

Úspěšný vývoj v kraji spatřuje více než polovina obyvatel ČR. S tím částečně souvisejí i atributy, díky kterým jsou lidé na svůj kraj hrdí. Infrastruktura, kam můžeme zahrnout například dopravu, dostupnost nemocnic či bydlení je nejlépe hodnocená v Praze. Dalším často oceňovaným benefitem je příroda a její dostupnost. Ta je oceňována především v Libereckém kraji, na Vysočině a v Jihočeském kraji. A do třetice také kultura a tradice – v tomto ohledu nejvíce zabodoval v hodnocení občanů Jihomoravský a Zlínský kraj.

Palčivé problémy se dle krajů různí – nejvíce trápí doprava, zdravotnictví a bydlení

Doprava sužuje lidi častěji v Pardubickém, Jihomoravském a Královehradeckém kraji. Zdravotnictví z pohledu nižší dostupnosti trápí více lidi z Karlovarského a Ústeckého kraje. Dostupnost bydlení je problematicky vnímána především v Moravskoslezském kraji. Kraje v dalším pořadí trpí menšími možnostmi pracovního uplatnění (častěji Karlovarský, Vysočina a Zlínský kraj), horším životním prostředím (častěji Moravskoslezský kraj). Důležitými faktory jsou i bezpečnost (více se cítí ohroženi v Ústeckém, Plzeňském a Moravskoslezském kraji) a nedostatek škol či školek (Středočeský a Jihomoravský kraj).

„Pociťované problémy či nedostatky souvisí i s velikostí místa bydliště. V menších obcích lidé častěji zmiňují nedostatečnou dostupnost dopravy či zdravotnictví. Dostupnost zdravotnictví sužuje i lidi z menších měst, tam je navíc aktuálně častěji pociťován problém s možnostmi pracovního uplatnění. Ve větších městech je více skloňována bezpečnost, nedostupnost přírody či škol a školek. Představitelé kraje by se měli dle mínění lidí též věnovat komunikaci toho, jak se daří integrace lidí z Ukrajiny, kdy především ve větších městech a Plzeňském kraji je to zmiňováno,“ uzavírá Burianec.

Výzkumné sondy agentury STEM/MARK uskutečněné prostřednictvím online dotazování na panelu Dialog (https://dialog.stemmark.cz/) se zúčastnilo 1409 (cca 100 respondentů za kraj) osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru dle struktury obyvatel ČR. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Dotazování probíhalo od 28. března do 4. dubna 2023.

Známost hejtmanů byla měřena prostřednictvím otevřené otázky podané obyvatelům daného kraje. Otevřené odpovědi byly následně kódované jako správná či špatná odpověď. Tato metrika reflektuje známost více odpovídajíc realitě než prostá podpořená otázka s uvedením jména či dokonce fotografie daného hejtmana či hejtmanky.

Tiskovou zprávu naleznete též na webu STEM/MARK, kde budou k dispozici i grafy v originálním/tiskovém formátu.

Kontakt: Jan Burianec, e-mail: burianec@stemmark.cz, telefon: 776 179 823.

Účelem schůzky byla především výměna zkušeností s implementací GDPR nařízení a praxí v oblasti ochrany osobních údajů v členských agenturách.

Účastníci se podělili o "best practice", jak udržet v agenturách soulad s etickými pravidly a GDPR. V agenturách probíhají pravidelná školení zaměstnanců k problematicke osobních údajů s důrazem na kontkrétní aplikaci pravidel, většina procesů je automatizována. Průběžně pracovníci, kteří zastávají úlohu pověřenců, provádějí interní preventivní kontroly.

Připomněli jsme si oborové standardy a etická pravidla, která jsou mimo jiné obsažena v ICC/ESOMAR Kodexu a Desateru ochrany osobních údajů. Základními principy jsou transparentnost, řádná profesní péče a neškodit.

Odborníci z advokátní kanceláře Havelková & Partners připravili prezentaci k dané problematice a přehled plánovaných úprav legilativy. Na závěr byl i prostor pro diskusi a zodpovězení dotazů účastníků.

Novela zákona č. 374/2021 Sb, kterou se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nijak neomezuje výzkumné volání a zachovává tak vaši možnost vyjádřit se v telefonickém výzkumu. Výkladové stanovisko Českého telekomunikačního úřadu uvádí:

"Kontaktování za účelem výzkumu trhu obecně nelze považovat za marketingovou reklamu nebo obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb ve smyslu § 96 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Zákaz uvedený v § 96 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích se tak na kontaktování za účelem výzkumu trhu v pravém smyslu nevztahuje, a to bez ohledu na to, zda účastník uvedl či neuvedl v účastnickém seznamu, zda si přeje být kontaktován za účelem marketingu."

Je to výzkum?

Výzkumné volání není nikdy přímo spojeno s prodejem jednotlivci. Cílem výzkumu je pouze zjistit postoje a názory populace na zkoumanou problematiku. Podrobný postup provádění telefonického výzkumu je k dispozici zde.

Tazatel výzkumné organizace se vám vždy představí. Pokud máte v souvislosti s výzkumným telefonátem jakékoliv pochybnosti, na stránkách PRO VÝZKUM, v sekci Agentury si vyhledejte e-mailové a telefonické kontakty a oslovte příslušnou výzkumnou organizaci. Pokud jste kontakt na výzkumnou organizaci v seznamu nenašli, můžete také kontaktovat provyzkum@simar.cz.  

Výzkum je vaše možnost vyjádřit názor

Váš pohled na věc je důležitý. Výzkum realizovaný voláním na telefonní čísla se využívá při realizaci studií ve zdravotnictví, při mapování důležitých společenských témat (například postoje rodičů na vzdělávání, čtenářská nebo finanční gramotnost, senioři a jejich volný čas, konzumace alkoholu u mládeže apod.).

Telefonický výzkum se také využívá při zkoumání potřeb obyvatelstva v oblasti služeb a produktů, napomáhá tedy firmám při správném, spotřebitelsky orientovaném rozhodování a tím podporuje i prosperitu české ekonomiky. Příklady výzkumných projektů jsou zde.

 Vaše práva a bezpečí

 Samozřejmě máte právo odmítnout účast ve výzkumu, toto vaše přání bude tazatel respektovat. Bude také zachováno vaše právo svobodně se vyjádřit k dalším tématům v budoucích výzkumech. Vaše údaje jsou ve výzkumu anonymizovány, při realizaci výzkumných projektů vždy postupujeme šetrně a bezpečně. Pravidelně se ujišťujeme, že výzkumné agentury zapojené do iniciativy PRO VÝZKUM dodržují Výzkumné Desatero, které vychází z etických norem oboru a respektuje zákony České republiky.

Dodržování pravidel ochrany osobních údajů a soukromí jednotlivce je pro existenci výzkumného oboru základním principem. Etické chování, transparentnost vůči respondentům a náklady na ochranu dat jsou nezbytné, jen tak můžeme respondentům, společnosti a regulátorům obhajovat důvěryhodnost a kvalitu v oboru.

Obor výzkumu trhu a veřejného mínění vytváří, udržuje a vysvětluje svá pravidla na ochranu soukromí respondentů již 75 let. Pravidla jsou vtělena do ICC/ESOMAR Kodexu. V ČR na tom pracujeme dlouhodobě se SIMAR v iniciativě PRO VÝZKUM se zkušenými lidmi z každé členské agentury SIMAR. Členské agentury se aktivně podílejí na tvorbě a dodržování etických a zákonných pravidel a akceptují oborové Desatero pro ochranu osobních údajů. 

V online světě a zvláště se změnami v souvislosti s covid-19 se zdá, že z využití dat jako obchodovatelné komodity se někteří snaží vytvořit novou normu. Takový přístup výzkumníci odmítají. Tam, kde není respekt vůči jednotlivci a jeho právům, nemůže být ani důvěra. Viditelné je to na příkladu regulátora FDC v USA, který udělil vysokou pokutu společnosti Facebook (nyní Meta) za bezprecedentní porušení pravidel při předávání dat Cambridge Analytica. 

Hledání červené linie v ochraně jednotlivce je komplexní debata, která se vždy odvíjí od dané kulturního prostředí. Bylo tak zajímavé slyšet zkušenosti z různých kontinentů. V porovnání s nimi je vidět, že evropské GDPR je solidní regulace, která v celosvětovém porovnání obstála jako dobrý nástroj na ochranu jednotlivců. Podrobnosti o webcastu jsou k dispozici zde. 

V červnovém národním kole zvítězili Jakub Švehla a Václav Pulec z agentury Confess Research, kteří představili svůj projekt „Příprava mladých dospělých vyrůstajících v pobytových zařízení na odchod do dospělého života“ realizovaný pro Nadační fond Krok domů.

Výzkum se věnoval často opomíjené skupině mladých dospělých, kteří opouštějí dětské domovy. Ročně je jich okolo tří set a více než polovina z nich se do společnosti začlení jen s velkými obtížemi.

Průzkum, který mapoval podmínky přípravy mladých dospělých na odchod do života a zaměřoval se také na zjišťování jejich potřeb, realizoval Nadační fond Krok domů. Současně bylo zjišťováno zapojení jednotlivých aktérů, kteří se na tomto přechodu podílejí. Mezi ně patří pobytová zařízení, neziskové organizace či pracovníci orgánu sociálněprávní ochrany dětí v krajích a obcích s rozšířenou působností.

A jaká zajímavá zjištění šetření přineslo?

Pro mladé dospělé je z hlediska přípravy důležité mít dokončené střední vzdělání a mít možnost získat samostatné bydlení (např. formou startovacího bytu si od 16 let zkoušet, jaké to je starat se sám o sebe, o domácnost, mít zde soukromí na učení apod.). Důležitá je pro ně psychická podpora, kterou jim často poskytují pracovníci neziskových organizací, kteří je na cestě k dospělosti doprovázejí. Mladí dospělí potřebují osobu blízkou, někteří mají pocit, že se nemají na koho obrátit, jsou bez podpory a pomoci, že nikoho nezajímají.

Ředitelé a ředitelky pobytových zařízení by pak ocenili efektivnější a aktivnější zapojení kurátorů pro dospělé či snížení počtu dětí v pobytových skupinách, což by umožnilo více zacílit na individuální potřeby jednotlivých dospívajících.

Sociální pracovníci, kteří koordinují systém služeb poskytovaných ohroženému dítěti či dospívajícímu, pak uváděli, že oblasti přípravy dospívajících na odchod z pobytových zařízení mohlo napomoci například upevnění spolupráce všech klíčových aktérů procesu, snížení věkové hranice na přípravu z 16 na 15 let či větší počet startovacích bytů.

Výsledky a data, které průzkum přinesl, budou využity ke komunikaci směrem k zákonodárcům, ministerstvům a vedení krajských úřadů.

Vítěz globálního kola byl vyhlášen v rámci letošního ESOMAR Insights Festivalu v září tohoto roku a stal se jím tým z Peru.

Více než 80 přátel výzkumu trhu a veřejného mínění z České republiky, Slovenska a dokonce i Slovinska si vyslechlo inspirativní vzkazy a příspěvky prezidentky ESOMAR Kristin Luck, novináře Jindřicha Šídla, šéfky marketingové komunikace T-Mobile Ivy Menclové, vedoucí CVVM Paulíny Tabery či novináře a ředitele online magazínu Flowee Jana Müllera. Setkání zakončila neformální debata účastníků, kteří sdíleli své zkušenosti (nejen) z měsíců poznamenaných koronavirovou pandemií. 

Výkonná ředitelka SIMAR Hana Huntová spolu s předsedou Ondřejem Veisem a místopředsedou Michalem Ševerou představili také Výroční zprávu o stavu výzkumného trhu za rok 2020. I přes původní pesimistická očekávání loňský rok nepřinesl pokles obratu, který v České republice opět překročil třímiliardovou hranici.

Záznam pořadu si můžete poslechnout zde.

Dozvíte se mimo jiné, proč je důležité odpovídat ve výzkumech nebo jak funguje náhodné volání.

Pilotní průzkum motivací a bariér k očkování, která postihla celou šíři problematiky, připravila agentura Nielsen Admosphere. Výzkum realizovaný na vzorku 800 respondentů tak popsal základní parametry a jak doplňuje Lucie Vlčková z Nielsen Admosphere, zjištěné motivátory jsou nyní připravené na případné testování efektu komunikace po spuštění kampaně. Tento výzkum byl, stejně jako práce ostatních odborníků na přípravné fázi profesionálně vedené strategie kampaně, poskytnut skupině bezúplatně.

Ze všech připravených výzkumů se dalo vyčíst, že zde existuje přibližně polovina populace připravená nechat se očkovat, ale jsou tu také ti, kteří s očkováním váhají nebo jej odmítají. Ve výzkumech se podařilo zmapovat konkrétní důvody, které vedou k váhavým nebo odmítavým postojům. V nich se skrývá klíč k poskytnutí informací, které povedou k lepší akceptaci vakcinace v populaci.

Strategický tým iniciativy Cesta ven při formulaci zadání vytvořil segmentaci populace podle postojů k očkování. Tato segmentace byla založená na poznatcích z několika velmi podnětných šetření, které výzkumné agentury realizovaly již od první jarní vlny pandemie. Mezi zajímavé projekty patří například National Pandemic Alarm Evropského Národního Panelu popisující nálady ve středoevropských zemích, agentura Kantar přišla s mezinárodně porovnatelným výzkumem s důrazem na vnímání komunikace značek. Další zajímavý průzkum nálad a motivací spojených s pandemií Covid-19 realizoval Median, svůj projekt přestavily mimo jiné například také agentury STEM, Behavio a PAQ.

Vstupní insighty a kreativní koncepty prošly testováním. Radka Behenská z agentury Kantar konstatuje, že je vždy lepší vybírat z více alternativ a především si otestovat vnímání kampaně mezi lidmi. “My se totiž často, stejně jako reklamní agentury, díváme na problematiku už jinýma očima,” vysvětluje. “Vybereme tak podobu konceptu s největším potenciálem oslovit lidi. Navíc z testování vyplyne řada tipů, jak kampaň vyladit do finální podoby, “ dodává.

Více o iniciativě Cesta ven se dočtete v této tiskové zprávě, nebo na stránkách AKA a APRA.

Týmy ve výzkumných agenturách jsou na tuto skutečnost připraveny, například v kvalitativním výzkumu se probíhají webcam groups, čili alternativa klasických skupinových diskusí. Respondenti se do skupiny připojují prostřednictvím různých softwarových platforem na svém počítači či podobném zařízení. Takové technologie jsou dnes dostupné v širší populaci, doba přiměla k aktivnímu využití různých komunikačních nástrojů i ty, kteří je dříve z různých důvodů odmítali. 

Více se také využívají tzv. chat groups, kdy jsou zaznamenávány textové odpovědi respondentů na dotazy moderátora. Účastníci dalších výzkumných projektů rovněž mohou vyplňovat online deníčky, zaznamenávat tak v delším časovém horizontu svou zkušenost s danou službou či produktem a dokumentovat svůj rozhodovací proces. Nebo se mohou stát členy online komunity, dělit se o své názory a vztah k danému výrobku, službě či značce a třeba uplatnit svou kreativitu při plnění zadaných úkolů. Prostřednictvím přístupu zvaného mobilní etnografie pak mohou respondenti umožnit výzkumníkům například virtuální návštěvu své domácnosti a sdílet své názory a zvyklosti.

Takové metody byly již v minulosti běžné, jejich využití v současné době je samozřejmě častější. Například v USA kvalitativní metody online převažovaly nad klasickými již v roce 2019 a v Evropě se digitální platformy uplatnily téměř ve čtvrtině realizovaných projektů. Předpokládáme tedy, že nastalá situace tento trend pouze urychlila a moderní digitalizované metody s námi zůstanou ve větší míře i v budoucnosti. Napomáhá tomu také rozšíření nových technologií v populaci; výzkumníci většinou využívají různé webové či mobilní platformy. Pro některé není ani nutný počítač, postačí Vám tablet či chytrý telefon a připojení k internetu.

Hana Huntová, výkonná ředitelka SIMAR k tomu říká: „Není třeba mít z ničeho obavy. Účastnit se kvalitativního výzkumu můžete i nyní, a to z bezpečí svého domova. Při takových výzkumech samozřejmě platí stejná pravidla ochrany osobních údajů jako u ostatních výzkumů. Výzkumníci dodržují výzkumné Desatero a dbají na bezpečí a pohodu respondentů."

Výzkumné agentury vždy rády ocení spolupráci s respondenty, kteří jsou komunikativní a rádi se s nimi podělí o své zkušenosti či poskytnou zpětnou vazbu. Více informací získáte u výzkumných agentur, zapojených do iniciativy PRO VÝZKUM.

Od června se po pauze způsobené opatřeními proti šíření koronaviru postupně rozbíhalo osobní dotazování. Tazatelé byli proškoleni, jak realizovat výzkum ve zpřísněných hygienických podmínkách. Výzkumné agentury úspěšně obnovily práci svých tazatelských sítí, dotazování běží naplno.

27. srpna 2020 proběhla online konference vedoucích pracovníků terénních oddělení členských agentur, na které si účastníci vyměňovali zkušenosti a užitečné tipy na zajištění kvalitní a bezpečné práce v terénu i v této době. Agentury také provádějí nábor a školení nových tazatelů. V případě zájmu o práci tazatele navštivte sekci Zaměstnání na webu sdružení SIMAR

.

Pravidla bezpečného dotazování:

• Tazatelé i respondenti používají roušky či respirátory
• Tazatel po každém rozhovoru provádí dezinfekci rukou a pracovních prostředků
• Tazatel i respondent udržují maximální možný odstup
• Tazatelé jsou proškoleni o pravidlech bezpečného dotazování a jejich dodržování stvrzují podpisem
• Je doporučeno pořizovat nahrávku informování respondenta tazatelem o zachování těchto pravidel
• Je-li to možné, je doporučeno dotazovat venku a nedotazovat v oblastech se zhoršenou epidemiologickou situací a zvýšeným rizikem nákazy (viz semafor).

V případě dalšího zhoršování epidemiologické situace budou pravidla upravena.

Více o osobním dotazování a práci tazatele naleznete v prohlášení z května 2020.

Vzhledem k vládním opatřením proti koronaviru ČR jsme v nedávné době byli nuceni osobní dotazování na čas přerušit, ale díky příznivé epidemiologické situaci se od 17. května 2020, samozřejmě chytře a opatrně, opět zkoumá.

Tazatelé jsou připraveni a respondenti se zapojí

Video: Jana Proboštová popisuje, jak STEM/MARK realizoval počátkem května šetření mezi tazateli a respondenty. Tazatelé se do terénu těší a respondenti, pokud budeme postupovat opatrně, se rádi do výzkumu zapojí. 

Pro mnohé tazatele je tato práce důležitá pro obživu, ale těší se do terénu na setkání s lidmi, na práci samotnou. Je to vidět i ze zpráv, které si vyměňovali pracovníci Nielsen Admosphere se svou tazatelskou sítí. Na dotaz, zda by byli ochotni začít pracovat v terénu během května, se jim dostalo například těchto odpovědí:

“Dobrý den vám všem, děkuji za krásnou zprávu, už mi dotazování chybí :-) Předem moc děkuji a těším se na spuštění projektů:-) Mějte krásné dny.”

“Krásný den, děkuji za zprávu. Můžete mi dát klidně až 7 VB na výzkumu XY. Důkladně jsem si odpočinul. Velice děkuji.”

“Dobrý den,můžete vše poslat začnu konečně ráda pracovat krásný den.”

O práci tazatele 

Tazatelská práce v terénu není vždy lehká, ale je pestrá a zajímavá. Více o tazatelské práci se můžete dočíst v nedávno publikovaných rozhovorech se zkušenými tazatelkami agentury STEM/MARK, Venuší Růdlovou a Helenou Dvořákovou.

Zdroj: STEM/MARK

Proč realizovat výzkum metodou osobního dotazování?

Tato klasická a časem prověřená metoda je stále považovaná za jakýsi prapůvod všech výzkumných šetření. CAPI je populární hlavně v akademickém výzkumu a ve výzkumech, které využívají unikátní vlastnosti této metody. Nabízí optimální způsoby zjišťování informací od respondenta, které se nedají plně replikovat při samovyplňování v online prostředí či telefonickým dotazováním. Osobní dotazování je nenahraditelné v projektech, kdy je třeba provést respondenta delším dotazníkem, dotazník potřebuje vysvětlení, je třeba předepsaným způsobem ukázat nějaké předměty či něco testovat v interakci s respondentem. 

Spolehlivost výstupů realizovaných metodou osobního dotazování zajišťuje též skutečnost, že má velmi propracované postupy pro výběr respondentů, ať už se jedná o náhodný či kvótní výběr. Může též dobře zachytit populaci s žádným či malým přístupem k internetu a zachovat tak reprezentativitu výběrového souboru. Je to také jedna z metod, která díky novým technologiím umožňuje kontrolu kvality dotazování v terénu. 

Více o CAPI se dočtete také na stránkách PRO VÝZKUM, standard kvality dotazování SIMAR najdete zde.

Nouzový stav vyprší 17. května 2020. Infekce Covid 19 podle Ministerstva zdravotnictví prošla českou populací velmi mírně. Epidemiologická situace v České republice je podle průběžných informací státních institucí velmi dobrá. Nadále však mohou vznikat lokální ohniska nákazy a je i nadále třeba zachovat taková opatření, která zajistí ochranu rizikových skupin.

Jsme hrdí na to, že se nám i ve ztížených podmínkách daří realizovat kvalitní výzkumné projekty. Obor výzkumu trhu, veřejného mínění a datové analytiky přináší pro společnost a ekonomiku velmi potřebné informace o náladách ve společnosti a o potřebách spotřebitelů a trhu. Jsme rádi, že současná situace již dovoluje využít širší škálu dotazovacích metod. SIMAR tímto mění své doporučení ze 16. března 2020 a doporučuje výzkumnému oboru následující postupy sloužící k ochraně respondentů při dotazování:

Obecné pokyny pro realizaci výzkumů s respondenty

• Účast respondentů výzkumu je dobrovolná a výzkumný obor dodržuje profesní a etická pravidla obsažená v ICC/ESOMAR Kodexu, která kladou ochranu respondentů na první místo. 
• Celý obor společně sleduje epidemiologickou situaci, přijatá vládní nařízení a doporučení, vyměňuje si tipy na funkční a bezpečné postupy a přizpůsobuje těmto informacím svou činnost.  
• Osobní dotazování, skupinové a individuální diskuse, mystery shopping a další metody výzkumu, při kterých dochází k osobnímu kontaktu zástupce agentury s respondenty, realizujeme s dodržením pravidel, která minimalizují případné šíření nákazy.
• Výzkumníci dodržují pravidla chytrého a bezpečného dotazování PRO VÝZKUM. Tato pravidla obsahují obecná hygienická doporučení epidemiologů (např. mytí rukou, dodržování bezpečné vzdálenosti atp.) a o těchto pravidlech poučí zástupce agentur, kteří přichází do osobního kontaktu s respondenty.

Pravidla chytrého a bezpečného dotazování PRO VÝZKUM

• Oborové sdružení SIMAR doporučuje výzkumníkům aktivně sledovat další vývoj situace a utlumit výzkumnou aktivitu v ohniscích nákazy.
• Doporučujeme pečlivě zvážit kontakt s rizikovými skupinami, zejména vyhnout se kontaktu s lidmi v karanténě a po pravidelném vyhodnocování rizik se zvýšenou opatrností zahrnout do vzorku i starší lidi.
• Agentura i v těchto podmínkách usiluje o odpovídající reprezentativitu dotazovaného souboru. Doporučujeme výzkumným agenturám, aby tazatelé respondentům, kteří se z obavy z šíření viru nechtějí zúčastnit osobního dotazování nebo patří do rizikové skupiny, nabídli další způsob dotazování (např. CAWI, CATI atp.).  
• Tazatelé a další zástupci výzkumné agentury v osobním kontaktu s respondenty a pracovníci řídící sběr dat budou před realizací výzkumu poučeni o hygienických a bezpečnostních pokynech, tzv. pravidlech chytrého a bezpečného dotazování PRO VÝZKUM. Pravidla zahrnují používání osobních ochranných prostředků, dodržení bezpečné vzdálenosti, realizaci výzkumu mimo uzavřené prostory, používání dezinfekce např. při využití elektronického dotazovacího zařízení a pravidla minimalizace šíření nákazy. Pravidla také zahrnou poučení uzpůsobená pro danou metodu dotazování či uložený úkol. 
• Tazatelé / pracovníci agentury před zahájením projektu podepíší písemné čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, náhlá ztráta chuti a čichu apod.) a o tom, že nebyli v kontaktu s nakaženými osobami a že během práce na projektu zachovají pravidla chytrého a bezpečného dotazování. 
• Výzkumník před zahájením rozhovoru respondenta krátce informuje o přijatých opatřeních a bude se řídit pokyny pro bezpečné dotazování.

Realizace osobního dotazování a dalších kvantitativních metod vyžadujících kontakt výzkumníka a respondenta (CAPI, CLT, mystery)

• Pokud možno minimalizovat délku dotazování (nejlépe na 15, případně 30 minut).
• Vyhnout se pobytu respondenta a tazatele v uzavřených prostorách, pokud je to možné.
• Doporučujeme tedy například realizovat rozhovor na zahrádce před domem místo přímo v domácnosti, při realizaci výzkumu v místě nákupu realizovat rozhovor např. na parkovišti.
• Pokud je vstup do domácnosti nutný (například při instalaci zařízení v domácnosti respondenta), pracovník agentury vstoupí s rouškou a po předchozí dezinfekci rukou, případně použití rukavic. Zařízení bude před instalací hygienicky ošetřeno, kontakt s členy domácnosti je minimalizován na nutné minimum. 
• Pokud je to možné, preferujeme bezkontaktní interakci respondenta a tazatele. V případě, že pracovník předává respondentovi nějaký předmět (např. tablet na samovyplnění části dotazníků, nějaký výrobek, který je předmětem testování, nebo nějakou odměnu) musí tyto předměty splnit hygienické požadavky (tedy jsou zabalené, dezinfikované atp.). 
• Při realizaci CLT (central location test) je třeba dodržet pravidla pro provozovny obchodů, tedy dodržení odstupů minimálně 2 metry (doporučení plochy, resp. kapacity pro jednoho přítomného zákazníka nejméně cca 10 m2 prodejní plochy), na místě dostupná dezinfekce rukou, povinná ochrana horních cest dýchacích na obou stranách (zaměstnanec i zákazník), manipulace personálu v rukavicích, rukavice i pro klienty na vyžádání.

Realizace skupinových diskusí a individuálních rozhovorů

• V případě, že povaha zadání výzkumného projektu neumožňuje online skupinovou diskusi, je za podmínky dodržení pravidel chytrého a bezpečného dotazování PRO VÝZKUM možné realizovat skupinové diskuse, je třeba dodržet potřebná hygienická opatření a omezit velikost skupiny. 
• Tam, kde je to metodicky možné, preferujeme individuální rozhovory. Skupinové diskuse je vhodné realizovat v menších skupinách, například ve 4 lidech, za dodržení hygienický opatření analogických pro vzdělávání a volnočasové aktivity (viz níže). 
• Současná vládní opatření například v oblasti zájmové činnosti a vzdělávání povolují účast až 11 respondentů (viz usnesení vlády č. 491 ke vzdělávání a volnočasovým aktivitám z 30. dubna 2020).  Skupinové diskuse jsou založeny spíše na pracovněprávním vztahu, nicméně bychom, vzhledem k situaci, doporučili realizovat tyto aktivity zatím spíše v omezeném režimu. Další postup ohledně skupinových diskusí budeme s odborníky na trhu diskutovat po další fázi uvolnění 25. května. 

Hana Huntová, výkonná ředitelka SIMAR

Rozhovor vzniknul jako součást PRO VÝZKUM, iniciativy Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR . Ptala se a otázky zaznamenala Hana Huntová.

Co vás na práci tazatele baví? 

Jsem z malé vesnice a už jsem v důchodu. Tazatelská práce mi dává důvod vyjít ven, jsem ráda v kontaktu s lidmi. Je to docela zajímavá a pestrá práce, setkáte se opravdu s různými lidmi. Někteří se vám potřebují svěřit, mohu si s někým promluvit. Každý výzkumný projekt je jiný, dozvíte se, co si lidé o různých věcech myslí.

Také jsem ráda, že při dotazování mám hodně flexibilní pracovní dobu. Když si řeknu, že je dnes hezky a jdu na to, tak vyrazím. Někdy se mi třeba nechce nebo se potkám s někým nepříjemným, tak to ten den zabalím a pokračuji, když na to mám náladu.

Jaké typy výzkumů děláte nejradši?

Vlastně je mi to jedno, nejčastěji dělám kontinuální (dlouhodobé) projekty nebo  Mediaprojekt, beru, co přijde. Nemám moc ráda odborné technické výzkumy, protože když se mne respondent zeptá na podrobnosti, tak mu to neumím tak dobře vysvětlit.

Také výzkumy, které zkoumají například politické postoje, se mi nedělají lehce, protože moje zkušenost je, že lidé o politice moc nevědí a neradi odpovídají. Metodika mi zapovídá chodit s dotazníky za svými známými, ale získat důvěru cizích lidí, aby mi svěřili svůj názor, je někdy složité. Třeba se mi stává, že politiky neznají a pak je nemohou hodnotit. To se stává hlavně u mladých. Naopak starší lidé, hlavně někteří pánové, politiku hodně rozebírají.

Co vám na práci tazatele přijde nejobtížnější?

Nejtěžší jsou náhodné adresní výběry, tedy když mám předepsáno provést dotazování v dané ulici, čísle domu a bytu a pak musím vybrat předem stanoveného člena domácnosti. To je velmi náročné se k respondentovi dostat. Kolikrát jsem se pak třeba ocitla v tmavé chodbě neudržovaného domu bez možnosti rozsvítit, to ve mně byla malá dušička. To se naštěstí v praxi skoro nedělá, je to nerealizovatelné. Domlouvat se přes domovní zvonek se často nepovede. Člověk vám zavěsí dříve, než dokončíte představování, v půli své věty už slyšíte jen táhlý tón. Lidé bývají často nepříjemní, hodně těžce nesu ty, kteří jsou rovnou sprostí, odmítají nevybíravým způsobem. Samozřejmě respektuji ty, kteří mají na čele napsáno „nemluv se mnou“, ale ta zbytečná agresivita pří odmítnutí rozhovoru mne na lidi mrzí.

"Nejtěžší jsou náhodné adresní výběry.", říká tazatelka paní Růdlová. Zdroj: STEM/MARK 

Někdy se potýkám i s dodržování důležitých kritérii výběru respondentů.,Je to pech, když konečně mám člověka, který by mi ten výzkum udělal, ale nesplní mi kritéria, není předepsán v těch, které mám dotazovat. Ale to je úděl tazatelské práce.

Co děláte pro to, aby vám respondenti důvěřovali? Co vám nejvíce pomáhá?

Nejdůležitější je překonat bariéru zamčených dveří, tedy zvonek a dveře do baráku. Mezi lidmi je dnes více nedůvěry, zabouchnou vám dveře před nosem a říkají, abych si zazvonila na toho, za kým jdu. Už se mi také stalo, že jsem takto zůstala uvězněná mezi dvěma zamčenými dveřmi. Když se pak podaří, že s lidmi mluvím z očí do očí, ukážu jim průkaz tazatele, vysvětlím, odkud jsem a co dělám. Vyplácí se mi vsadit na popularitu výzkumné agentury. Lidé si vzpomenou, že jméno zachytili v televizi, většinou o tom něco četli nebo slyšeli.

Lidé jsou většinou překvapeni, kdo za nimi jde a co chce, a vím, že mne nechtějí vpustit do bytu, je v tom pochopitelná nedůvěra. Nebo říkají, že nemají uklizeno. Většinou pomůže, když řeknu, že nechci do bytu, klidně vyplníme dotazník mezi dveřmi. I když žonglovat s laptopem mezi dveřmi je trochu nepohodlné.

Co říkáte lidem, kteří odmítnou rozhovor? Co byste jim vzkázala? 

Vlastně nevím, co je to moje tazatelské kouzlo. U každého respondenta je to jinak. Když odmítnou, tak se rozloučíme. Omluvím se, že jsem je obtěžovala, případně se zeptám, jestli se mohu stavit jindy, až budou mít více času a bude to vhodné. Jsem ráda, když mi věnují trochu času a popovídáme si. Když to nelze, tak poděkuji a slušně se rozloučím.

Máte svůj recept na to, jak získat od respondentů objektivní informace? 

Správně je to, co vám ten respondent řekne, já ho nesmím ovlivnit. Správná odpověď je to, co vám člověk odpoví na danou otázku. A i když to někdy nedává úplně smysl, je potřeba to zaznamenat tak, jak mi to bylo sděleno. Každý má nějaký názor a má na něj právo. Když jsou tam nějaké logické nesrovnalosti, zkusím se zeptat se znovu, může se stát, že otázka byla špatně pochopena.

Zdá se mi, že nejvíce je to vidět v politických výzkumech. Lidé si během rozhovoru teprve tvoří názor, nebo odpovídají bez rozmyslu, aby se vás rychle zbavili. „Něco tam napište“ je ale špatně. Snažím se pak respondenta zaujmout, získat ho pro to, aby skutečně projevil svůj názor. Říkám jim, že mohu napsat jen to, co mi řeknou, že mi pomůže, když mi sdělí svůj vlastní názor na věc. Zkusím se zeptat víckrát.

Je podle vás výzkum smysluplná činnost? 

Lidi se o to zajímají, určitě to dává smysl. Často od lidí slyším, že je nikdy ještě nikdo nevyzpovídal a jsou rádi, že si mohou říci svůj názor. Mnozí se zajímají o výsledky výzkumů, sledují to, chtějí mít nové informace. Ať jsou už pozitivní či negativní zprávy pro ty, co realizují výzkumy, je to prostě názor dotazovaného vzorku a měli by se z toho poučit. Myslím, že dobře udělaný výzkum je velmi důležitý i pro naše politiky, měli by znát na názor lidí na to, co dělají.  

"Lidé jsou rádi, že mohou říci svůj názor." Zdroj: STEM/MARK

Máte nějakou veselou historku z dotazování? Nebo smutnou? 

Ty veselé vám teď nepovím, někdy se setkávám spíš se smutnými příběhy, lidé se mi často svěřují. Dobré dotazování často skončí velmi příjemně pro obě strany. Když respondent se mnou normálně mluví, pak si ještě chvilku popovídáme a pak to sklouzne ke normálnímu povídání o životě. Pak mám pocit, že jsem mu neukradla čas, že jsme si mohli normálně příjemně popovídat, je nám oběma fajn.

Rozhovor vzniknul jako součást PRO VÝZKUM, iniciativy Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR . Ptala se a otázky zaznamenala Hana Huntová.

Co vás na práci tazatele baví?

Baví mě různorodost práce, naprostá nepředvídatelnost, nutnost improvizovat a řešit nečekané situace. To, že si každý den dokazuji, že i obtížný projekt zvládnu, protože v terénu se nehraje na funkce ani tituly, "Tam venku" je každý tazatel sám za sebe. A ze všeho nejvíc mě celé ty roky baví lidi, se kterými si povídám a kteří jsou ochotní věnovat mi kousek svého času. Osobnosti, osudy. Při málokteré práci má člověk šanci poznat průřez společností tak zblízka.

Všichni tazatelé musí být pro svou práci řádně proškoleni. Foto: STEM/MARK

Jaké typy výzkumů děláte nejradši?

Jednoznačně sociologické studie. V předchozích letech jsem měla možnost pracovat na časosběrném projektu SOÚ AV ČR Proměny české společnosti, v jehož rámci jsme pět let po sobě navštěvovali konkrétní domácnosti, zjišťovali nejenom detaily o jejich životech, ale i posun názorů na společenské otázky, historii členů rodiny. Postupem času se z tazatele, původně cizího člověka bůhvíodkud, stal rodinný, přátelsky vítaný známý. Úžasná zkušenost.

Co vám na práci tazatele přijde těžké, co je nejobtížnější?

Získat si důvěru respondenta, probudit v něm chuť si s námi povídat. Protože respondenta samozřejmě nikdo nemůže přinutit, aby svůj čas věnoval někomu zcela cizímu a motivací pro něj málokdy bývá drobný dárek. Je třeba během kratičkého oslovení zaujmout respondenta natolik, aby měl zájem v rozhovoru pokračovat.

Co děláte pro to, aby vám respondenti důvěřovali? Co vám nejvíce pomáhá?

Úsměv. Naladím se na respondenta. Také jdu s průkazkou tazatele, snažím se jim vysvětlit proč tu jsem a tvářím se rozhodně. Nesmím se bát, musím se cítit jistá. Vyvolám jisté hravé spiklenectví, těžko se to popisuje. Netlačit na pilu, Pokud respondent opravdu nemá zájem, nevnucuji se a na sílu nepřemlouvám.

A samozřejmě hned na první nádech ujišťuji, že skutečně nic nenabízím, neprodávám, ani kdyby výslovně chtěl. U mne nevyhraje deky ani kastroly, nebude nic podepisovat a nechci občanský průkaz. Chci si jenom povídat, protože brblání doma u stolu s rodinou ničemu nepomůže. Důležité je předat svoje názory dál těm, kteří se o ně zajímají. A proto jsem přišla.

"Je třeba naladit se na respondenta", říká tazatelka Helena Dvořáková. Foto: STEM/MARK

Co říkáte lidem, kteří odmítnou rozhovor? Co byste jim vzkázala?

Usměju se a popřeju jim krásný zbytek dne, třeba někdy jindy, jinde. Lidem opravdu není možné zazlívat, že se zavírají do skořápky svých vlastních radostí a starostí a nehodlají momentálně sdílet svůj názor s kýmkoli na cokoli. Těším se, že jednou tu skořápku já nebo někdo z mých kolegů dokážeme prolomit a povídání bude velmi příjemné.

A tohle kouzlo je koňakovou višní na občas trošku hořkém dortíku práce tazatele: když jen taktak přemluvím někoho, kdo si se mnou od začátku očividně příliš povídat nechtěl, ve slabé chvilce k rozhovoru svolí a během něj taje, reaguje na můj úsměv a občasný vtípek, začíná se také usmívat.... a ve finále se vřele loučí s tím, ať zas někdy přijdu.

Máte svůj recept na to, jak získat od respondentů objektivní informace?

Myslím si, že když už se respondent rozhodne dát nám rozhovor, obvykle nemá zájem cíleně lhát. Lhát je těžší, než říkat pravdu - a proč vlastně? Obětovat kus svého času na to, aby té cizí paní či pánovi zalhal?

Nemoc z povolání dlouholetého tazatele je nicméně automaticky vyhodnocovat logiku navazujících odpovědí a při rozporu se rozsvěcuje červené světélko.

Respondent často ani nechce něco říkat nepřesně, ale pokud cítím rozpor, tak se jemně doptávám, že ale předtím říkal tohle a to úplně není v souladu s tvrzením o pár otázek dál. A pravdy se tak společně dobereme.

Je podle vás výzkum smysluplná činnost?

Jsem si tím jistá. V každé době jsou informace tou nejhodnotnější, nejžádanější komoditou, ať už se jedná o informace komerčního rázu, nebo sociologické. Pokud nebudeme získávat zpětnou vazbu od společnosti, v níž žijeme, hrajeme si na slepou bábu, která se nechá vést do kouta v naději, že tam najde kohouta.

Máte nějakou veselou historku z dotazování? Nebo smutnou?

Mám jich tisíce. Setkání se štamgasty hospody, z nichž jeden se mě po rozhovoru otázal, jestli už jsem si někdy pohladila pořádnýho osla. Se zvednutým obočím jsem předpokládala, že pán se bude chtít nechat pohladit, a rádobyvtipně jsem kontrovala, že drbání oslů mezi ušima není nikdy dost.... a pán povídal, ať jdu tedy za ním. Pořád tak podezíravě jsem prošla - zvídálek - temnou chodbičkou, v níž se respondent sehnul pro pár kousků suchého chleba. Na jejím konci otevřel dveře na hospodský dvůr a začal vyvolávat: „Ferdoooo!!!“ V minutě z dvířek na druhém konci dvora vycválal nádherný a úžasně heboučký oslík.

A nezapomenu na úžasnou paní z první vlny Proměn české společnosti.

Samoživitelka se dvěma školními dětmi, kolem čtyřiceti, krásná, plná života, při rozhovoru pocit, že se známe roky. Ve druhé vlně jsme byly samy, prosluněný den na konci léta, došlo na zdravotní otázky. A ta krásná ženská si z ničeho nic vyhrnula tričko, pod kterým ... nebylo nic. Kopečky prsů jedniček bez bradavek. Okamžik, kdy i ostřílené tazatelce dojdou slova a jen nasucho polkne.

A ona vyprávěla, že pár dní po mojí loňské návštěvě jí přišly výsledky biopsie. Karcinom prsu, oboustranný. Podstoupila ablaci, ale ona to nevzdá v žádném případě. Nechala si udělat aspoň malou kosmetickou plastiku, bradavky jí potom vytetují... Chytila jsem dech a rádoby věcně jsem se optala, co ta náplast na klíční kosti tadyhle? Chodíte na chemoterapii? ...jakože houska na krámě, že jo, co má člověk v takovém případě říct? A ona zase tak z otočky, že tam jí před pár dny vyřízli melanom. A tady na rameně taky, koukejte. Ten blbý gen, co ho má Angelina, v ohrožení prsa, ženské orgány, střeva, kůže.... Chuť sjet ze sedačky na koberec a zaskučet. Tak krásná ženská, pořád plná chuti žít. A příští rok už jsem ji ve výběru rodin neměla. I tohle je práce tazatele.

Tazatelka Helena Dvořáková (55 let)

Má středoškolské vzdělání, celý život podnikala. Od roku 2000 začala pracovat jako tazatelka pro výzkumnou agenturu Sofress Factum. Práce tazatelky ji baví, jak o sobě sama říká: "jsem ukacaná i zadarmo a pokud mi za povídání se známými bude ochoten někdo platit, jedná se o prácí snů."

Na práci tazatelky si cení také volnou pracovní dobu a samostatné plánování času. Ve volném čase se stará o své rodiče, věnuje se tříleté vnučce a svým dvěma westíkům. Ráda posouchá hudbu a čte knížky.

Náš obor se zabývá sběrem a zpracováním dat pro lepší informovanost a rozhodování. Považujeme proto za důležité, aby lidé získávali podrobná a přesná data a informace o epidemii nové formy koronaviru a jsme připraveni k tomu přispět. Odborníci z výzkumu trhu a veřejného mínění přispějí svými schopnostmi a nabídnou své nástroje, které mohou objektivními, vyzkoušenými a standardními postupy analyzovat situaci, sbírat data a informace a jsou připraveni tyto postupy nabídnout pro veřejné využití. 

Při společné diskusi členských agentur SIMAR nás napadly tyto příklady činností

• vyhodnotit existující data i nevýzkumné povahy 
• sebrat data a informace online (včetně online reportingu)
• přispět vstupy do mapy šíření 
• vyhodnotit objektivně data o úmrtnosti po světě
• ukázat poměr testovaných vs počty infikovaných osob ve světě i u nás
• vyrobit agregátor existujících informací 
• nabízíme aktivní i pasivní call centrum, které zkontaktuje například osoby, které se vrátily ze zahraničí, a data poskytneme těm, kteří tyto informace potřebují
• vizualizace dat 
• pomoc s moderací online diskusí
• pomoc psychologa 

V rychlé diskusi mezi členskými agenturami jsme prověřili připravenost rychle realizovat projekty prospěšné pro společnost, stačí se obrátit na hana.huntova@simar.cz. 

Jsme též připraveni podpořit vzniklou platformu Data proti Covid a budeme do ní přispívat. 

Hana Huntová, výkonná ředitelka SIMAR

www.simar.cz, www.provyzkum.cz 

Kontakty

SIMAR, hana.huntova@simar.cz 

Confess Research, klouckova@confess.cz 

CVVM, paulina.tabery@soc.cas.cz

Data Collect, michal.severa@datacollect.cz

Kantar CZ, petra.prusova@kantar.com

Median, premysl.cech@median.cz

Nielsen Admosphere, tereza.simeckova@admosphere.cz

SC&C, jhamanova@scac.cz

STEM/MARK, tucek@stemmark.cz

Ipsos, radek.jaluvka@ipsos.com

NMS, ondrej.veis@nms.cz

Všechny tyto agentury jsou tedy PRO VÝZKUM:

• CONFESS Research s.r.o.
• CVVM (Sociologický ústav AV ČR v.v.i.)
• Data Collect s.r.o.
• g82 s.r.o.
• GfK Czech s.r.o.
• Ipsos s.r.o.
• Kantar CZ s.r.o.
• Median s.r.o.
• Nielsen Admosphere a.s.
• NMS Market Research s.r.o.
• STEM/MARK a.s.

Zapojené agentury se zavázaly dodržovat Desatero pro ochranu osobních údajů a aktivně naplňovat klíčová témata kampaně:

• výzkum není prodej
• ochrana a anonymizace
• prověřené agentury

Podle nejnovějšího sčítání počtu pracovníků v oboru výzkumu trhu, veřejného mínění a datové analytiky mají zapojené agentury v současné době 952 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Dalších téměř deset tisíc tvoří externí spolupracovníci - tazatelé, rekrutéři, operátoři, moderátoři, datový analytici a další.

Tým CONFESS Research.

Tým Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Tým Data Collect.

Tým GfK Czech.

Tým Ipsos.

Tým Kantar CZ.

Tým Median.

Tým Nielsen Admosphere.

Tým NMS Market Research.

Tým STEM/MARK.

Záznam rozhovoru naleznete zde.

Výzkumníci ve všech zapojených agenturách dnešním dnem zahajují kontaktní kampaň, jejímž cílem je podpořit ochotu respondentů odpovídat ve výzkumech prověřených agentur a posílit společenskou důvěru v profesionální výzkumnou činnost.

PRO VÝZKUM je prospěšný a bezpečný

Radek Jalůvka, předseda SIMAR a CEO Ipsos Central Europe komentuje uvedení iniciativy PRO VÝZKUM: „Výzkum trhu a veřejného mínění se neobejde bez ochoty lidí odpovídat, podělit se o své názory. Proto se rozhodl SIMAR, podobně  jako v jiných zemích Evropy, pro kampaň, která  má ukázat lidem, jak moc jsou jejich názory důležité pro společnost a českou ekonomiku.“

Hana Huntová, výkonná ředitelka SIMAR k tomu dodává: „Pro výzkumný obor je klíčové, abychom se jasně odlišili od technik přímého prodeje. Při realizaci výzkumného projektu lidem nic neprodáváme, informace jsou využity pouze pro výzkumné účely.“

Sdružení SIMAR ve spolupráci s odborníky z agentur vypracovali v rámci iniciativy PRO VÝZKUM takzvané oborové Desatero, které shrnuje základní principy a zásady výzkumné práce. Mezi ty nejdůležitější patří zejména ochrana a anonymizace údajů respondentů a hlavně záruka výzkumníků, že při opravdovém výzkumu se respondentům zapojeným do výzkumu nic neprodává. Pravidla, ke kterým se všechny zapojené agentury otevřeně hlásí, přispívají ke kvalitě a důvěryhodnosti výzkumných projektů.

Jak bude kampaň probíhat

Aktivity PRO VÝZKUM koordinuje Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR, které již od roku 1994 podporuje, propaguje a obohacuje výzkum trhu, výzkum veřejného mínění, sociologický výzkum a oblast datové analytiky. Agentury, které se zapojily do iniciativy PRO VÝZKUM, jsou členy nebo partnery SIMAR. Členské agentury SIMAR se zavázaly dodržovat ICC/ESOMAR Kodex. SIMAR je zároveň národním připomínkovým místem ESOMAR pro řešení etických konfliktů. 

Povědomí o iniciativě PRO VÝZKUM budou šířit tazatelé zapojených agentur, kteří budou respondentům rozdávat letáčky s informacemi o aktivitě a obecné prospěšnosti výzkumných šetření. O iniciativě se dozvědí všichni účastníci výzkumných online šetření a setkají se s ní například i účastníci skupinových diskusí. Veškeré informace budou také k dispozici na internetových stránkách zapojených agentur a jejich sociálních médiích.

Iniciativa PRO VÝZKUM dále spouští vlastní internetové stránky provyzkum.cz, které na příkladech ukazují přínos výzkumných šetření, vysvětlují respondentům, jak byli do výzkumu vybráni a jak obvykle probíhá výzkumné šetření. Stránky obsahují tipy, jak odlišit skutečný výzkum od podvodných aktivit, které se mimo jiné za výzkum mohou vydávat.

Každá zapojená agentura poskytuje respondentům možnost kontaktovat odborníka ve výzkumné agentuře. 

Pro obecné dotazy respondentů k výzkumným šetřením byla zřízena také kontaktní e-mailová adresa provyzkum@simar.cz, kterou spravuje SIMAR.

Tiskovou zprávu naleznete zde.

Předsednictvo Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR se dnes sešlo na pracovní schůzce, při které jsme mimo jiné diskutovali finální části přípravy komunikační kampaně PRO VÝZKUM. Při této příležitosti jsme se také vyfotili s naším novým plakátem, který bude stát v recepci každé zúčastněné agentury. 

Ve spolupráci se zapojenými agenturami zdůrazňujeme rozdíl mezi výzkumem trhu a veřejného mínění a technikami přímého prodeje. Zavazujeme se transparentně informovat respondenty o užití a zacházení s údaji, získaná data důsledně chráníme a při první možné příležitosti anonymizujeme. Vždy, když je to možné, ukážeme, jak výzkum pomáhá světu.

Zleva:
Předseda SIMAR Radek Jalůvka (Ipsos), místopředsedkyně SIMAR Hana Kloučková (Confess Research),
výkonná ředitelka SIMAR Hana Huntová a tajemnice SIMAR Hana Svěchotová 

Celý článek o osobním dotazování naleznete zde.

E-mail podepsaný "Kolektiv Geoplus" z e-mailové adresy s názvem Kancelář sponzorované turistiky zve v roce 2019 k účasti na "Výzkumu turistických preferencí". Jako odměnu nabízí účastníkům ubytovací vouchery zdarma. Níže v zápatí e-mailu je sdělení, že za přípravu voucheru je účtováno 410 Kč a dále jsou hrazeny blíže nespecifikované stravovací sazby. Že se skutečně o žádnou výhru nejedná a vše je spíše podvod, si můžete přečíst tento příklad na blogu pana Matějů. Velmi srozumitelně tuto problematiku zpracovává také slovenský server zaměřující se na odhalování hoaxů, hoax.sk. E-maily identifikuje opět jako podvodné. V současnosti si podobným principem počíná uskupení na internetové adrese geoplus.com s kontaktní adresou na společnost Universo Sp. z o.o a emitentem voucherů TLG Travel Group LLC z USA. 

Již nejasnost v e-mailové adrese, jménu firmy a doméně, na kterou výzkum při vyplňování přesměrovává, by ostražitého člověka měla varovat. Stejně jako nepřiměřený slib ubytování "zdarma" za vyplnění několikaminutové ankety. 

Podobné aktivity byly zachyceny již od roku 2001, firma svůj název a texty e-mailů různým způsobem obměňuje. Ve všech případech se jedná o vouchery společnosti údajně se sídlem v USA (například je používáno jméno firmy TLG Travel Group, LLC a nedohledatelné sdružení Eurorest. Internetové domény, na které e-maily odkazují, jsou podle serveru Měšec.cz ve vlastnictví polské společnosti COMPOSYS GROUP SP. Z O.O. O pátrání po této firmě a jejích obchodních praktikách se pokusili novináři internetového magazínu měšec.cz, V článku se mimo jiné dočtete, že povinné stravovací sazby převyšují cenu ubytování v hotelu, o žádnou odměnu či slevu se tedy nejedná. 

Své zkušenosti popsala výstižně i jedna diskutérka na emimino:

V roce 2013 novináři z internetového deníku e15.cz informovali o podobných praktikách.  Opět se jedná o polskou firmu. E-maily rozesílala firma, která se identifikovala jako EPPRIT a zmiňovala šeky EUREST, e-maily byly rozesílány z domény Omnigeo.cz vlastněné společností Universo. A e15.cz opět dochází ke stejnému závěru jako měšec před více než deseti lety: jedná se o klamavou reklamu a podvod, nikoliv o výzkum. 

Doporučujeme účastníkům výzkumů vždy pečlivě zkontrolovat, zda je výzkumná agentura členem iniciativy PRO VÝZKUM. Namístě je vždy také ostražitost při vyplňování údajů online. Dotazník výzkumné agentury vždy chodí z identifkovatelné adresy, jasně sděluje identitu výzkumné agentury a nikdy po respondentech výzkumu nežádá jakoukoliv platbu. 

Lidé a exekuce

Výzkum mapující zkušenosti lidí s exekucemi vypracovali pro internetový deník Alarm sociologové z výzkumné agentury Median. Alarm k problematice exekucí publicistický cyklus „Exekuce: černé svědomí Česka“.

Výzkum popsal zkušenosti lidí v exekuci a jejich situaci

Novinářka Saša Uhlová odhaduje, že v roce 2017 byla exekuce vedena proti 863 tisícům lidí a nepřímo je tak zasaženo zhruba dva miliony obyvatel ČR. Z výzkumu na chudších, ekonomicky aktivních respondentech, vyplynulo, že mezi nejběžnější způsoby, jak se lidé dostanou do exekuce patří nesplacené nájmy, pokuty, služby nebo problémy v podnikání, dále nesplacená půjčka, kterou se dlužníci snažili vyřešit nesplácení běžných závazků. Další se do exekucí dostali kombinací nesplacených spotřebitelských půjček.

Rozhovory s respondenty nabouraly stereotypní představu, že za exekuci si lidé mohou sami – do exekucí se dostane například matka samoživitelka nebo člověk, který náhle onemocní nebo se změní jeho situace s bydlením.

Lidé v exekuci nevěří v právní stát, ani ostatním

Z výzkumu dále vyplynulo, že lidé v exekuci mají nízkou důvěru v právní stát, vymahatelnost práva a demokracii a vykazují nižší mezilidskou důvěru. Názory lidí zasažených exekucí ovlivnila zkušenost s průběhem exekučního řízení, nepřiměřený úrok nebo tzv. příslušenství dluhu, které mnohonásobně převýší původně banální pokutu za jízdu MHD načerno, nebo třeba exekuce za zapůjčenou knihu z knihovny. Lidé se dostali do nepříjemných situací, které vznikly díky necitlivým legislativním zásahům v předešlých dekádách. I když se legislativa v této oblasti v roce 2017 novelizovala, staré dluhy lidem zůstaly a problém tak zůstává nevyřešena.

Jak byl výzkum využit

Internetový deník Alarm kromě série článků k tomuto tématu uspořádal na půdě Poslanecké sněmovny diskusi s politiky a občany. Diskuse nad problematikou probíhala také v širokém spektru médií, výzkum rozšířil a obohatil společenskou debatu na toto citlivé téma. Série článků byla nominována na Novinářskou cenu 2018 Nadace OSF.

Agentura Median se věnuje výzkumu chudoby dlouhodobě, zde je další příklad realizovaného výzkumného projektu.

Proč výzkumné agentury náhodně generovaná čísla využívají?

Pro kvalitně provedený průzkum je nutné zajistit náhodný výběr respondentů. Členským agenturám SIMAR nikdy nejde o zjištění, jak se oslovený respondent jmenuje, vnucení nějakého výrobku nebo zjištění jakýchkoli dalších osobních údajů. Náhodné generování čísel agenturám umožňuje oslovit jakéhokoli majitele telefonního čísla se stejnou pravděpodobností, což je pro práci s agregovanými daty klíčové. Účast v průzkumu je vždy dobrovolná a anonymní. Určitě také existují lidé, kteří nezvedají neznámá telefonní čísla.  Stoprocentní náhodnost tedy nelze zajistit žádným typem výběru, nicméně pomocí náhodného generování telefonních čísel se k ní věrohodně blížíme.

Alternativa ve využití tematických databází od zprostředkovatelů zvyšuje výběrové chyby, což je pro obor výzkumu trhu nežádoucí. Proto agentury nevyužívají databáze zakoupené od zprostředkovatelů, nebo jen ve velmi omezeném rozsahu.

Jak takové generování funguje?

Náhodné generování telefonních čísel řídí počítač. Není pro něj problém během několika vteřin vygenerovat dávku několika set tisíců číselných kombinací. Postupuje tak, že k známé předvolbě mobilního operátora přiřadí náhodnou kombinaci šesticiferných čísel.

3 největší operátoři mají asi 35 předvoleb.

Virtuální mobilní operátoři jich mají zhruba polovinu.

Samotné generování probíhá tak, že se počítači zadá příkaz na kombinaci známé předvolby operátora s dalšími náhodnými čísly tak, aby délka čísla byla přesně na 9 pozic.

Počítač zároveň hlídá, aby nevygeneroval čísla duplicitně, a kontroluje je vůči seznamu blokovaných čísel, které členské agentury SIMAR budují.

Jistě vás napadne, že tímto způsobem vygenerujeme mnoho čísel, která neexistují. To je pravda, nicméně digitální současnost se s tímto vyrovná pomocí telefonních ústředen. Vytáčení telefonních čísel ve velkých telefonických studiích neřídí lidé, ale počítače. Neexistující čísla vyřadí v řádu vteřin.

Jak to vypadá v praxi? 45 ze 100 vygenerovaných čísel neexistuje, 30 oslovených hovor nikdy nezvedne, zbývajících 25 jsou dostupní a tam teprve může dojít k interakci mezi tazatelem a respondentem a v úspěšném případě proběhne výzkumný rozhovor.

Autor: Pavel Čejka, Data Collect s.r.o., e-mail: pavel.cejka@datacollect.cz, tel. 731 403 556